Článek
1) Jablka nejsou hrušky
Nejčastější chybou je uvedení žebříčku všech fondů bez rozlišení jejich typu. Vidlák prošel statuty fondů a podle investiční strategie rozdělil všechny fondy do 5 kategorií, od nejméně po nejvíce rizikovou:
- Peněžní: investice do nástrojů peněžního trhu
- Konzervativní: „povinný konzervativní“ fond definovaný zákonem
- Dluhopisový: zejména dluhopisy (podíl akcií max. 33 %)
- Smíšený: dluhopisy a akcie (podíl akcií 34 % až 66 %)
- Akciový: převážen akcie (podíl akcií 67 % a více)
Ke konci roku 2023 bylo nabízeno celkem 36 (tzv. účastnických) fondů od 9 penzijních společností. Peněžní typ fondu je pouze jeden, naopak nejvíce je akciových fondů, konkrétně 10. V následující tabulce je vypočten výnos za každý z posledních 10 let pro všechny fondy.
Roční výnos účastnických fondů v posledních 10 letech. (Zdroj dat: ceny podílových jednotek jednotlivých fondů.)
2) Pouze „zralá“ jablka
Některé fondy se rády chlubí výnosem „od založení“. Ty mohou být ale zkreslené, a to na obě strany. Pokud je hodnota fondu malá, lze „geniálním“ obchodem snadno vykouzlit dvojciferný výnos. Naopak nedostatek peněz neumožňuje investovat přesně dle strategie fondu. Hodnota výnosu fondu „od založení“ je zbytečný (a někdy dokonce i zavádějící) údaj.
I proto Vidlák zjišťoval ve výkazech všech fondů jejich velikost v jednotlivých letech. Zvolil hodnotu 100 miliónů Kč, která by již měla být dostatečná, aby umožnila investičním manažerům investovat v souladu se zvolenou strategií. Například samotný zákon požaduje po penzijních společnostech mít nejpozději do 2 let od založení ve fondu kapitál ve výši 50 miliónů Kč. V předchozí tabulce Vidlák vyznačil, zda v daném roce byla hodnota fondu někdy nižší (šedivé pozadí) nebo vždy vyšší (bílé pozadí) než zvolený limit. Šedé buňky nemají takovou váhu jako bílé.
3) Hodnotit až po více sklizních
Některé banky a penzijní společnosti si již pospíšily a začaly inzerovat výnos vybraného fondu za minulý rok. Přitom ještě poměrně nedávno (správně) upozorňovaly, že penzijní spoření je dlouhodobý produkt a nelze jej tak posuzovat dle výsledků jednoho roku. Výnos za poslední rok není důležitý tolik, jako dlouhodobý průměr.
Nejlepší by bylo znát historii všech fondů za 10 let, ale to ještě není možné. Vidlák zjistil, že dvě třetiny fondů mají „nadlimitní“ velikost alespoň po dobu 7 let. V tabulce níže je uveden průměrný výnos za posledních 7 let (2017-2023) u fondů, jejichž velikost v celém sledovaném období byla vyšší než 100 miliónů Kč. Průměrný výnos je uveden bez i se zohledněním inflace.
Průměrný výnos za posledních 7 let (přepočteno na roční výnos) bez a se zohledněním inflace. Hodnota poplatků k 1. lednu 2024. (Zdroj dat: ceny podílových jednotek jednotlivých fondů, sazebníky poplatků penzijních společností.)
Výsledky sklizně
Dlouhodobý průměr zhodnocení penzijních fondů ukázal, že pouze akciové fondy dokázaly v sedmiletém horizontu porazit inflaci. Jednou z cest k vyššímu výnosu jsou i nižší poplatky. Přestože v minulém roce někteří odborníci upozornili na vysoké poplatky fondů, novela zákona současný stav nijak nezměnila. Žádná politická strana se nezastala milionů účastníků penzijního spoření a nenavrhla snížení.
Aktuální přehled úplat penzijních společností ukázal, že z pohledu poplatků neexistuje v Česku konkurenční prostředí. Až na dvě výjimky mají všechny penzijní fondy nastaveny maximální možné hodnoty. Nebylo by tak překvapivé, pokud by se o současnou situaci začal zajímat Úřad na ochranu hospodářské soutěže. ÚOHS by v rámci šetření mohl prozkoumat i skutečnost, že společnosti nabízející dlouhodobý investiční produkt (DIP) mají srovnatelnou investici zcela bez neférového poplatku ze zisku a s nižší hodnotou poplatku z objemu (třeba i poloviční ve výši 0,5 %).
