Jak Michaelovi Jacksonovi (ne)upadl nos

Král popu byl středem nekonečných spekulací o svém vzhledu. Zejména jeho nos se stal terčem mnoha mýtů . Pojďme obrátit Jacksonovu slávu naruby a některé fámy uvést na pravou míru – od zpěvákovy posedlosti estetikou až po groteskní báchorky, že mu nos „upadl“.

Podle bývalého osobního strážce Michaela Jacksona, Matta Fiddese, byla primárním důvodem transformace jeho nosu léta šikany ze strany jeho otce Joea Jacksona. Joe prý Michaela pravidelně označoval jako „velký nos“ a s oblibou mu připomínal, že to rozhodně není rodinný atribut Jacksonů – to musí být přece dědictví po matčině straně. „Nezdědil jsi to po mně, to máš po mámě,“ měl údajně Joe s gustem říkat, jako by byl jeho genofond nějakým přímým darem od Michelangela. Zpěvák se prý kvůli těmto poznámkám cítil méněcenný a rozhodl se, že jednoho dne dá svému nosu nový tvar – doslova i obrazně. První operace nosu však nepřišla jako výsledek zoufalství, ale po nehodě během taneční zkoušky.

V roce 1979 si Jackson během zkoušky zlomil nos. První operace, která měla tuto zlomeninu napravit, se bohužel nevydařila. Interpret nestárnoucích hitů Thriller, Bad nebo You Are not Alone nejenže stále cítil bolest, ale začal mít i problémy s dýcháním. Tato operace nebyla estetickým experimentem, ale snahou o funkční zlepšení. Jak si všímá autorka blogového postu na Medium.com, mýtus o tom, že už tehdy „jen hledal záminku“, padá s logickým argumentem: Jackson mohl mít plastiku už dávno předtím, vždyť byl slavný a bohatý už nějakou dobu. Jenže to neudělal.

Michael Jackson trpěl autoimunitním onemocněním lupus, které poškozuje tkáně, včetně kůže. Lupus v kombinaci s vitiligem, jež způsobilo ztrátu pigmentace, zničil část tkáně jeho nosu. Plastické operace tak byly často rekonstrukční, nikoli čistě estetické. Doktor Richard Strick, který měl v roce 1993 přístup k Jacksonovým zdravotním záznamům během soudního řízení, potvrdil, že operace byly nezbytné kvůli zjizvení a deformacím způsobeným lupusem. Více o tématu Michael Jackson a vitiligo jsem se věnovala ve svém prvním článku zde na Médium.cz.

Jedna z nejbizarnějších fám tvrdí, že Jacksonovi během televizního vystoupení odpadl nos. Tato historka se objevila v roce 2001 po jeho velkolepém koncertě k 30. výročí sólové kariéry, kde Jackson vystoupil s mnoha hosty, včetně Ushera a Whitney Houston. Tehdy mu měl údajně spadnout jeho „protetický“ nos. Šlo však jen o senzacechtivý výmysl bulváru. Článek v New York Times z roku 2009 upozornil, že taková tvrzení byla postavena na manipulativních fotografiích, na nichž byl hudebník zachycen z nepříznivých úhlů.

Bulvární média, známá svou schopností dělat z komára velblouda, začala okamžitě spekulovat o tom, že muzikantův nos je natolik poškozen opakovanými operacemi, že byl nahrazen protézou. Příběh, který přinesl například plátek Weekly World News (specializující se na zcela smyšlené události), tvrdil, že Jacksonovi při náročné choreografii spadla „protetická špička nosu“ a zůstala mu jen díra. Tato báchorka si získala popularitu, protože dobře zapadala do tehdejší mediální prezentace Jacksona jako excentrického génia, jenž podléhá plastickým zákrokům. Zprávy o údajném incidentu byly často doprovázeny neověřenými „svědeckými“ výpověďmi a záběry, které měly potvrzovat tuto bizarní teorii.

Jak už jistě tušíte, nos Jacksonovi nikdy neodpadl, ačkoliv trpěl deformacemi způsobenými lupusem. I server Snopes.com, specializující se na ověřování faktů, označil tuto historku za nepravdivou. Vysvětluje, že neexistují žádné důkazy o tom, že by k takovému incidentu došlo. Žádná nahrávka koncertu, žádné fotografie ani svědectví důvěryhodných osob tuto verzi nepodporují. Samotný Jackson nikdy podobné spekulace veřejně nekomentoval, což mohla přispět k jejich šíření. Možná je považoval za natolik absurdní, že nemělo smysl je vyvracet. Mýtus o padajícím nosu tak i nadále zůstává součástí bulvárního folkloru, který spíše vypovídá o kreativitě novinářů než o realitě.

V autobiografii Moonwalk přiznal Jackson dvě operace nosu a vytvoření důlku na bradě. Zdůraznil ale, že nebyl posedlý chirurgickými zákroky, jak tvrdili kritici. „Je to můj obličej a já vím, co jsem si nechal udělat,“ napsal.

Suma sumárum byl zpěvák obětí kombinace zdravotních komplikací a nelítostného mediálního lynče. Operace, které podstoupil, byly převážně zdravotní a rekonstrukční, nikoli výsledkem marnivosti. Příběhy o „padání nosu“ a posedlosti vzhledem spíše vypovídají o médiích a lidech líných ověřovat si fakta. Je důležité rozlišovat mezi skutečností a senzacechtivými příběhy, které se nezakládají na pravdě.

Jackson to vyjádřil nejlépe sám: „Lidé mají právo dělat se svým tělem, co chtějí. A nikomu do toho nic není.“ Škoda, že svět k tomu ještě nedospěl.