Venus Williams trpí Sjögrenovým syndromem. Jen být naživu ji vysilovalo

Venus Williams je jednou z největších legend ženského tenisu. Však je to olympijská vítězka, která redefinovala hru svým silovým stylem a sebevědomím. Jenže tato nezlomnost se začala obracet proti ní – proti vlastnímu tělu, které ji najednou přestalo poslouchat. Pojďme si obrátit její slávu naruby a podívat se na její zdravotní problémy podrobněji.

První příznaky nemoci se objevily už v roce 2004. Únava, zadýchávání, ztráta výkonnosti. „Nezáleželo na tom, jak tvrdě jsem trénovala – byla jsem pořád vyčerpaná. Bylo to frustrující,“ popsala později pro Prevention.com. Lékaři ale žádný problém nenašli. Vše vypadalo „normálně“. A přesto – tenis, který byl jejím životem, jí pomalu proklouzával mezi prsty.

Pak přišla zpráva, která musela sportovní fanoušky překvapit. Sedminásobná grandslamová vítězka se v roce 2011 stáhla z US Open. Důvodem nebylo zranění, ale diagnóza Sjögrenova syndromu.

Sjögrenův syndrom je dle studie chronické autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá žlázy produkující slzy a sliny, což vede k jejich zánětu a následné dysfunkci.

Mezi běžné příznaky patří sucho v ústech, pocit suchých očí, bolesti svalů a kloubů a extrémní únava. Suchost úst může vést k problémům, jako jsou potíže s polykáním, zubní kazy a onemocnění dásní. Další příznaky mohou zahrnovat suchou a svědivou pokožku, přetrvávající kašel, chrapot, nepříjemnou chuť v ústech způsobenou refluxem nebo třeba otoky slinných žláz.

Diagnostika Sjögrenova syndromu může být obtížná, protože příznaky jsou nespecifické a mohou napodobovat jiné nemoci. Až čtyřicet procent lidí má systémové komplikace. To je zásadní informace. Sjögrenův syndrom se může totiž zpočátku tvářit jako „jen“ suchost očí a únava, ale ve skutečnosti může poškodit klouby, srdce, mozek nebo plíce. U některých pacientů je navíc riziko rozvoje lymfomu až čtrnáctkrát vyšší než v běžné populaci. Podle dat Sjögren's Foundation je 9 z 10 pacientů ženského pohlaví. Nejčastěji jsou to dámy mezi 50. a 60. rokem, ale nemoc se nevyhýbá ani mladým a seniorům.

Léčba nemoci se zaměřuje na zmírnění příznaků, jako je používání umělých slz pro suché oči a stimulace slin pomocí žvýkaček bez cukru. V některých případech mohou být předepsány léky, jež stimulují produkci slin a slz. Nové klinické studie zkoumají biologické přípravky, které cílí na konkrétní fáze imunitní reakce. Pokud budou úspěšné, mohly by nemoc zpomalit, nebo dokonce zastavit.

Život se Sjögrenovým syndromem může být náročný, ale díky vhodné léčbě a životnímu stylu je možné vést plnohodnotný život. A Venus šla do změny naplno. „Musela jsem všechno přehodnotit. Nešlo jen o kariéru, ale i o každodenní život,“ řekla. Naučila se přizpůsobit a plánovat si dny tak, aby mohla odpočívat.

Jedním z největších problémů této nemoci je totiž její „neviditelnost“. Pacienti působí zdravě, ale uvnitř bojují každý den. A to je boj, který nevidí rozhodčí, kamery ani publikum. Šampionka ve svých rozhovorech přiznala, že se často cítila bezmocně – měla symptomy, ale testy nic neukazovaly. „Dostala jsem se do bodu, kdy už jsem nemohla hrát tenis. Jako odhodlaná bojovnice jsem se ale nechtěla vzdát a rozhodla jsem se, že tuhle věc překonám – a tak začala moje cesta za celkovým zdravím,“ napsala Američanka na svém instagramu. Než začala Venus užívat léky a změnila životní styl, její život nebyl kvalitní. „Být vůbec naživu bylo nepříjemné. Byla jsem tak vyčerpaná, že mi bylo pořád zle nebo jsem měla bolesti,“ nechala se slyšet.

Venus přešla na rostlinnou stravu a zcela přepracovala svůj přístup k výživě. Kromě vyloučení masa a mléčných výrobků se začala vyhýbat i zpracovanému cukru, protože zjistila, že právě cukr zhoršuje její pocit vyčerpání. Postupem času se dala na syrovou stravu. Lékaři ji tenistce doporučili, protože tento typ jídelníčku by mohl zmírnit některé příznaky – především extrémní únavu a bolesti kloubů. Venus rovněž omezila lepek. Nový, přísnější stravovací plán jí pomohl lépe zvládat každodenní námahu i nároky na výkon.

Velkým impulsem pro změnu byla také účast na ozdravném pobytu, na který ji přemluvila její sestra Serena. Ta se rozhodla Venus podpořit nejen emocionálně, ale i prakticky. Rovněž změnila vlastní stravovací návyky. Serena popsala, že přestala nosit domů nezdravé potraviny, aby své sestře pomohla vytvořit prostředí podporující její cestu za lepším zdravím. Sestry spolu totiž bydlely, když byl starší z nich Sjögrenův syndrom zjištěn.

Přechod na veganství nebyl pro Venus snadný, ale šla do toho naplno. „Byla to dlouhá cesta a mám pocit, že jsem na ní pořád. Neustále zkouším nové věci. Upřímně řečeno, dělám i chyby a jím to, co bych neměla,“ přiznala. Obě sestry se nakonec začaly označovat za „cheganky“ – tedy cheatující veganky. Jejich jídelníček je převážně rostlinný, ale občas si dopřejí rybu nebo kuře. I taková kompromisní forma zdravého stravování měla podle obou žen výrazně pozitivní vliv nejen na jejich těla, ale i na psychiku.

Tím, že se Venus rozhodla svou diagnózu zveřejnit, pomohla stovkám dalších pacientů. Dala nemoci tvář. I slavní jsou totiž jen lidé – a nemoc si nevybírá. Ačkoliv se po diagnóze na chvíli stáhla z okruhů WTA, vrátila se s grácií. Dokázala vyhrávat zápasy a soutěžit se světovou špičkou. Její návraty do top 20 tak byly příběhem o nezdolné vůli.

Venus je i v roce 2025 aktivní – kromě tenisu, který ve 44 letech stále hraje (ačkoliv už ne na tak špičkové úrovni), má několik podnikatelských projektů, včetně vlastní značky veganského proteinu. Přicházejí za ní další sportovci, aby jim poradila, jak se vzdát masa, aniž by to ohrozilo jejich výkonnost. „Nejsem robot. Můžete se odměnit a zároveň si jídlo užít. Je spousta sportovců, kteří to dělají, a ptají se mě, jak na to. A já jim řeknu: Hele, někdy si prostě musíš dát kus koláče,“ vysvětlila své nastavení. Živí ji také interiérový design, investuje do různých firem, a dokonce napsala knihu.