Článek
„Připravte si palubní lístek a pas, prosím,“ ozývá se u gatu na let do Boloně. Itálie je pro mě s kamarádkou sázka na jistotu – dobré jídlo, víno a vždycky důvod se vracet.
Letíme lowcost – co ušetříme za letenky, necháme v italských buticích. Balíme nalehko, na cestu tam nám stačí kabelka.
Přestože nás velikost zavazadla netrápí, s oblibou pozorujeme, kdo se pokusí obejít pravidla. Ta se u mnohých nízkonákladových aerolinek v posledních letech zpřísnila – Ryanair třeba už v roce 2018 zrušil druhé kabinové zavazadlo.
„Vystupte si z fronty, prosím,“ zastavuje obsluha mladíka s batohem, který neochotně opouští přítelkyni.
Celá fronta zbystří. „Vejde, nebo nevejde,“ pobaveně komentuje situaci vedle stojící tatínek s dcerou. „Nevejde, já to říkal, že to zas zmenšili,“ říká nakonec, když si mladík odhodlaně obléká další vrstvu a snaží se batoh do měrky zavazadel nacpat znovu.
Zbytek cestujících pro jistotu znovu kontroluje svá vlastní zavazadla – někteří rovnou googlí aktuální pravidla.
Nízkonákladovky mají přísná pravidla. A hlídají to
Pán měl v jednom pravdu. Ryanair rozměry minulé léto opravdu změnil – z 40 × 20 × 25 cm na 40 × 30 × 20 cm. Celkově tak objem zavazadla ale naopak k naší úlevě o pětinu zvětšil.
Telefony odkládáme – v hlavě už jsme u aperolu na promenádě.
S úsměvem zdravím u přepážky italsky. Odpověď sice přichází česky, ale náladu mi to nekazí – ta mizí o třicet vteřin později. Zastavují kamarádku. Na letence má jiné jméno než v pase. Jméno za svobodna. „Ale ne,“ vyklouzne mi. Image italské primadony je tatam.
Letenky jsem kupovala já – a sáhla po staré fotce dokladu z doby před svatbou. Že už má jiné příjmení, mi vůbec nedošlo.
Všichni jsou už v letadle a manžel mé kamarádky 40 km daleko hledá v bytě jejich oddací list. Jediná možnost, jak dnes odletět.
Nakonec se našel. Úplně zpocené usedáme na sedačky s tím, že na zpáteční cestu tohle určitě vyřešíme dopředu.
Změna jména? Klidně za 160 eur
Volání na zákaznickou linku nikam nevede, takže hned druhý den zkouším jejich chatbot.
Po chvíli to vypadá nadějně. Změna jména se u Ryanair běžně zpoplatňuje – u větších úprav až 160 eur. Podle naší přítelkyně Emily – irské robotické slečny to ale s nahraným oddacím listem v příloze budeme mít zdarma. Vše zařídí a pošle do e-mailu nejpozději den před odletem.
Sláva!
Jenže den před odletem přichází nové letenky – se stejnou chybou.
Nestihnete check-in a letíte jinak
Na letiště přijíždíme s celkem velkou časovou rezervou, abychom situaci vyřešily. Než ale vše vysvětlíme, přichází další problém – neprovedla jsem check-in, který Ryanair umožňuje nejpozději dvě hodiny před odletem. „Mrs. Hladíková,“ začíná pracovník na přepážce větu s výrazem doktora oznamující špatnou diagnózu. „We have another problem,“ pokračuje. Oznamuje mi, že moje místo bylo automaticky obsazeno.
Pro kamarádku místo zůstalo, moje mezitím obsadil systém – a já poprvé zjišťuji, jak funguje overbooking.
Mám na výběr. Noc v hotelu a zítřejší let, nebo bez nároku na hotel zůstat na čekačce do odletu. Zaměstnanci letiště mě přesvědčují, že se zpravidla jeden či dva cestující opravdu na boarding nedostaví.
Věřím jim. Risknu to.
Při představě strávené noci na plastových letištních sedačkách se mi vybavují vzpomínky na léta batůžkaření po Asii. Dnes jsem ale v podpatcích a slušivém novém kostýmku trochu nepřipravená.
Proč aerolinky prodávají víc letenek než míst
Letecké společnosti běžně prodávají víc letenek, než je míst v letadle. Počítají s tím, že část cestujících nedorazí. Pokud se ale dostaví všichni, někdo zůstane na zemi – výměnou za kompenzaci a náhradní let.
K mé smůle, toto nebyl můj případ. Byla jsem společně s americkým studentem mířícím na výměnný pobyt na opačné straně barikády.
Začíná boarding. „Mrs. Hladíková, Mr. Jefferson?,“ zní z reproduktoru. Dva problémoví cestující byli oficiálně označeni. Slečna Italka na přepážce si nás postavila hned vedle sebe, aby nás měla po ruce v případě potřeby. Zřejmě si neuvědomila, že pro zbytek cestujících z nás udělala místní zajímavost.
Kdo dnes neodletí?
Každý druhý Čech ve frontě se ptá, co jsme provedli. S Johnem s úsměvem tvrdíme, že čekáme, až se někdo zapomene na toaletě.
Konec fronty. Teď přijde rozuzlení. Kamarádka je vyzvána, aby nastoupila do letadla. Loučíme se s příslibem, že se určitě uvidíme v letadle. Ale jistý si není nikdo.
Boloňská Sophia Loren za přepážkou zvedá telefon a nádhernou italštinou oznamuje něco, co John považuje za dobrou zprávu. Pak se otáčí k nám. „Mám jedno volné místo,“ říká a nám se ztrácí úsměv. „You go,“ vyhrkne John okamžitě a já ho samou radostí objímám.
Do letadla doslova běžím. Uvnitř mě vítá nečekaný aplaus. Cítím se jako vítězka maratonu. Vyčerpaná, ale šťastná. Výraz úlevy má i moje kamarádka. V jejích očích jsem právě utekla přírodní katastrofě.
Levná letenka, drahá lekce
Po vzletu začínám bilancovat náš víkendový pobyt – skvělé jídlo, jeden nový propocený kostýmek, a navíc minus dvě stě eur na účtu za změnu jména a pokutu.
„Příště už s Ryanair neletíme,“ prohlašuji. Ale pravdou je, že jsem byla obětí náhod, vlastní neopatrnosti a nedůslednosti. Nízkonákladové lety jsou sice levné, ale chyby neodpouští.
