Článek
Tuto nepřímou úměru bychom ostatně našli i mezi jinými kvalifikovanými profesemi s vysokou přidanou hodnotou práce. Jak stomatology do takových oblastí dostat? Internetoví diskutéři mají jasno: umístěnky! „Vystudovali zadarmo, mají společnosti, co vracet“, soptí na internetech paní Jaroslava z Havířova i pan Josef ze Šluknova.
Ponechám nyní stranou, jak je to s tím studiem zadarmo a také to, že lékařské diplomy nerozdává „společnost“ na potkání. Všimněte si ale, s jakou nenávistí lidé nejen ke „zlodějským“ zubařům, ale lékařům celkově přistupují. K těm, koho zároveň tak „zoufale“ potřebují a vyžadují. Vžila se představa, že práce ve zdravotnictví je „poslání“ a zdravotník má „sloužit“. Tím se nemyslí nic jiného než nevolničit na panském, čili nemít vůli a oním pánem, jemuž se otročí, je ve správné socialistické společnosti lid. Nevolníka pak lze snadno přesouvat bez ohledu na jeho rodinné zázemí či vlastní přání a nejlépe pak pomocí umístěnky. Absolvent stomatologie z Olomouce by tak po pěti letech lékařské fakulty vyfasoval umístěnku do Frýdlantu, kde by „sloužil“. Jak? To už je podružné. Důležité je, aby tam „byl“ a lid se měl kde „registrovat“. Cílem takového přístupu by tedy nebyla skutečná pomoc lidem, ale zajištění klidu politiků v této zemi. Umístěnky pro lékaře všech odborností by tak měly suplovat několik desetiletí manažerského selhávání politické reprezentace na všech úrovních. Za povšimnutí stojí, že o umístěnkách do regionů pro absolventy vysokých nebo koneckonců i středních odborných škol neslyšíme ani slovo. Chápu, že jaderný inženýr by v Duchcově neměl moc reaktorů na hraní a koreanista by se ve Velké nad Veličkou taky moc neuplatnil, ale třeba takový IT specialista nebo pedagog by umístěnku do pohraničního maloměsta vyfasovat mohl. Proč chce tolik lidí omezovat na svobodě právě a jen lékaře? Mělo by takové befelem dané (a pravděpodobně protiústavní) zvýšení počtu pracovníků výhradně v lékařství zachránit sociálně slabé regiony? Nemluvě o celospolečenské škodě. Když skvělého stomatologického protetika umístíte do Bíliny, zabijete jeho potenciál stejně, jako byste přesunuli talentovaného spondylochirurga do Rumburku.
Takzvaně „chudé“ regiony jsou začarovaným kruhem, s nímž nelze z centrální úrovně nic moc dělat. Sociálně slabí občané volí populistickou politickou reprezentaci. Ta nepřemýšlí, proč do jejich kraje nepřicházejí žádné soukromé investice a s nimi i kvalifikovaná pracovní síla a ekonomický rozvoj. Možná i proto, že sami tito politici, čili zástupci a odraz zdejších obyvatel investory odpuzují. V těchto regionech není kvalitní školství produkující vzdělané mladé lidi, kteří by zde pak pracovali, takže ti nejnadějnější nevyhnutelně odejdou. Chce-li se region pozvednout, musí začít zřízením center excelence v podobě nově vybudovaných škol se skvěle zaplacenými vynikajícími pedagogy. Jistě není problém zjistit, kolik středoškoláků bylo přijato ke studiu zubního či všeobecného lékařství z okresu Bruntál nebo Sokolov. Mnoho to nebude. Cílenou podporou špičkového vzdělávání se regionům začnou první výsledky spolu s absolventy vracet za čtvrt století. Čím později se začne, tím déle to bude trvat.
Je třeba si navíc uvědomit, že lékařská fakulta přijme ke studiu stomatologie jen 5 % uchazečů. Nakolik je pravděpodobné, že by tato elita středoškolské vzdělanosti projevovala i nadále zájem o studium zubního lékařství v případě, že by jim hrozila otrocká umístěnka na druhý konec země, kde by měli poskytovat nekvalitní péči lidem, kteří navíc o svoje zuby namnoze neprojevují elementární zájem?
Zubaře a obecně lékaře z velkých měst do regionů nepřitáhnou politici, dotace na ordinaci, divadla nebo operní domy. Za Prodanou nevěstou si lze snadno zajet. Důležité je, aby Dalibor, Libuše, i dvě vdovy měli všichni zájem o kvalitní zubní péči, kterou „na pojišťovnu“ nelze ani omylem v plném rozsahu poskytovat. Za motivovanými usměvavými lidmi zubaři přijdou. „Trh“ si poptávku rád vyhledá. Kdo by ale s nabídkou poskytování kvalitní stomatologické péče šel do míst, kde po ní poptávka chybí? Nemá smysl obviňovat z nedostatku stomatologů v pohraničí „zlodějské“ zubaře lačnící po bohatých zaměstnancích nadnárodních korporací. Zamyslet se nad sebou a svými prioritami by se měli pacienti. Jen oni musejí vědět, zda u sebe v městečku zvládnout uživit a udržet kvalitního zubaře, nebo jim stačí kovář se smlouvou s VZP. V tom je celé kouzlo. I bez umístěnek. Hodně štěstí se sháněním mladých kovářů bez svědomí…
A pro toho, komu by tato akademická exkurze přišla až příliš nabubřelá, pragocentrická a odtržená od reality, mám jen dvě slova: Výměna manželek. To je drsná dentální reality show.
