Článek
Takže nějaké entreé: Za padesátkou, bez dluhů, pamětník časů „hlubokého míru“, státní zaměstnanec.
K věci: Jak umíme, nebo neumíme vnímat dobu naší současnosti. Neomarxismus - přijměme většinový názor, názor médií, bez námitek: Ukrajina je dobrá. Rusové jsou zlí. Učitelé jsou nemožní. Babiš je ikona.Babiš rozděluje společnost. Trump je marný. Fiala nedokáže. Okamura je borec. Na cokoliv z tohoto a dalšího „naskočí“ fůra diskutérů, smělců od klávesy počítače. Umíme to. Jsme v tom zdatní. Jsme v tom hnusní, nenávistní, neznáme bratra.
Otázka zní: Dokázali bychom to i v reálném životě? No jasně, že ne. Budeme si hrát na vzorné, spolehlivé, dobré lidi.A nebo takovými opravdu budeme. Moje , a nejen, domněnka: Takoví nejsme, když jde o věc, dokážeme se k ní postavit čelem. Dokážeme bližnímu v nouzi přivolat pomoc, podržíme zraněnému vaz. Pošleme DMS, umíme vhodit do pokladničky příspěvek na těžce nemocné děti, seniory a další.
Takže zpráva o stavu naší společnosti zase není až tak zlá. Když se nám chce, umíme to, dokážeme to. Tak v tom pokračujme a nedejme se odradit obrazem světa v monotónní černé.
