Případy vyšetřovatele Jakuba (4): Konečné zúčtování a odhalení vraha na Bezdězu

První ranní paprsky červnového slunce začaly jen velmi líně prořezávat hustou, studenou mlhu, která se válela nad nekonečnými bezdězskými lesy a skalnatými roklemi. Jakub z Ronovců unaveně dorazil k opuštěné dřevěné lovecké chatě, skryté hluboko v těžko přístupné rokli pod hradním kopcem, kam lidská noha běžně nezabloudila.

Hlava mu po nočním surovém napadení v podhradí nesnesitelně třeštila, levá paže mu visela podél těla téměř nehybná a každý krok mu působil ostrou bolest v rameni. Touha zachránit Anežku před jistou smrtí a ztrestat chladnokrevného vraha ho však hnala vpřed neuvěřitelnou, až divokou silou, která potlačovala veškeré tělesné vyčerpání.

Královský vyšetřovatel se opatrně přitiskl k vlhké roubené stěně stavení a skrze špinavé, pavučinami opředené okenní sklo nahlédl dovnitř potemnělé místnosti.

Uprostřed skromného interiéru uviděl sedět bylinkářku Anežku, která měla ruce surově spoutané silným konopným provazem k opěradlu těžké dřevěné židle. Kolem stolu nervózně, jako divoká šelma v kleci, přecházel samotný velitel hradních stráží, který v pravé ruce s uspokojením obracel zkonfiskovaný pergamen se seznamem spiklenců.

Vrah zmatené a unavené dívce polohlasně vyhrožoval, že pokud Jakub neodevzdá zbývající důkazy královské radě a neopustí hrad, skončí oba s proříznutým hrdlem hluboko v zapomenutém hradním příkopu.

Dívka však i přes zjevný strach držela hlavu hrdě vztyčenou a odmítala zrádci prozradit, kde přesně Jakub ukryl bronzový amulet havrana, který zanechal na místě činu kuchtík Tomáš.

Jakub na nic dalšího nečekal a věděl, že moment překvapení je jeho jedinou výhodou. Celou vahou svého těla divoce narazil do starých dřevěných dveří, které se s hlasitým praskotem rozletěly, a s taseným mečem v pravé ruce vpadl přímo doprostřed zakouřené lovecké chaty.

Velitel stráží se lekl, ale jako zkušený voják reagoval během vteřiny, okamžitě tasil svou těžkou bojovou zbraň a s hrdelním křikem na zraněného vyšetřovatele bez milosti zaútočil. V úzkém prostoru mezi stolem a krbem se rozpoutal nelítostný, surový souboj na život a na smrt, ve kterém měl zdravý a plně ozbrojený voják od samého začátku obrovskou fyzickou převahu.

Jakub s vypětím všech sil unaveně ustupoval k lůžku, rány nepřítele odrážel jen s největším sebezapřením a cítil, že zraněné rameno mu pomalu vypovídá službu.

Anežka však v tu nejkritičtější chvíli neztratila svou pověstnou chladnou hlavu a bystrý úsudek. I přes pevně svázané ruce se dokázala s celou židlí nečekaně naklonit a nohama chytře převrhla velkou hliněnou nádobu s rozžhaveným popelem z krbu přímo pod nohy útočícího velitele.

Zrádce na horkém uhlí bolestivě zavrávoral, ztratil stabilitu na kluzké podlaze a tato jediná vteřina Jakubovi k obratu bohatě stačila. Vyšetřovatel udělal bleskový, přesný výpad vpřed a prohnal ostří svého meče přímo skrz slabé místo v soupeřově brnění.

Velitel stráží s těžkým žuchnutím padl na dřevěnou podlahu a z bezvládné ruky mu vyklouzl bronzový amulet havrana, který byl definitivní tečkou za vraždou mladé šlechtičny.

Jakub unaveně klesl na kolena vedle Anežky, bleskově přeřezal provazy kolem jejích zápěstí a oba si poprvé po dlouhých hodinách ochromujícího strachu hluboce vydechli. Bylinkářka mu okamžitě začala opatrně čistit krvácející rány na čele a ramenou svými léčivými mastmi, které měla naštěstí schované v tajné kapse svého vlněného pláště.

První případ na Bezdězu byl sice úspěšně vyřešen a vrah spravedlivě potrestán, ale oba moc dobře věděli, že jejich skutečný boj v tomto království teprve začíná.

Tajný seznam spiklenců totiž obsahoval jména nejmocnějších pánů v zemi a Jakub musel tento pergamen co nejdříve bezpečně doručit samotnému králi do Prahy, než se o smrti velitele dozví zbytek zrádného bratrstva.