Článek
V poslední době jsem četla několik diskuzí o výchově dětí, zejména o fyzických trestech. Řada rodičů souhlasí s tím, že se děti fyzicky trestat nemají, ale často vlastně nevědí, jak tedy děti vychovávat, zejména když oni sami byli od svých rodičů trestaní.
Moje děti jsou už dospělé a myslím, že to jsou šťastní, přiměřeně sebevědomí, slušní lidé. Jako malé jsem je nebila (kromě asi dvou situací, kdy jsem ztratila nervy, a stále si ty okamžiky pamatuju).
Pomáhejte dětem poznávat svět
Děti si potřebují věci zkoušet, tak poznávají svět. A my, rodiče, bychom jim měli poskytnout pozitivní a podporující zpětnou vazbu. Myslím, že to „nejvíc“, co můžeme dítěti dát, je pocit bezpečí, fyzicky i emocionálně, a vzájemnou důvěru.
Ale to určitě neznamená, že děti necháme dělat, co chtějí, protože to jim přináší jen nejistotu a úzkost. Děti potřebují pravidla, otázkou je, jak pravidla vymáhat. Bít určitě ne a křičet na ně také ne. Komunikaci s dítětem bychom měli vždy přizpůsobit jeho věku. Hodně pomáhá empatie - zkusit si představit, když po dítěti něco chceme, jak to samo může vnímat.
Zároveň si myslím, že není úkolem rodičů dítě celý den „zabavovat“. Od mala bychom měli děti učit, jak si můžou hrát sami, nebo jak se zapojit do různých činností. Malé děti samozřejmě prostřednictvím hry - třeba „jako vařit“. Děti jsou velice zvídavé a rády rodiče, sourozence, prarodiče pozorují, když něco dělají, a také se chtějí zapojit. A to bychom jim měli umožnit.
Ohrádka pravidel
Osvědčila se mi metoda, kterou jsem si sama pro sebe nazvala „ohrádka“. To znamená, dítě zná pravidla, která by mělo dodržovat. Pravidla jsou jednoduchá, aby se dodržovat dala a rodič je mohl kontrolovat, a nesmí jich být příliš. Způsob jejich dodržování je nutné přizpůsobit věku a úrovni chápání dítěte. Jak dítě roste, „ohrádka pravidel“ se postupně rozšiřuje, ale vždy je důležité, aby dítě pravidla znalo a rozumělo jim.
A čím je dítě starší, mělo by být méně kontrolováno, tedy dostávat víc důvěry. Když dítě pravidlo nedodrží, nebudu se hned rozčilovat, ale budu chtít vysvětlit, proč se tak stalo. Pokud se na dítě příliš zlobím (a trestám ho), riskuju to, že mi nebude říkat pravdu.
Důvěra se vrátí
Dodržování pravidel hodně souvisí s důvěrou - nebudu po dítěti chtít takové věci, které je snadné nedodržet a zároveň se nedají kontrolovat, například „po příchodu ze školy si musíš hned udělat úkoly a nebudeš hrát počítačové hry“. Pokud opravdu „nejde o život“, je lepší dětem, úměrně věku, nechat určitou volnost.
Děti velmi dobře vypozorují, jak to v rodině chodí. Věřte mi, pokud chcete dítě něco o životě opravdu naučit, tam mu to neříkejte, prostě to dělejte (funguje v dobrém i špatném).
Každé dítě je jiné, má jiný temperament, a někdy je opravdu náročné zachovat klid. Další metodu výchovy, kterou jsme vypozorovala u některých rodičů, jsem si pojmenovala „vodítko“. Ale o tom příště.
