Článek
V letošním roce budou volby do Evropského parlamentu, v roce 2025 volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Svobodné volby jsou jedním z pilířů demokracie. Každý občan si vybere stranu, případně osobnost, které ho bude podle jeho názoru nejlépe reprezentovat a hájit jeho zájmy. Chtěla bych jít volit, tak jako jsem chodila celý svůj dospělý život, nemám ale koho. Nevím, koho si vybrat, aby reprezentoval a hájil mé zájmy.
Takzvané klasické a tradiční politické strany v období přibližně od roku 1990 do roku 2010 ztrácely postupně své voliče, protože velkou část z nich nedokázaly přesvědčit, že hájí jejich zájmy, myšleno zájmy občanů. Místo reprezentace občanů se s z nich staly exkluzivní kluby, které do svých řad občany přijímat nechtějí. Vypadalo to spíše, že hájí své zájmy, tj. zájmy jednotlivých politiků. Ve svých programech měly uvedené důležité a potřebné cíle, ale z obavy z toho, aby je příště volilo co nejvíce lidí, nutné reformy neprovedly. Mnoho jejich voličů to ovšem neuspokojilo a našli alternativu, například hnutí ANO. ANO, zejména v osobě svého předsedy, svým rádoby lidovým projevem přitahuje část lidí, kteří podlehli dojmu, že někdo, kdo mluví jako oni, bude hájit jejich zájmy. Ale hnutí ANO ve skutečnosti také hájí hlavně vlastní zájmy, tedy zájmy svých vrcholných představitelů, jejich firem a jejich podnikatelské činnosti. Více či méně nenápadně schvalovalo zákony a vyhlášky, které fungují k jejich prospěchu (ne k prospěchu občanů).
Jak mohu uplatnit své občanské právo volit, když není koho?
Chtěla bych žít v zemi, kde si lidé uvědomují, že práva jsou spojená s povinnostmi, že svoboda slova neznamená, že každý může veřejně prohlašovat cokoliv, včetně lží a podněcování k nenávisti a násilí. A také, že si uvědomují, že mezinárodní spolupráce je lepší než omezený nacionalismus. Chtěla bych spoluobčany, kteří jsou slušní, tolerantní a nelžou. Spoluobčany, kteří si myslí, že je třeba pomáhat všem, kteří to potřebují. V zemi, kde si lidé uvědomují, že zvířata jsou živé bytosti, a svůj život by měli prožít bez utrpení.
Chtěla bych žít v právním státě, kde všichni občané mají stejná práva a také pocit, že stát jejich práva ochraňuje. Ve státě, kde se tom jen nemluví, ale opravdu se bojuje proti korupci, úplatkářství a propojování nejvyšších politiků s byznysem. Kde whistlebloweři nejsou vyhazováni z práce. Kde soudní rozsudky i podle zdravého rozumu dávají smysl.
Chtěla bych žít v zemi, kde děti chodí rády do školy, a kde se učitelé a děti respektují navzájem. Kde se ve školách učí a naučí věci, které jsou důležité pro život v 21. století. Představuji si školy, kde se chyby jen netrestají, ale slouží jako zpětná vazba. Školy, kde se učitelé nesnaží nachytat děti na tom, co neumí, ale snaží se je povzbuzovat v tom, co jim jde.
Chtěla bych žít ve státě, kde funguje moderní digitalizovaná státní správa - ne zkostnatělá, konzervativní, přebujelá byrokracie, která zbytečně zaměstnává množství úředníků, kteří by mohli pracovat jinde a přispívat k HDP, namísto, aby ho odčerpávali. Ve většině případů to je chyba systému, ne těch úředníků. Údaje, které už státní správa eviduje ve svých databázích, musí občané znovu a znovu vyplňovat do formulářů a dokazovat dalšími formuláři a doklady, které spousta úředníků znovu a znovu kontroluje a ověřuje.
Proč to nejde
Politické strany, které jsou ve vládě, dlouhodobě rezignovaly na ty body svého politického programu, jejichž naplnění by přineslo nepopulární reformy. Místo toho řeší jen ty věci, které jim v krátkodobém horizontu přinesou politické body. Pokud se již pustí do nějaké reformy, ta obvykle ztroskotá na nedohodě mezi ministerstvy, obcemi, zájmovými skupinami a podobně, nebo neschopnosti změnu nejen naplánovat, ale i realizovat, a to za velkých výdajů ze státního rozpočtu. Proč stále „vynalézáme kolo“ a to většinou tak, že každá instituce se vynalézá „vlastní kolo“, které ovšem s jinými „koly“ dohromady nefunguje? Proč naše ekonomika po třiceti pěti letech zdaleka nedohnala výkonnost ekonomik zemí západní Evropy? Proč je u nás dostupnost bydlení jedna z nejhorších v Evropě? Proč už neproběhla nutná reforma zdravotnického a důchodového systému?
Vidím dva velké problémy tradičních demokratických stran: 1) svou činností, nebo naopak nečinností, podporují rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými, a 2) poměrně velkou tzv. nesystémovou skupinu lidí nepřesvědčily, že zastupují jejich zájmy.
I need a hero
Věřím, že mnoho lidí má podobné vize a hodnoty jako já, a pokud by se našel někdo dostatečně silný a energický je prosazovat, našel by i velkou podporu. Někdo, kdy by mohl být pro ostatní občany vzorem, ne odstrašujícím příkladem korupce mocí.
Někteří naopak říkají, proč si pořád stěžovat, když se máme dobře (my občané ČR), možná nejlépe, jak jsme se kdy měli. Myslím, že to si říkali i pasažéři Titanicu, zvláště ty z horních palub.
