Článek
Pohlaví dítěte je určováno již v okamžiku oplodnění a hlavní roli v tomto procesu hrají pohlavní chromozomy, které dítě získává od svých rodičů.
Genetika a pohlavní chromozomy
Lidé mají 46 chromozomů, které tvoří 23 párů. Jeden z těchto párů jsou pohlavní chromozomy, které určují pohlaví jedince. Existují dva typy pohlavních chromozomů: X a Y.
Ženy mají dva X chromozomy (XX). Muži mají jeden X a jeden Y chromozom (XY).
Pohlaví dítěte je určeno kombinací pohlavních chromozomů, které dítě zdědí od rodičů. Matka vždy poskytuje jeden X chromozom, zatímco otec může poskytnout buď X nebo Y chromozom. Výsledek této kombinace určuje pohlaví dítěte:
- XX kombinace vede k narození dívky
- XY kombinace vede k narození chlapce
Z tohoto biologického procesu tudíž vyplývá, že i kdyby se žena sebevíce přetrhla, nemůže dát nic jiného, než chromozom X.
Proces vzniku chromozomů neboli sex
Pro ty, kdo by přeci jen ještě trochu tápali, zda náhodou nelžu, abych obhájila všechny ty „neschopné“ maminky, které nedokáží donosit syna, tak si zopakujeme ještě další proces - oplození.
Při oplodnění se sperma otce spojí s vajíčkem matky. Každá spermie nese buď X nebo Y chromozom, zatímco každé vajíčko vždy nese jeden X chromozom. Který typ spermie (X nebo Y) oplodní vajíčko, určuje pohlaví dítěte.
Pokud spermie nesoucí X chromozom oplodní vajíčko, vznikne kombinace XX, což znamená, že dítě bude dívka. Pokud spermie nese chromozom X, je to kluk.
Existuje sice mnoho babských rad ohledně toho, jak „udělat“ chlapce, ale žádná z nich nemá vědecký podklad. Pohlaví dítěte je prostě určeno v okamžiku oplodnění kombinací pohlavních chromozomů od rodičů.
Lze ovlivnit pohlaví?
V moderní medicíně existují technologie, které mohou určit nebo dokonce ovlivnit pohlaví dítěte před narozením. Patří sem například preimplantační genetická diagnostika (PGD), která se používá při umělém oplodnění (IVF).
Tato metoda vznikla zejména kvůli prevenci genetických nemocí. Páry, které jsou nositeli dědičných genetických mutací (např. cystická fibróza, Huntingtonova choroba), mohou využít PGD k výběru embryí, která tyto mutace nenesou.
Pomocí PGD lze ale vybrat i embrya určitého pohlaví, a tedy si rodiče mohou zvolit, zda chtějí chlapce nebo dívku.
Tato metoda je však eticky kontroverzní a její použití je v mnoha zemích omezeno.
Intersexuální jedinci
Ne vždy se ale narodí jednoznačný chlapec nebo dívka. Občas se totiž stane, že se například narodí dívka s varlaty.
Například modelka Hanne Gaby se narodila bez dělohy a vaječníků, s vnitřními varlaty produkujícími testosteron. Dozvěděla se to až v sedmnácti letech.
„Vždy jsem věděla, že je se mnou něco jinak, protože jsem jako malá trávila spoustu času v ordinacích a nemocnicích, ale skutečně jsem se to dozvěděla až v sedmnácti. Četla jsem si článek, kde někdo popisoval svou intersexualitu a já se v tom našla,“ uvedla Hanne v rozhovoru pro Vogue.
Murdoch Children's Research Institute udělal výzkum, zveřejněný na serveru ScienceDaily, který měl za cíl zjistit, proč k tomu dochází.
„Chromozom Y nese kritický gen zvaný SRY, který působí na jiný gen zvaný SOX9, aby nastartoval vývoj varlat v embryu. Vysoké hladiny genu SOX9 jsou potřebné pro normální vývoj varlat,“ říká Brittany Croft, výzkumnice MCRI a doktorandka Hudsonova institutu.
Pokud však dojde k nějakému narušení aktivity SOX9 a jsou přítomny pouze nízké hladiny, varle se nevyvine, což má za následek dítě s poruchou vývoje pohlaví.
Podle Vogue je počet intersexuálních lidí přibližně stejný jako je lidí se zrzavými vlasy.
Zdroje: Medscape, ScienceDaily, Vogue
