Na obtěžování v MHD má upozornit nová kampaň. Dle Miroslava Kalouska jde o závist

Když mi bylo devatenáct let, absolvovala jsem jednu z mých prvních studentských jízd vlakem. Do té doby jsem vlak nepovažovala za nebezpečné místo a odjela jsem dříve, než kamarádky. Jela jsem tedy sama.

Přeci jen jsem se ale necítila na sezení v kupé a raději šla do volného vagónů se sedadly. Říkala jsem si, že když tam bude více lidí, asi to nebude na škodu.

Ke konci cesty bylo ve vagóně přibližně patnáct lidí, kteří seděli v mé blízkosti. Najednou si naproti mně sedl starší pán a začal na mě mluvit. Dala jsem mu najevo, že o konverzaci nemám zájem, protože si čtu knihu, ale on se nevzdával.

Povídal si chvíli sám se sebou, když najednou začal mluvit o tom, co všechno by se mnou dělal a že potřebuje uvolnit napětí.

Začala jsem se opravdu bát a očima vyhledávala pomoc lidí kolem, kteří vše museli slyšet i vidět. Všichni do jednoho sklopili oči nebo se najednou začali dívat jinam. Všimla jsem si v druhém vagóně průvodčího, tak jsem rychle chytla batoh, jen tak tak se vyhnula ruce chlípníka, který se mě snažil zastavit, a doběhla jsem do druhého vagónu za průvodčím.

Od té doby jsem nepříjemných situací ve vlaku nebo MHD zažila ještě několik, ale žádná nebyla takto „silná“. I když měla šťastný konec, zanechala ve mně křivdu. Došlo mi, že lidé kolem nejsou záruka bezpečí a že raději odvrátí zrak, než aby pomohli.

Přitom stačilo, aby si ke mně jeden z nich přisedl a dělal, že mě zná. Nebo se mohl někdo zeptat, zda jsem v pohodě. Prostě se jakkoliv zapojit. Ale nechat vyděšenou mladou holku napospas starému chlípnému muži?

Když jsem proto zahlédla reklamu v MHD, zaplesalo mé srdce. Konečně někdo mluví o tom, co se v MHD děje.

Za kampaní stojí marketéři z kanceláře Pražského dopravního podniku (DPP), Pražské integrované dopravy (PID) a neziskové organizace Konsent.

„Nebudeme cestující, a už vůbec ne ženy, které jsou častěji oběťmi obtěžování, úkolovat, jak se mají oblékat nebo chovat, aby se vyhnuly obtěžování. To by bylo jen přenášení viny na oběti. Naopak je potřeba jasně pojmenovat, jaké chování v MHD netolerujeme. A zadruhé říct, že je úplně v pořádku se proti obtěžování ozvat, přestože se nás třeba zrovna přímo osobně netýká,“ řekl pro server Naše Praha ke kampani náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib.

Plakáty s různými situacemi, se kterými se mohou cestující v MHD setkat, a s možnostmi řešení těchto situací, jsou umístěny na 150 zastávkách po Praze a budou zde do půlky září.

Že se nejedná o kampaň o ničem, to dokazují i slova ředitele Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády Radana Šafaříka.

„S nevítanými pokusy o hlazení, líbání či fyzické sblížení se setkalo 20 % cestujících, s veřejným sebeukájením v dopravě 19 % cestujících, 8 % cestujících bylo donuceno k ukojení rukou nebo jinou částí těla a 6 % cestujících bylo donuceno násilím k sexu či se setkalo s pokusem o sexuální styk nátlakem. Oběťmi byly výrazně častěji ženy,“ uvedl Šafařík pro server Echo24 výsledky výzkumu z roku 2021.

Jedním z plakátů, které zaplavily zastávky, je i plakát hlásající „Zírání je obtěžování“. A právě tento plakát nyní vyvolal velkou reakci díky Miroslavu Kalouskovi, kterému tento plakát očividně nedá spát.

Ten svým komentářem v podstatě dokázal, že jsou tyto plakáty důležité. Když se totiž dle něj žena upraví a obleče, tak přece chce, aby se na ni lidé dívali.

„Reálně tímhle postem de facto přiznáváte, že nevhodně zíráte na ženy na ulici? Wow!“ reagovala pod postem Kalouska dokumentaristka a aktivistka Apolena Rychlíková.

A reagovala naprosto správně. Je totiž velký rozdíl mezi tím, zda se muž ohlédne za pěknou ženou, nebo zda na ni doslova zírá a svléká ji očima. Je rozdíl mezi rychlým obdivným pohledem a chlípným zíráním, kdy už chybí jen slintání.

Tento rozdíl si asi pan Kalousek neuvědomuje, ale budiž mu to odpuštěno - je muž a zírání na prsa nikdy nezažil.

On ale zašel ještě dále a dokonce obvinil autory tohoto projektu, že jim jen vadí, že na ně se asi nikdo nedívá.

„Když nečumí na mě, nebudou čumět na nikoho!“ uzavírá totiž svůj komentář k plakátu.

Dle pana Kalouska si tedy všichni přejí, aby jim lidé zírali na prsa a mezi nohy. Jinak si jeho příspěvek nedovedu vysvětlit.

Za nás, co takové chování zažili, tleskám těmto plakátům a jsem ráda, že toto téma někdo otevřel. Na mě už nikdo nezírá, ale moje dcera už takové jednání zažívat nemusí.

Zdroj: Naše Praha, Echo24, X, Instagram