Článek
Děti se dozvěděly o vzácné návštěvě týden předem a od té doby se u nás doma nemluvilo o ničem jiném. Ráno bylo hektické, hlavně vybrat ty správné šaty a učesat správný účes.
Napětí bylo zřejmé
„Mami, budeme se s panem prezidentem fotit, tak mi to musí slušet,“ říká mi ráno dcera a já jsem si říkala, že je chudák asi celá zamotaná z toho těšení.
Pochybovala jsem, že si pan prezident najde chvilku na to, aby se s dětmi vyfotil. Během dopoledne jsem se připravovala na pláč dcery, až nebude mezi vyvolenými a nebude mít fotku s prezidentem.
Když nastalo odpoledne a já přišla ke škole, bylo zřejmé velké napětí mezi dětmi i učiteli. Všude postávalo mnoho policistů a všichni očekávali příjezd.
Ačkoliv jsem auto přijíždět neviděla, jásot a tleskot mi prozradil, že pan prezident dorazil. Děti celé nadšené poskakovaly a vystrkovaly hlavy, aby prezidenta zahlédly.
Stonožková výstava
Důvodem návštěvy pana prezidenta byla jeho předchozí spolupráce s ředitelkou školy, Kateřinou Vávrovou, když se pomocí obrázků dětí vybíraly peníze na pomoc Afghánistánu.
Jak taková pomoc probíhá? Děti každý rok kreslí obrázky do Stonožkové výstavy. Tyto obrázky jsou následně vystaveny a rodiče si je kupují. Vybrané peníze jdou na konkrétní účely.
Paní ředitelka při této příležitosti zavzpomínala, že v rámci sbírky pro Afghánistán kreslila svůj obrázek i Anička Slováčková. Ta nechyběla u přivítání pana prezidenta, kterému zazpívala krásnou píseň společně s žáky školy.
Posledních pár sbírek se koná na vybrání peněz pro bývalého žáka školy, který po nemoci zůstal upoutaný na lůžko.
Focení proběhlo!
Pan prezident, ačkoliv se nejednalo o politickou akci, působil dojmem, že si návštěvu velmi užívá. Po krátkém proslovu přistoupil k dětem, se kterými si podával ruce nebo je pohladil po hlavě a pozdravil. Děti se na něj vrhly s papíry k podpisu a pan prezident je neúnavně podepisoval.
Následně se odebral do školy a za ním se vydaly jednotlivé třídy. Tehdy pro mě nastal příjemný šok. Pan prezident se opravdu vyfotil s každou třídou!
Při odchodu se ještě loučil s dětmi, povídal si s rodiči a s úsměvem nastoupil do auta.
Děti mají krásný zážitek a já upřímně řečeno také. Při volbách jsem byla velmi zmatená z informací o něm a nebyla jsem si jistá, o jakého člověka se jedná.
Nyní vím jedno - je to sympatický a velmi lidský prezident, který si udělá čas na děti, které mu nepřinesou žádné volební hlasy.
Děkujeme, že jste přišel, a děkujeme, že jste takový, jaký jste. Naše země, naše děti, takového člověka potřebovaly.
