Článek
Fenomén známý jako teorie pořadí narození se zkoumá již od 20. století, přičemž jedním z průkopníků byl psycholog Alfred Adler. Jaké vlastnosti jsou tedy podle této teorie často připisovány prvorozeným, prostředním a nejmladším dětem?
Prvorození jsou perfekcionisté a lídři
Prvorozené děti bývají často považovány za zodpovědné, ambiciózní a perfekcionistické. Tato role dle serveru Research Gate pramení z jejich pozice „průkopníků“, kteří si získávají pozornost rodičů jako jedináček, dokud se nenarodí další sourozenec.
Jsou často vnímáni jako malí „druzí rodiče“, kteří pomáhají s péčí o mladší sourozence.
Rodiče na ně kladou vyšší očekávání, což může vést k větší snaze uspět. Mají kvůli tomu tendenci být kritičtí vůči sobě i ostatním, protože na ně byl od mala kladen důraz na výkon.
Podle některých studií mají prvorození častěji vůdčí schopnosti, dosahují vyšších akademických úspěchů a dle serveru National Library of Medicine se z nich častěji stávají generální ředitelé. To však může být vykoupeno vyšší mírou stresu a obav z neúspěchu.
Prostřední dítě působní jako diplomat a vyjednavač
Prostřední děti se dle serveru Very Well Mind často nacházejí v „sociálním stínu“ staršího a mladšího sourozence, což je nutí hledat své místo jinými způsoby. Výsledkem je, že se stávají výbornými diplomaty a vyjednavači, kteří se snaží udržet harmonii.
Často si osvojují schopnost navazovat vztahy mimo rodinu, protože v ní nemusí mít tolik pozornosti. Umějí se také přizpůsobit různým situacím a lidem.
Mohou se bouřit proti zavedeným pravidlům, aby si získali pozornost nebo našli vlastní identitu.
Prostřední děti bývají méně soutěživé než prvorození, ale často vynikají ve spolupráci a empatii.
Nejmladší jsou zábavní a kreativní
Nejmladší děti jsou často označovány jako „mazánci“ rodiny. Díky tomu, že jsou poslední, rodiče na ně bývají méně přísní, což jim dává prostor k rozvoji kreativity a spontaneity.
Často hledají nové způsoby, jak se prosadit v rodině. Jsou zároveň méně zatíženi očekáváními a pravidly, což jim dává větší volnost. Umějí si získat pozornost a oblibu díky své zábavné povaze.
Na druhou stranu mohou mít problémy s disciplínou a zodpovědností, protože na ně rodiče kladou menší důraz než na jejich starší sourozence.
Jedináčci jako malí dospělí
Jedináčci mají jedinečnou pozici, protože nemají sourozence, se kterými by se museli dělit o pozornost. To z nich často dělá vyspělé a sebevědomé jedince, ale zároveň mohou být méně zvyklí na kompromisy.
Jsou zvyklí spoléhat se sami na sebe a díky exkluzivní pozornosti rodičů mají často vysoké sebevědomí. Podobně jako prvorození mají sklony k perfekcionismu.
Jedináčci však mohou být někdy vnímáni jako tvrdohlaví nebo sociálně izolovaní, protože nemají zkušenosti se sourozeneckou dynamikou.
Kritika teorie pořadí narození
Ačkoliv se zdá, že pořadí narození má jasný vliv na osobnost, moderní studie ukazují, že situace je složitější. Faktory jako rodičovský přístup, socioekonomické podmínky a genetika hrají často větší roli než samotné pořadí.
Navíc existují výjimky – například nejmladší dítě může být stejně zodpovědné jako prvorozený, pokud na něj byly kladeny vysoké nároky.
Pořadí narození tedy může do určité míry ovlivnit, jaké vlastnosti si člověk osvojí, ale není jediným faktorem formujícím naši osobnost. Každý jedinec je výsledkem kombinace rodinné dynamiky, výchovy a vlastních zkušeností.
Přesto je určitě zajímavé sledovat, jak sourozenecké pořadí ovlivňuje naše role v rodině a společnosti.
