Článek
Kyberšikana, tedy šikana probíhající v online prostředí, představuje závažný společenský problém. Na rozdíl od klasické šikany se může odehrávat kdykoli, oběť nemá únik ani v soukromí domova, a útoky mohou být šířeny anonymně.
Mnoho způsobů, velké následky
Nejčastějšími prostředky jsou sociální sítě, e-maily, textové zprávy nebo diskusní fóra. Útočníci využívají anonymitu internetu a často zneužívají osobní údaje nebo fotografie obětí k jejich zastrašování, vydírání nebo veřejnému ponižování.
Kyberšikana může mít mnoho podob. Může zahrnovat obtěžování (urážky nebo hrozby), šíření fám, předstírání identity, podvody (získání důvěry jednotlivce a následné použití online médií k šíření jejich tajemství) nebo vyloučení (vyloučení jednotlivce z aktivit).
Děti, které se staly oběťmi kyberšikany, následně mohou trpět úzkostmi, depresemi, nízkým sebevědomím a sociální izolací. Navíc u nich dochází ke zhoršení prospěchu a nechuti chodit do školy.
V krajních případech mohou děti přistoupit k sebepoškozování, které se stává velkým problémem, nebo pokusu o sebevraždu.
WhatsApp jako mocný nástroj k šikaně
Dnešní generace rodičů má v oblasti kyberšikany velký hendikep - sami totiž sociální sítě a komunikační aplikace v době svého dětství nezažili. Z toho důvodu je pro ně velmi těžké zorientovat se v tom, kde všude na děti může číhat nebezpečí.
Osobně jsem se zaměřila na internet jako takový, když jsem dceru poučovala, jak si dávat pozor. Když dostala telefon a byla přidána do třídní skupiny na WhatsApp, přišlo mi moc hezké, že mají jako třída svou skupinu.
Pak proběhly první třídní schůzky toho roku a zcela neočekávaně se na nich objevila i školní psycholožka. Chtěla rodiče varovat před novým problémem - skupinami spolužáků na WhatsApp.
V rámci školy prý řeší mnoho situací, ke kterým došlo právě v těchto skupinách. Psycholožka proto apelovala na to, aby rodiče děti poučili, jak se v těchto skupinách chovat.
Co se v rámci takových skupin může dít? Útočníci mohou bombardovat oběť nepříjemnými zprávami. Děti mohou nějakého spolužáka vyfotit v nelichotivé situace a následně tuto fotografii sdílet v těchto skupinách.
Dalším způsobem šikany je, že oběť je záměrně ignorována nebo vyloučena ze skupinových chatů, což může být psychicky náročné.
V rámci skupinových chatů také často dochází k domluveným útokům, kdy se skupinka spojí proti jednotlivci.
Kontrola dopadla špatně
Přišla jsem domů a velmi jsem bojovala s tím, co dělat. Vlézt dceři do mobilu a skupiny zkontrolovat? Věřit, že naše třída bude výjimkou?
Situaci jsem vyřešila tak, že jsem požádala dceru, zda by mi skupiny ukázala, a ta naštěstí mému přání vyhověla.
Skupinek jsem našla hned několik. To bylo první, co mě zarazilo.
„Proč nemáte jen jednu třídní skupinku?“ zeptala jsem se dcery.
„Protože chci být v kontaktu s každým a v každé skupince někdo chybí,“ odpověděla dcera.
A opravdu! V každé skupince došlo k nějaké hádce, a tak byl někdo vyloučen. S tím někým se pak založila nová skupina, z ní pak byl vyloučen další atd.
Dokonce jsem objevila ankety o tom, kdo je na čí straně a na základě výsledků pak docházelo k útokům na jednotlivce.
S dcerou jsem si sedla a probrala s ní, aby se hlavně nestavila na žádnou stranu a nikdy se v rámci chatu nepouštěla do nějakého urážení či ubližování. Také jsem ji poučila, že když se nebude v chatu cítit dobře, může vždy odejít.
Dcera vše odkývala, ale mě to rozhodně neuklidnilo. Došla mi totiž krutá pravda - nemohu svou dceru ochránit! Musela bych ji zablokovat úplně všechny aplikace a odstřihnout ji od internetu. A protože to nejde, bude každý den ohrožována. Bude stačit jedna její chyba, která může mít nedozírné následky.
Na tohle naše generace, která své první tlačítkové mobily dostala na střední škole, opravdu není připravená. A naše děti už tuplem ne. Nezbývá než s dětmi stále mluvit, upozorňovat je a doufat, že to bude stačit.
Zdroje: National Library of Medicine, Médium
