Článek
Pohádky a příběhy si s dětmi půjčujeme v knihovně a málokdy tak koupím knihu domů. U Vesmírníčku jsem udělala výjimku, protože vesmír mají děti rádi a kniha se mi velmi líbila.
Opět se mi potvrdilo, že knihu je potřeba nejdříve prolistovat, než ji koupím. Očekávala jsem totiž knihu pro nejmenší děti, která jim vysvětlí základy vesmíru.
Což Vesmírníček opravdu dělá (a mimochodem velmi skvěle), ale pro nejmenší děti tato kniha určená ještě není.
Věkovou hranici, aby knize alespoň trochu rozuměly, bych stanovila cca na 9 let a výše. Pokud ale máte doma milovníka vesmíru, co chápe pojmy gravitace či magnetické pole, tak knihu zvládne i v mladším věku.
O čem Vesmírníček je?
Na 159 stránkách na malé čtenáře čekají příběhy o vesmíru, ale i o planetách a o dění na nich.
Děti se například dozví, proč má měsíc tolik pupínků, proč má Saturn hula hop nebo proč sopky prdí a smrdí.
Tyto kapitoly jsou například ty, které zvládnou i mladší čtenáři. Kniha ale obsahuje také informace o Encelandu, Europě či pojednává o tom, proč Mars přišel o magnetické pole.
V rámci knihy si děti mohou vyzkoušet i dva pokusy, které jim vysvětlí, jak je to s výbuchem sopky a také si vyrobí magma, aby pochopily, proč je uvnitř planety Země teplo.
Jedná se o minimální výčet toho, co kniha nabízí, protože Vemírníček obsahuje 70 příběhů, kterým je věnováno 150 otázek na jednotlivých dvoustranách.
Vtipně podanou vědu doplňují krásné a úsměvné obrázky od Lucie Škodové.
Vesmírníček
Skvělá výzva pro rodiče
Cizí slova jsou vysvětlena tak, aby jim děti co nejlépe porozuměly, ale jak již bylo zmíněno, musí mít alespoň nějaké povědomí.
Devítiletá dcera například knize rozumí lépe, protože se ve škole již učili základy hornin. Ví tedy, co to je. Šestiletému synovi toto slovo nic neříkalo a vyžadoval vysvětlení.
Na druhou stranu je Vemírníček díky tomu i výzvou pro rodiče, kteří rozšíří znalosti svých dětí.
Děti neví, jak vypadá Mezinárodní vesmírná stanice? Tak jsem dětem po této kapitole pustila video přímo o stanici, aby viděly, jak to uvnitř vypadá.
Tím jsem jim mohla rovnou vysvětlit i stav bez tíže. V dalších kapitolách, které se věnují Venuši a Marsu, jsme využili fotky z NASA, aby věděly, jak planety vypadají a co je o nich známo.
Právě toto bych na knize vyzdvihla nejvíce. Autor, Petr Brož, ji napsal tak, že během ní musí spolupracovat děti a rodiče. Nejen, že spolu strávíte čas plný získávání nových vědomostí, ale podpoříte znalosti svých dětí.
A pokud stále váháte, zda by vám kniha přinesla nějaké nové informace, tak si schválně zodpovězte na jednu z položených otázek v knize: „Proč má Měsíc tmavé a světlé fleky?“
Pokud nevíte (a nemáte se za co stydět), tak vězte, že po přečtení Vesmírníčku, vědět budete a možná zažijete i pár „aha“ momentů.
