Článek
První babybox byl zpřístupněn 1. června 2005 v sídle soukromé kliniky GynCentrum a autorem nápadu a nejviditelnějším propagátorem projektu je Ludvík Hess.
Proč babyboxy vznikly
Babyboxy mají jednoduchý účel: umožnit anonymní, bezpečné a okamžité odložení novorozeného dítěte tak, aby mu byla ihned poskytnuta zdravotní péče. Cílem není nahradit systém sociální pomoci či poradenství, ale zabránit tragédiím — odložení dítěte na nepřístupných místech, v odpadcích nebo na veřejnosti.
Systém je navržen tak, aby dítě po vložení automaticky signalizovalo personálu nemocnice a okamžitě mu byla poskytnuta péče.
Stovky zachráněných dětí
Po dvaceti letech provozu se počty zachráněných dětí trochu liší podle zdroje a data sčítání. Oficiální stránka sdružení provozujícího babyboxy uvádí, že k 1. srpnu 2025 je v ČR zřízeno 88 babyboxů a jejich dvířky prošlo 280 dětí.
Ve zpravodajských článcích se objevují blízká čísla — např. 274 nebo 277/278 dětí — což je dáno časovým odstupem mezi sčítáními a okamžitými hlášeními po jednotlivých nálezech.
Ať vezmeme kterýkoliv z těchto údajů, tak závěr je zřejmý - jedná se o velké množství zachráněných dětí. A až potud se vše jeví, jako ideální - matka, která dítě nechce nebo se o něj nemůže postarat, dá dítě do babyboxu a to jde z porodnice hned do nové rodiny. Tak právě zde vám musím tuto pohádku zkazit.
Chybí platný zákon
Přestože babyboxy mají v ČR dlouhou praxi a jejich provoz podporují někteří lékaři i veřejnost, nebyly pevně ukotveny v zákoně. Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo v roce 2006 metodický pokyn, který upravuje postupy po odložení dítěte (převoz do zdravotnického zařízení, ohlášení orgánu sociálně-právní ochrany dětí, zajištění péče apod.), avšak existence babyboxů jako institutu není v občanském ani v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí explicitně legislativně upravena.
To prakticky znamená, že mezi nemocnicemi, provozovateli a úřady může docházet k odlišným postupům, smluvním sporům o provoz nebo nejasnostem ohledně práv a povinností.
Umístění dítěte z babyboxu do systému péče není automaticky „jednoduché“: zdravotnické zařízení musí dítě převzít, zajistit péči a kontaktovat příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Dále běží šetření, případně zadávání záznamu do národních registrů. Metodika popisuje povinné kroky, nicméně právní rámec chybí — a to může vést k administrativním zdlouhavostem nebo nejasnostem.
Praxe vs. ideální stav
V praxi to tedy znamená, že miminko nejde rovnou do rodiny, ale je umístěno k přechodným pěstounům, kteří se o něj starají do doby, než soudy jeho situaci právně vyřeší. A to může trvat měsíce.
A tak se poslední tři děti nalezené v babyboxech potácí v našem skvělém systému namísto toho, aby byly u svých nových rodin. A rodiče, kteří zoufale touží po miminku, přichází o první měsíce děťátka.
Stačilo by přitom, kdyby se vláda postavila k tématice babyboxů čelem a zanesla je do zákonů. Jenže to by se museli drazí zákonodárci vyjádřit k etickým tématům spojeným s existencí babyboxů. A tak raději mlčí, tiše je akceptují a odnáší to zase ti, kdo se nemohou bránit - miminka.
Zdroje: Babybox
