Článek
Bylo to obyčejné úterní odpoledne. Měla jsem vyzvednout vnučku Terezku ze školky, protože má dcera Petra měla být v práci. Jenže nebyla. Našla jsem její auto zaparkované před hotelem na okraji města. A vedle stálo auto jejího kolegy z práce.
Nechtěla jsem věřit svým očím. Má dcera, která má doma milujícího manžela a dvě krásné děti, byla na hotelovém pokoji s jiným mužem. V době, kdy měla být v práci. V době, kdy jsem já měla hlídat její dítě.
Čekala jsem v autě, až vyjde ven. Když mě uviděla, zbledla. „Mami, co tu děláš?“ zeptala se vyděšeně. „Měla jsem vyzvednout Terezku,“ odpověděla jsem tiše. „Myslela jsem, že jsi v práci.“
To, co následovalo, mi vyrazilo dech. Místo lítosti, místo studu, přišly výhrůžky. „Jestli to řekneš Tomášovi, už nikdy neuvidíš vnoučata,“ řekla mi má vlastní dcera chladně. „To bys mi neudělala,“ zašeptala jsem. „Zkus to a uvidíš,“ odpověděla.
Následující dny byly jako noční můra. Petra se chovala, jako by se nic nestalo. Dál vodila děti na návštěvy, dál se usmívala na svého nic netušícího manžela. A já? Já jsem musela předstírat, že je všechno v pořádku.
Nejhorší byly večery, kdy jsem nemohla spát. Přemýšlela jsem o Tomášovi, svém zeťovi. O tom, jak miluje Petru, jak se stará o děti. O tom, že má právo vědět pravdu. Ale pak jsem si představila, že bych už nikdy neviděla svá vnoučata…
Zkusila jsem s Petrou promluvit. „Proč to děláš? Máš přece všechno - lásku, rodinu, děti.“ Její odpověď mě šokovala: „Protože můžu. Protože se mi to líbí. A ty nemáš právo mi do toho mluvit.“
V tu chvíli jsem v ní nepoznávala svou dceru. Tu holčičku, kterou jsem vychovala k upřímnosti a morálním hodnotám. Místo ní přede mnou stála chladná, vypočítavá žena, která byla ochotná vydírat vlastní matku.
Dnes, tři měsíce po tom odhalení, stále žiju s tímto těžkým tajemstvím. Každý den vidím Tomáše, jak své ženě důvěřuje. Každý den se dívám do nevinných očí svých vnoučat. A každý den se ptám sama sebe, jestli dělám správnou věc, když mlčím.
Přemýšlím o všech těch letech, kdy jsem Petru vychovávala sama. O všech těch obětech, které jsem pro ni udělala. A teď mi vyhrožuje tím nejhorším - že mi vezme možnost vídat vnoučata.
Petře vzkazuji - možná můžeš vydírat svou matku. Možná mi můžeš vyhrožovat, že neuvidím vnoučata. Ale nemůžeš mi zabránit v tom, abych tě milovala. A právě proto mě tvoje chování tak bolí.
Protože někdy je nejtěžší vidět, jak ti, které milujeme, ničí své životy. A nejde s tím nic udělat.
