Společné jmění manželů – o co se jedná a jak jej vypořádat v případě rozvodu manželství?

Ohledně rozvodu manželství jsme si již v předchozích příspěvcích řekli, že je vždy potřeba vyřešit poměry k nezletilým dětem. Druhou podstatnou záležitostí, a to zejména v rámci tzv. „nesporného“ rozvodu, je však právě vypořádání společného jmění manželů, které je většinou tím prvním, na co se klienti ve většině případů ptají a s čím chtějí poradit.

Z těchto důvodů jsme se rozhodli alespoň stručně popsat, co společné jmění manželů (SJM) vlastně je, co vše obsahuje a jaké jsou možnosti jeho vypořádání v případě zániku manželství rozvodem.

Vždy je však vhodné se o těchto věcech přímo s advokátem poradit, když i SJM má mnoho úskalí a zvláště při jeho vypořádání může advokát pomoci s adekvátním řešením.

Společné jmění manželů je zásadně to, co jeden z manželů či oba společně nabyli v době trvání manželství. Důležité je zdůraznit, že se nejedná jen o aktiva, ale rovněž o pasiva, tedy o dluhy. V základní podobě SJM (tzv. zákonný režim) do něj však nespadá například to, co jeden z manželů nabyl darem či děděním (leda by byl při darování nebo ze strany zůstavitele projeven jiný úmysl), slouží k osobní potřebě jednoho z manželů nebo co jeden z manželů nabyl jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech apod. Je podstatné si však uvědomit, že do SJM spadá rovněž zisk z výhradního majetku jednoho z manželů, tedy z majetku, který nespadá do SJM. Co se týče dluhů, pak tyto zásadně spadají do SJM, a to zejména tehdy, pokud byly převzaty pro účely zabezpečování potřeb rodiny. Jsou však i situace, kdy se může druhý manžel z dluhů vyvázat, o tom však někdy příště.

Tento základní režim mohou manželé upravit, a to smluvně, a dokonce ještě před uzavřením manželství. Tento smluvený režim může SJM různě modifikovat, ať už směrem k jeho rozšíření, nebo zúžení, či dokonce úplného oddělení jmění manželů. V krajních situacích lze režim SJM upravit také soudně, a to na návrh jednoho z manželů.

Na tomto místě se již zaměříme na vypořádání společného jmění manželů, které zaniklo z důvodu rozvodu manželství.

V případě rozvodu je samozřejmě ideálním způsobem vypořádání SJM dohodou manželů. V této dohodě si manželé vzájemně vypořádají veškerý společný majetek, bydlení apod. Tato dohoda je rovněž předpokladem pro tzv. „nesporný“ rozvod, tedy rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství.

Ovšem ne vždy je dohoda možná a pokud k ní nedojde, může kterýkoli z bývalých manželů podat soudu návrh na vypořádání SJM. Společnou podmínkou pro vypořádání dohodou či takto soudně však je, aby k tomuto došlo do tří let od zániku SJM. Pokud však do tří let nedojde k vypořádání SJM, dojde k vypořádání na základě domněnky, kdy se věci v podstatě rozdělí rovným dílem mezi manžely a tito se tak stanou podílovými spoluvlastníky s výjimkou movitých věcí, které bývalý manžel používá pro svou výlučnou potřebu či potřebu dětí apod. Tyto věci se stanou vlastnictvím toho z manželů, který věci užívá.

V rámci vypořádání SJM se rovněž velmi často objevuje otázka vnosů/investic, a to jak z výlučného majetku manžela na majetek ve společném jmění či naopak. Tyto vnosy lze samozřejmě také vypořádat a zohlednit. Co však nelze v rámci vypořádání společného jmění manželů řešit jsou investice z výlučného majetku jednoho manžela do výlučného majetku manžela druhého. Tyto investice je pak potřeba řešit v samostatném soudním řízení.

Důležité však je, že ohledně věcí v SJM či vnosů do SJM jsou to manželé, kteří musí aktivně prokazovat jejich existenci.