Článek
Víme, že česká společnost je velmi předsudková – nejen vůči barvě pleti, ale i vůči všemu, co je jí cizí
Samozřejmě to neplatí o každém jednotlivci, bohužel však tento postoj převažuje. S předsudky se dnes setkáváme v zaměstnání, ve škole i na ulici. Existuje několik důvodů, proč někteří lidé chovají předsudky vůči ostatním. Jedním z důvodů může být negativní zkušenost s určitou situací nebo s konkrétní etnickou skupinou. Často však jde o předsudky zakořeněné už v dětství, prostřednictvím rodiny či blízkého okolí. Bohužel tento trend provází společnost od nepaměti, a proto považuji za velmi důležité na něj upozornit.
Žádné novinky! Jsem stará škola!
V dnešním školství se často setkáváme s tím, že pedagogové starší generace odmítají přijímat nové principy ve vzdělávání – ať už jde o PowerPointové prezentace, digitalizaci studijních materiálů nebo inspiraci zahraničními školskými systémy. Často zaznívají výroky jako: „Za nás toto nebylo a nebylo to potřeba,“ nebo: „Vy byste pořád něco vymýšleli,“ případně: „Nebudu se podřizovat moderním nesmyslům, jste jenom líní se učit.“ Kladu si otázku: Je správné setrvávat ve starých, dávno vyjetých kolejích, když dnešní doba klade na mladé lidi úplně jiné nároky než dříve? Co tuto (převážně starších) pedagogů vede k těmto závěrům? Jde o strach z nového, nebo jen o lenost?
Jsi fajn, ale jsi příliš tmavý…
Ano, i s tímto výrokem jsem se osobně setkal. Na první pohled může působit úsměvně, ale s časem člověka velmi zraňuje a ubližuje mu. Tuto větu jsem slyšel opakovaně – téměř všude. Nebylo to příjemné, ale postupem času jsem si začal uvědomovat svou hodnotu. A člověk, který má potřebu něco takového vyslovit, nestojí za moji pozornost ani komunikaci. Také se mi stávalo, že se mi lidé na ulici vyhýbali. Když jsem je požádal o radu, často okamžitě odmítli další kontakt. To mě vedlo k otázce: Co dělám špatně? Později jsem si uvědomil, že moje barva pleti je naprosto dokonalým filtrem vůči špatným lidem. Lidé, kteří mne neodsoudili „na první dobrou“ mi většinou zůstali dodnes a jsme doposud přáteli, ačkoli za cenu, že takových 95 % mne odsoudilo hned.
Řešení stojí na každém z nás!
Každý z nás může ovlivnit směr, kterým se naše společnost bude ubírat. Na každém jednotlivci záleží.
Vy, kteří se setkáváte s předsudky kvůli svému přesvědčení, víře, etnickému původu nebo čemukoliv jinému – prosím, nenechte se odradit. Nebude to jednoduché, ale jednoho dne si uvědomíte, že jste ve svém životě došli dál než mnozí vaši vrstevníci, a zároveň jste se stali silnějšími a odolnějšími.
Pracujte na svém osobním rozvoji, učte se cizí jazyky a budujte sami sebe. Věřte, že nabyté znalosti se vám v budoucnu jistě vyplatí. A lidé, kteří se na vás dříve dívali s despektem, možná časem pochopí, že jste nebyli špatnými lidmi – pouze si o vás udělali mylný obrázek.
Nebojme se poukazovat na modernější přístupy ve vzdělávání, které mohou naše studenty skutečně posunout vpřed. Osobně jsem absolvoval základní školu v systému Montessori a mohu říct, že mi to nijak neuškodilo – právě naopak, mnohé mi to dalo.
Za velmi důležité považuji zdůraznit, že bychom se neměli obávat obklopovat lidmi, kteří nás mohou posunout vpřed a motivovat k dosažení lepších výsledků.
Dalším klíčovým faktorem osobního rozvoje je zdravé sebevědomí, které nám umožňuje uvědomit si vlastní skutečnou hodnotu.
Osobní doporučení na závěr
Představme si, že naše duše – naše nitro – je jako Švýcarsko: země s nádhernou přírodou, moderní infrastrukturou, stabilním finančním systémem a celkovou vyspělostí. Tato pozitiva představují naše talenty a dovednosti, které jsme získali během života.
Švýcaři si důsledně chrání své hranice, aby zabránili vstupu těm, kteří by mohli jejich zemi poškodit. Hraniční kontroly jsou proto nastaveny přísně a promyšleně – zajišťují bezpečí a stabilitu. Stejně tak bychom i my měli pečlivě zvažovat, koho si vpouštíme do svého života. Opravdu chceme obětovat své hodnoty a schopnosti jen proto, abychom se zavděčili lidem, kteří nám mohou ublížit?
Prosím, nepřestávejme na sobě pracovat a přispívat společnosti. Ne každý náš přínos ocení, ale právě takové osoby v našem životě nejsou nezbytné.
Ačkoliv je Švýcarsko rozlohou malou zemí, vyznačuje se zdravým sebevědomím a soběstačností. Inspirujme se touto silou a vytrvalostí – nebojme se budovat pevné morální postoje a zdravé sebevědomí, i když nás okolí může soudit.
