Vyhoření - rezignace, nebo nový start?

Dnešní doba je plná změn a neočekávaných (až nechtěných) překvapení – ať už se jedná například o válku na Ukrajině, nebo o pandemii covidu-19. Je třeba si uvědomit, že tyto skutečnosti se výrazně podepsaly především na mladých lidech, kteří se dnes musí rozhodovat pod tlakem, nemají téměř žádný čas na rozmyšlenou a každé chybné rozhodnutí může zásadně ovlivnit jejich budoucí život.

Celou situaci navíc zhoršuje fakt, že české školství je ve velmi špatném stavu, zejména univerzity s humanitním zaměřením. Školství vůbec nereflektuje aktuální potřeby studentů ani dnešní doby. Ačkoli jsou na studenty kladeny podobné nároky jako kdekoli jinde v západní Evropě, kvalita výuky tomu vůbec neodpovídá. Školám často chybí zcela základní studijní opory, jako jsou skripta či prezentace, a přesto se nároky stále zvyšují. Dnes výuka nejde tolik do hloubky jako v minulosti, ale spíše do šířky, což snižuje schopnost budoucí specializace. Zdárným příkladem je aktuální situace na KTF UK, kde se úsilí o zajištění kvality studia a potřeb studentů přesunulo ke „třídním bojům“ o moc a k centralizaci rozhodování pod jednu osobu (respektive pod malou skupinu osob).

Nedostatek studijních prostředků se přímo podepisuje na studiu a životě studentů, kteří – místo aby se věnovali domácí přípravě a četbě povinné literatury – si musí studijní materiály často vytvářet sami. To je navíc komplikováno tím, že na studijních platformách chybí sylaby s tématy, která by měla být na přednáškách probírána, čímž se studující dostávají do slepé uličky a spoléhají se na štěstí a dobrou náladu vyučujícího. Tyto okolnosti jsou často provázeny nedostatečným přístupem a profesionalitou konkrétních vyučujících, kteří ne vždy hodnotí studenty spravedlivě a na každého kladou rozdílné nároky.

Studium je dále komplikováno nepříznivou finanční situací mnoha studentů, kterým chybí nezbytné prostředky pro zajištění klidného průběhu studia. Ani v tomto ohledu stát studentům příliš nepomáhá – například prostřednictvím bezúročných studentských půjček nebo jiných alternativ. V dnešní době si studenti musí vše hradit sami (studium, dopravu, bydlení apod.), což má často negativní, až fatální důsledky. Studenti tak bývají nuceni univerzitu opustit – nikoli kvůli neúspěšné zkoušce, ale kvůli nedostatku financí.

Dalším důsledkem vyhoření je absence společenství, v němž by byl mladý člověk přijat takový, jaký je – bez předsudků. Obecně je známo, že česká společnost je velmi předsudková: cokoli, co vybočuje z obvyklých norem – ať už jde o válku na Ukrajině, nebo o lidi jiných etnik a etnických skupin – bývá vnímáno s nedůvěrou.

Tato situace je přitom něco, co může ovlivnit každý z nás, bez ohledu na okolnosti. Každý má právo na společenství, do něhož bude patřit a kde bude přijat takový, jaký je. Do morálního společenství předsudky, odsuzování a nepřijetí nepatří.

Společně O Samotě odkaz na nově vznikající společenství, kam může patřit každý a kde nejsou kladeny žádné podmínky – snad jen jediná: otevřenost. Vnímáme jako velmi důležité, aby každý mohl někam patřit a být přijat, proto jsme přišli s touto možností.