Vrazi stále unikají! Ohlédnutí za vraždou ve Slopném

Podle rozhodnutí soudu nebyly předloženy nové skutečnosti, které by obnovu řízení mohly odůvodnit. Toto rozhodnutí je vcelku předvídatelné, protože laická veřejnost netuší, že za posledních 20 let nebyla, vyjma kauzy Michala Šnajdra, který si musel skutečné pachatele najít sám z výkonu trestu, povolena ani jedna obnova řízení u trestu vyššího než 5 let. Máme totiž nejdokonalejší justici na světě, která nikdy nechybuje.

Investigativní novinářky Adéla Jelínková a Christine Havranová v podcastu „Slopné, kdo je vrah“ odvedly velmi dobrou práci. Přinesly i zvukovou nahrávku korunních svědků s kriminální minulostí, kde Maroš Straňák údajně ve vazbě přiznal vraždu, a svědectví, že své svědectví poskytl výměnou za nižší trest a celé si ho vymyslel. Také se ukázalo, že se oba údajní pachatelé seznámili až měsíc po činu. Tyto skutečnosti však pro soud nebyly nové a soud je ve svém ústním odůvodnění zcela opominul zmínit.

Laická veřejnost často netuší, že v České republice existuje mnoho tzv. profesionálních svědků, kteří jsou schopni a ochotni dosvědčit naprosto cokoliv. V jednom případě jsme zaznamenali svědka vystupujícího pod utajeným jménem Jan Novák, který byl korunním svědkem v několika případech, opět s bohatou kriminální minulostí. Bylo překvapivé, že tento svědek „Jan Novák“ je korunním svědkem v dalších sedmi zcela nesouvisejících kauzách.

Další známý profesionální svědek Tomáš Horáček si vždy vzpomene, kdo a kde další páchá trestnou činnost. Nejvíce bizarní je svědectví Jiřího Klanici, který sděluje Policii ČR, že je schopen poskytnout jakékoliv svědectví na její výzvu.

Je až překvapivé, že soudu v kauze vraždy ve Slopném nevadí, že korunní svědek Rakaš je dle centrální evidence trestně stíhaných osob stíhán dle § 347a odst. 2 a odst. 3 Trestního zákoníku za maření spravedlnosti, kde je stanovena trestní sazba odnětí svobody až na tři léta.

V mnoha případech se později prokázalo, že původně odsouzený pachatel čin vůbec nespáchal a byl propuštěn na svobodu.

Případ Jana Eliáše, který byl odsouzen na 13 let a po cca 3 letech propuštěn, protože čin nespáchal. Skutečný pachatel je dodnes na svobodě.

Podobně v případě Lukáše Nečesaného (2 roky ve vazbě a výkonu trestu) si poškozená kadeřnice B. vážné zranění nezpůsobila sama a skutečný pachatel nebyl nikdy vypátrán.

V případě Martina Balhara (8 let ve výkonu trestu) a Lukáše Dobeše (10 let ve výkonu trestu) si poškozené smrtelná zranění nezpůsobily samy. Skutek vraždy se stal, ale skutečný pachatel nebyl vypátrán.

I v kauze Skalický-Zezula se zlatnice v Uherském Hradišti nepřepadla sama.

Spolek Šalamoun, který se zapojuje do mezinárodních struktur, jako je Innocence Project, ukazuje, že k justičním omylům dochází na celém světě. Problém české justice je v tom, že si takové selhání neumí připustit. Institut obnovy řízení je zcela zbytečný, protože za posledních 20 let nebyla povolena žádná obnova u trestu vyššího než 5 let a u výjimečného trestu odnětí svobody nebyla obnova povolena od listopadu 1989.

Když se statistikou obnov řízení seznamujeme naše přátele na západ od nás, nevěří nám.

Vítejte v právním státě.