Článek
Výrobci slibují lepší spánek, větší soustředění, psychickou pohodu nebo klidnější chování a často zdůrazňují, že jde o přírodní řešení. Jenže právě tady je potřeba zbystřit.
Belgická spotřebitelská organizace Test Aankoop nedávno zveřejnila rozsáhlou analýzu doplňku stravy KidCool, který je určen dětem od tří let a je propagovaný jako přírodní pomocník pro zklidnění, relaxaci a lepší spánek. Samotný produkt přitom není tím nejzajímavějším. Mnohem důležitější je debata, kterou otevřel. Kde končí marketing doplňků stravy a začínají tvrzení, která už by měla být podložena opravdu kvalitními vědeckými důkazy?
Při přípravě tohoto článku jsem proto nečerpal pouze z belgického testu. Prošel jsem také dostupné klinické studie o šafránu, odborné komentáře lékařů, evropskou legislativu týkající se zdravotních tvrzení.
Co je vlastně KidCool?
KidCool je doplněk stravy vyráběný belgickou společností Trenker. Je určen dětem od tří let a prodává se jako sirup, gumové bonbony nebo tablety s ovocnou příchutí. Hlavní účinnou látkou je 30 mg standardizovaného extraktu ze šafránu (Crocus sativus) v doporučené denní dávce.
Na první pohled nejde o nic neobvyklého. Šafrán je známý především jako velmi drahé koření, ale v posledních letech se o něj začali intenzivně zajímat také vědci. Zkoumá se například jeho možný vliv na náladu, depresi, kvalitu spánku nebo příznaky ADHD. Právě na těchto výzkumech výrobci podobných doplňků staví svou marketingovou komunikaci.
KidCool se prodává především v Belgii a okolních zemích. V českých lékárnách běžně dostupný není. Na českém trhu ale existuje řada doplňků stravy se šafránem nebo jinými rostlinnými extrakty, které rodičům slibují podobné účinky.
Proč belgický Test Aankoop zpozorněl?
Belgická spotřebitelská organizace nezačala kritizovat samotný šafrán. Její hlavní výhrady směřují ke způsobu, jakým je produkt prezentován rodičům.
Při návštěvě lékárny si redaktoři všimli reklamního sloganu „Cool kids, cool parents“. Na propagačních materiálech byly navíc fotografie dítěte před užitím přípravku a po něm. Sdělení bylo poměrně jasné. Neklidné dítě versus klidné dítě.
Na první pohled to může působit jako běžná reklama. Jenže právě podobná komunikace podle Test Aankoop vytváří dojem, že přípravek dokáže řešit neklid, potíže se soustředěním nebo jiné projevy dětského chování.
Lék, nebo doplněk stravy?
Mnoho lidí podvědomě předpokládá, že když se něco prodává v lékárně, prošlo to stejně přísným schvalováním jako léky. Ve skutečnosti tomu tak není.
Léčivé přípravky musejí před uvedením na trh projít rozsáhlými klinickými studiemi, které prokážou jejich účinnost i bezpečnost. Doplňky stravy podléhají úplně jinému režimu. Jejich účelem je doplňovat běžnou stravu, nikoliv léčit onemocnění. Evropská legislativa proto stanovuje odlišná pravidla pro to, jaké informace mohou výrobci uvádět na obalech nebo v reklamě.
Právě tady podle belgické organizace vzniká problém. Pokud reklama pracuje s emocemi rodičů a současně vytváří dojem, že doplněk stravy dokáže řešit potíže dítěte podobně jako léčba, může být pro běžného spotřebitele velmi obtížné rozlišit, kde končí marketing a začínají skutečně prokázané účinky.
Výrobce doplňku uvádí, že účinky jsou klinicky ověřené, jenže dostupné studie jsou zatím poměrně malé, krátkodobé a jejich autoři sami upozorňují, že výsledky je potřeba potvrdit dalšími výzkumy.
Přehnaná očekávání
Belgická spotřebitelská organizace netvrdí, že šafrán nefunguje. Ve skutečnosti je šafrán jednou z nejzajímavějších přírodních látek, které se v posledních letech ve spojení s neurologií a psychiatrií zkoumají. Několik klinických studií skutečně naznačilo, že by mohl mít pozitivní vliv na některé projevy ADHD nebo kvalitu spánku.
Jenže mezi větou „existují první slibné výsledky“ a tvrzením „klinicky prokázaný účinek“ je obrovský rozdíl.
Média často hledají jednoduché titulky. Výrobci hledají silná marketingová sdělení. Věda ale funguje jinak. Jedna nebo dvě menší studie ještě nestačí k tomu, aby bylo možné říct, že je účinek definitivně prokázán.
Co říkají vědecké studie o šafránu?
Většina výzkumů zkoumá standardizovaný extrakt ze šafránu používaný v klinických studiích, a to především u pacientů s diagnostikovanou poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD).
Jedna z nejčastěji citovaných studií byla publikována v roce 2019 v odborném časopise Journal of Child and Adolescent Psychopharmacology (odkazy na zdroje jsou dole pod článkem). Vědci v ní sledovali 54 dětí a dospívajících s ADHD, kteří po dobu šesti týdnů užívali buď standardní léčbu methylfenidátem, nebo standardizovaný extrakt ze šafránu.
Na konci studie se ukázalo, že obě skupiny dosáhly podobného zlepšení v hodnocených symptomech ADHD. Autoři proto dospěli k závěru, že šafrán by mohl představovat zajímavý směr pro další výzkum. Současně ale zdůraznili, že vzhledem k malému počtu účastníků a krátké době sledování nelze dělat jednoznačné závěry a že jsou potřeba rozsáhlejší studie.
Další studie přinesly podobný obrázek
Pozdější výzkumy přinesly podobné výsledky. Některé naznačily zlepšení pozornosti nebo kvality spánku, jiné sledovaly kombinaci šafránu s běžnou léčbou ADHD. Ani zde se ale nejednalo o rozsáhlé klinické studie, které by mohly změnit doporučené postupy léčby.
Přehledové práce, které shrnují dosud publikované studie, se v jednom bodě shodují. Výsledky vypadají slibně, ale současné důkazy jsou zatím nedostatečné pro to, aby bylo možné šafrán doporučit jako standardní léčbu ADHD nebo jiných obtíží u dětí. Výzkum je stále v rané fázi a bude potřeba více nezávislých studií s větším počtem účastníků a delším sledováním.
Co říkají odborníci
Podobně opatrný přístup zastávají také odborníci z Children's Hospital of Philadelphia (odkazy na zdroje jsou dole pod článkem). Ve svém přehledu upozorňují, že některé studie skutečně naznačují pozitivní účinky šafránu u ADHD, současně ale připomínají, že důkazy jsou zatím omezené a rozhodně nestačí k tomu, aby bylo možné šafrán doporučovat místo ověřené léčby.
Stejný názor zastává i řada autorů systematických přehledů. Shodují se, že šafrán je zajímavou přírodní látkou s potenciálem pro další výzkum, ale současný stav poznání neumožňuje dělat silná marketingová tvrzení o jeho účinnosti.
Proč je důležité rozlišovat mezi studií a reklamou
Ve vědeckém článku často najdete formulace jako: „Výsledky naznačují možný přínos.“ nebo „K potvrzení účinku jsou zapotřebí další studie.“
V reklamě se ale z podobných vět někdy stane: „Klinicky ověřený účinek.“
Rozdíl je přitom zásadní. Úkolem vědců je popsat, co jejich studie ukázala, ale také upozornit na její omezení. Úkolem marketingu je naopak produkt prodat. Proto je dobré číst podobná tvrzení s určitým odstupem a podívat se i na to, jak kvalitní důkazy za nimi skutečně stojí.
Jak je to se zdravotními tvrzeními?
Dalším bodem, na který belgický Test Aankoop upozorňuje, jsou zdravotní tvrzení na obalech doplňků stravy. Výrobce KidCool například uvádí, že šafrán přispívá k relaxaci nebo pomáhá ke kvalitnějšímu spánku.
Jenže pro šafrán v současnosti neexistuje schválené zdravotní tvrzení podle evropské legislativy. Některá tvrzení spadají do takzvaného režimu „on hold“, tedy čekají na konečné rozhodnutí evropských institucí. Belgická spotřebitelská organizace upozorňuje, že právě tato šedá zóna může být pro spotřebitele matoucí. Mnoho lidí totiž předpokládá, že když je tvrzení uvedeno na obalu výrobku, musí být jeho účinnost jednoznačně prokázaná. Tak to ale není.
Právě proto doporučuje Test Aankoop zpřísnit pravidla pro používání podobných tvrzení a lépe oddělit doplňky stravy od léčivých přípravků.
Co si z celé kauzy odnést
Belgická spotřebitelská organizace neříká, že je šafrán neúčinný nebo že by doplňky stravy byly automaticky špatné. Upozorňuje ale na to, že marketing některých přípravků může u rodičů vytvářet očekávání, která současné vědecké poznání zatím nepodporuje.
Výzkum šafránu je bezpochyby zajímavý a první výsledky dávají důvod k dalšímu zkoumání. Zároveň je ale potřeba dodat i druhou polovinu příběhu. Většina studií byla malá, krátkodobá a jejich autoři sami upozorňují, že bez dalších kvalitních klinických výzkumů nelze dělat jednoznačné závěry.
To samozřejmě neznamená, že některým dětem podobné přípravky nemohou subjektivně pomoci. Současně ale není možné tvrdit, že jejich účinnost byla spolehlivě prokázána nebo že mohou nahradit léčbu u dětí s diagnostikovaným ADHD či jinými zdravotními obtížemi.
Poznámka na závěr
Tento článek se zaměřuje na marketingová tvrzení a aktuální stav vědeckého poznání. Nenahrazuje doporučení lékaře ani klinického psychologa. Pokud má dítě dlouhodobé potíže se spánkem, soustředěním nebo chováním, je vždy vhodné hledat jejich příčinu společně s odborníkem, nikoliv spoléhat pouze na doplňky stravy.
Použité zdroje:
https://www.test-aankoop.be/gezond/voeding/voedingssupplementen/nieuws/kidcool
https://www.chop.edu/pediatric-health-chat/saffron-treatment-adhd
https://www.pandionhealth.com.au/saffron-for-adhd-evidence-safety-and-clinical-implications/
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9573091/
https://journals.sagepub.com/doi/10.1089/cap.2018.0146
https://brieflands.com/journals/ijpbs/articles/108390
https://food.ec.europa.eu/food-safety/labelling-and-nutrition/nutrition-and-health-claims/eu-register-health-claims_en
