Článek
Josef Topič se přistěhoval do Týnce nad Sázavou z nedalekého Neveklova v průběhu školního roku 1922/23, kde působil jako učitel na místní Obecné škole. Jeho život započal 12. ledna 1884 v Čeřenicích u Vlašimi v období mnohonárodnostní říše Rakousko – uherské monarchie. Na tomto místě působil jeho otec Antonín jako správce místní školy a se svou ženou zde bydleli v domě čp. 33. Po prožitém mládí a studijních letech započalo jeho celoživotní učitelské poslání, které započalo v Neveklově. Při svém učitelování se aktivně podílel v propagování a činnosti českého Sokola, který od svého založení v roce 1862 stal všeobecným společenským hnutím a měl hlavní roli při formování české identity.
V uzavřeném manželství s Marií, dcerou mlynáře Otčenáška z Netvořic čp.74, započal jejich společný manželský život v Neveklově. Zde se jim v roce 1910 narodila jejich první dcera Milada. Po šesti letech se zde narodila i druhá dcera Marie. Psal se rok 1916 v době probíhající 1. světové války.
Dění v politickém životě národa po skončení války přispělo ke vzniku naší Československé republiky. V době jejího vzniku mu již bylo 34 let a jako venkovský učitel mezi svými žáky šířil informace o nově vzniklém státě a národní identitě českého národa. Prvním prezidentem se stal prof. Tomáš G. Masaryk.
Jednou z prvních vydaných norem nové republiky, která se zabývala školstvím, byl zákon č. 2/1918 ze dne 2.11.1918, čímž byl zřízen „Úřad pro správu vyučování a národní osvětu“, který měl na starosti školské a kulturní vzdělávání národa. Postupem času se tento úřad přejmenoval na „Ministerstvo školství a národní osvěty. Stal se velkým propagátorem sokolského hnutí, které šířil u svých žáků.
Dalším zákonem č. 292/1920 ze dne 9.4. 1920 byla upravena správa škol, kde přísluší státu nejvyšší správa nad výchovou a vyučováním prostřednictvím již dříve vzniklého Ministerstva školství a národní osvěty. Byl rovněž uzákoněn vyučující český jazyk. Vzdělávání na školách bylo osmileté, které bylo rozděleno na dva stupně: 1. stupeň byla škola obecná pro 1. až 5. ročník. Dále následoval 2.stupeň vzdělávání, čímž byla škola občanská se třemi ročníky.
V mladém státě probíhalo mnoho událostí a dne 27.května 1920 je T.G. Masaryk podruhé zvolen za prezidenta a své velké podpory se dočká i na VII. všesokolském sletu, jehož je přítomen i Josef Topič. Domů se navrací plný nadšení z jeho průběhu a smyslu prohlubování národní identity prostřednictvím České obce sokolské.
Rodina pana Topiče se v roce 1922 rozrostla o dalšího člena, narodila se třetí dcera Zlata. Tím manželce přibyly nové rodičovské povinnosti při starostech s během jejich domácnosti, kterým se její manžel v průběhu školních povinností nemohl více věnovat.
V průběhu školního roku 1922/1923 došlo ke změně jeho školního působiště, kdy byl přeložen do Obecné školy v Týnci nad Sázavou. Následně tak došlo k přestěhování jejich rodiny do Týnce, kde se zapojil do společenského života města a propagoval činnost České obce sokolské. Tím zde začalo jeho dlouholeté působení učitele, správce školy a pozdějšího ředitele místních škol a vedoucího člena sokolského hnutí.
V květnu 1923 nastávají pro obyvatelé nové možnosti v jeho informovanosti o dění ve státě. Český rozhlas začíná své pravidelné vysílání. Zatím není moc koncesionářů, kteří mohli tento rozhlas poslouchat. Lidé se tak scházejí k jeho poslouchání u zámožnějších obyvatel. Jeho poslechem se národ rychleji dozvídá o situaci a dění ve státě a dalších světových událostech. Své otcovské povinnosti a pomoci manželce v domácnosti mohl více plnit až o školních prázdninách. Aby si jeho manželka mohla trochu odpočinout, účastnil se s dětmi společných výletů k poznávání přírody v okolí jejich bydliště.
Ale i v době školních prázdnin měl jiné úkoly pro město. Dne 18.července 1925 vzniklo v Týnci „Družstvo pro rozvod elektrické energie“, ve kterém zastupoval funkci kontrolora.
V roce 1926 se manželce narodil jediný syn Zdeněk. Již v pořadí čtvrté dítě v rodině, kde matka je stále ženou v domácnosti. Její celodenní starost spočívá v péči o děti a potřeby celé rodiny. Vykonává tak práce začínající péčí o děti, následným úklidem domu, obstarání potřeb u chovaného domácího zvířectvo a prací na zahrádce při pěstování plodin sloužících k přilepšení jejich jídelníčku. Rovněž tak je rodiny podporována potravinami od rodičů manželky, kde je otec mlynářem v Netvořicích. Hlavním finančním příjmem byl plat z učitelského povolání.
Další školní rok 1926 /1927 pokračuje na stejné škole v Týnci. Jeho nejmilejší dcera je již v 5.třídě. Krátce na jeho začátku vždy slaví Maruška své narozeniny. Tentokrát však slaví své první kulaté, desáté narozeniny, kdy absolvuje poslední ročník Obecné a občanské školy smíšené v Týnci nad Sázavou. Na jejím hodnocení ve školní zprávě je již podepsán za školního správce její otec, což znamená jeho postup v kariéře na této škole.
V tomto období se v Týnci poskytuje vzdělávání na „Obecné a občanské škole smíšené“ na kterou při pokračování studie navazuje „Občanská škola smíšená“. Josef Topič je jako občan Týnce a v činností místní správy a veřejném dění dobře známý.
Po obecních volbách konaných dne 15.května 1927 dohlížel dne 6.června 1927, jako zástupce okresní správy politické na volbu nového pana starosty.
Na vysvědčení ze školního roku 1927/1928 je již uváděn Josef Topič jako zástupce ředitele.
K desetiletému výročí vzniku Československé republiky se konala v Brně výstava. Byla koncipována jako projekt o přehlídce úspěchů v oborech vědy, techniky, kultury a školství našeho státu. Tato probíhala od května do září. V průběhu školních prázdnin výstavu navštívil i on. Z této byl velmi uchvácen a po návratu své dojmy vyprávěl celé rodině i žákům v novém školním roce. Jeho podpis jako zástupce ředitele nesou vysvědčení z tohoto ročníku a pamětní fotografie pořízená s ukončeným 2. ročníkem jeho dcery Marie. Jako zástupce ředitele sedí uprostřed.
Společné foto 2. ročníku, školní rok 1928 - 1929.
Rok 1930 probíhá v životě rodiny Josefa Topiče k všestranné spokojenosti. Nejstarší dceři Miladě je již 20 roků, má ukončené své vzdělání a je připravena na svůj osobní život. Marii bude v září již 14 roků. Má ukončené svoje školní vzdělávání, kdy v období let 1927 – 1930 navštěvovala školu měšťanskou.
Mladší dcerka Zlata, které je 8 roků, navštěvuje základní školu. Doma s maminkou zůstává zatím čtyřletý Zdeněk, kterého škola teprve bude čekat.
Josef Topič, předseda České obce Sokolské je jejím velký zastánce a podporovatelem činnosti. Její poslání propaguje ve své školské práci, své rodině a výchově svých dětí, tak ostatních obyvatel Týnce. O prázdninách roku 1932 se uskutečňuje IX. všesokolský slet v Praze. Tohoto se účastní i se svou dcerou Marií. Tento byl uspořádán ke stoletému výročí od narození Miroslava Tyrše, který byl velkou osobností národního obrození a spoluzakladatel Sokola. Jeho dcera Marie se rozhodla následovat svého otce v učitelském poslání. Od září roku 1931 studuje na Státním ženském ústavu učitelském v Praze.
Josef Topič v sokolském kroji - červenec 1935
Josef Topič svou činností v místní organizaci Sokola stále pokračuje. V kroji tohoto spolku vystupuje při různých společenských a občanských příležitostech.
Ke koni roku 1935 prožívá politická situace v republice mnoho změn.
Ukončení dlouholetého období prezidentování Masaryka, který svoji funkci zastával od 14.listopadu 1918 až do dne 14.prosince 1935, dne jeho abdikací se stal za těchto zhruba 18 let ve funkci nedílnou součástí českého národa a dostal přezdívku „tatíček národa“.
Jeho nástupce a blízký spolupracovník Dr. Edvard Beneš přebírá funkci prezidenta v nelehké době, kdy v Německu stále více posiluje nacistická strana a představuje své mocenské zájmy. Evropou tak panuje strach z vypuknutí války. Tyto německé zájmy jsou příčinou zhoršující se situace v pohraničí, kde sílí prosazování německých zájmů.
Při těchto událostech začíná i nový školní rok 1935/1936. Josef Topič je již ředitelem obou spojených Týneckých škol. Jeho dcera má již ukončené studium učitelského ústavu a čeká na své první umístění. Toho se dočká až v březnu 1936, kdy je jako učitelská praktikantka umístěna Okresním školským výborem v Benešově na školu měšťanskou s povinností praktikovati i na místní škole obecné. Tak na její první kroky v učitelském povolání mohl dohlížet její otec, který již byl ředitelem těchto škol. Při focení učitelského sboru ukončeného školního roku 1935/1936 obou těchto škol jsou poprvé propojeny osoby Josefa Topiče, ředitele a jeho dcery Marie, začínající učitelské praktikantky.
Učitelský sbor na Obecné škole (J. Topič uprostřed a Marie stojící vlevo).
Učitelský sbor na Měšťanské škole (otec uprostřed a Marie stojící vlevo).
Nový školní rok 1937/1938 začíná J. Topičovi smutnou událostí o úmrtí T.G. Masaryka, který zemřel 14.září 1937. Ten od doby svého učitelování pamatuje vznik našeho státu a vždy byl hrdým pamětníkem této události. Při svém učitelském poslání pokračuje v podporování činnosti Sokola, který připomíná tradice Českého národa. Byl to rok plný smutku po zemřelém „tatíčkovi národa“, plný obáv z posilujícího fašistického hnutí v Německu a politických nesvárů v českém pohraničí mezi českými a německými občany. Je již patrné, že celý svět má obavy z vypuknutí války. Náš stát buduje v pohraničí vojenské zařízení, kde se vytváří obranná linie bunkrů, které mají zajistit bezpečnost státu proti napadení od nepřátelské německé armády.
V létě roku 1938 se Josef Topič s dcerou Mařenkou účastní X. všesokolského sletu v Praze, který byl koncipován jako mohutná výzva českého národa proti fašismu. Jeho dcera, vždy svým otcem od mládí podporována v sokolském dění, si pro připravovaný sokolský slet nově pořídila sokolský kroj.
Avšak zradou západních velmocí při uzavření Mnichovské dohody dne 29.září 1938 je osud českého národa tak obětován pro uvažovaný klid v Evropě. Na základě této dohody musí být předáno pohraničí bez bojů. A zde budované obranné postavení připadá Němcům do rukou bez většího odporu.
Dnem 15.3.1939 dochází k německé okupaci a dnem 16.3. 1939 byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Vznik protektorátu mělo však za následek jen další chuť pro rozpínavost německého fašismu. Následná okupace a vznik protektorátu mělo však za následek jen další chuť pro rozpínavost německého fašismu.
V čele protektorátu a dnem jeho vyhlášení pokračuje ve funkci prezidenta Emil Hácha, který po odstoupení E. Beneše byl zvolen 30.listopadu 1938. V červnu 1939 končí školní rok, který byl velmi napjatý vlivem rozmáhajícího německého fašismu. Jeho funkce ředitele škol nebyla od vzniku protektorátu záviděníhodná. Od nadřízených úřadů docházely tajné přípisy, v nichž byl ředitel upozorňován, že je osobně odpovědný nejen za své činy a projevy, ale i za činy všech učitelských sil, žáků, ať se stanou kdekoli a kdykoli.
Rovněž v této době je i činovníkem Obce sokolské, neví dne ani hodiny, kdy se na něj německé gestapo zaměří. Při ukončení školního roku si každý jen v myšlenkách a obavách představoval budoucí nový školní rok, ve kterém zřejmě bude pokračovat další snaha německého fašismu při poněmčování českého národa. K závěru školního roku se uskutečnilo společné focení učitelského sboru obou týneckých škol.
Učitelský sbor 1938 – 39 v Týnci nad Sázavou.
Při zahájení nového školního roku 1939/19 40 je ve školním prostředí zatčen gestapem Josef Topič, který je následně odvezen do Prahy a zavřen v pankrácké věznici. S ním jsou zatčeni i další i pánové, Karas a Vild, jak uvádí záznam událostí v knize o Týnci. Důvod tohoto počinu gestapa bylo angažování v činnosti týnecké Obce sokolské, kde byl J.Topič předsedou. Tento spolek nebyl zatím úředně zakázán, ale byl pro Němce nepříjemný, protože podporoval slovanský původ národa od dávných dob, což bylo pro německý národ a jeho vůdcovské tradice nepřijatelné. Pro celou jejich rodinu nastává doba nejistoty a strachu o dalším osud. Po týdenním vyslýchání je z věznice propuštěn a navrací se domů živ. Avšak z pokynu německých úřadů je ze svého místa ředitele školy předčasně suspendován a je mu zakázána další činnost ve školském prostředí.
V následné době provádí německá nadvláda vše k potlačení českého národního vědomí. Ve školách vzniká odpor studentstva. K potlačení vznikajícího odporu provádí německá armáda včele s gestapem zatýkání až dvou tisíc studentů. Rovněž tak jsou zatýkáni přední funkcionáři studentských spolků. Ti jsou bez obvinění a soudů nemilosrdně zavražděni. Z příkazu samotného Hitlera jsou v noci z 16. na 17. listopadu obsazeny vysokoškolské koleje. A následným dnem 17.listopadu 1939 jsou uzavřeny vysoké školy. Toto opatření postihne i syna Josefa Topiče, Zdeňka, který je studentem vysoké školy. Tyto těžké chvíle plné strachu z řádění němců prožívají všichni obyvatelé českého národa v obavách o dalším osud českého vysokoškolského učení.
Avšak i pod tímto strachem o život pokračuje činnost tělovýchovného spolku Sokol, který tak slouží ke společnému kulturnímu dění ve společnosti, jenž není prozatím od vzniku protektorátu úředně zakázaný. V Týnci se tak pořádá 22.dubna 1941 sokolský večírek.
Avšak jejich další činnost je nejistá, neboť Německo považuje činnost spolku za nebezpečnou a protivládní, jelikož dodává obyvatelstvu stále podvědomí o českém národním životě.
Se situaci v protektorátu není Hitler moc spokojený. Jím zde dosazený říšský protektor neplní jeho představy o vysidlování Čechů. Je proto v polovině roku 1941 poslán na zdravotní dovolenou a 27. září tohoto roku do Prahy přilétá Reinhard Hendrich, který se následující den stane oficiálním zastupujícím říšským protektorem. Ten svůj čas neztrácí a jedná dle přání vůdce. Jeho rázný postup proti sokolů vyvrcholí dnem 8.října 1941, kdy je vydán jeho úřední výměr, kterým je rozpuštěna Česká obec sokolská. Její další působení bylo zakázáno a její přední členové byli zatýkáni. V protektorátním státě je od roku 1942 vedením Ministerstva školství a národní osvěty jmenován český kolaborant a zastánce Němců Emanuel Moravec. Tento měl za úkol a byl nástrojem nacistické germanizační a odnárodňovací politiky v českých školách vedené k likvidaci českého národa. Rovněž je předseda organizace nazvané „Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě“.
Josef Topič se od doby svého suspendování nemůže účastnit následných začátků školních roků. Tato léta pokračuje v učitelování jeho dcera na přiděleném učitelském místě v Netvořicích. Pan Topič se tak věnuje pouze vedlejší obecní činnosti. V roce 1942 se podílel na založení spolku chovatelů drobných zvířat v Týnci. Patřil tak k několika zapáleným chovatelům, kteří v této nelehké době německé nadvlády uskutečnili jeho založení. Počátky spolku byly v této době nelehké, těžké a velice skromné. Přesto již rok poté byla uspořádána první výstava drobného zvířectva.
Dne 27.5. 1942 se v Praze uskuteční atentát na říšského protektora Reinhard Heindricha, tato událost se brzy stane důvodem k nacistickému řádění a pomstychtivosti na českém národu. Pro to se zažil název Heydrichiáda, při které došlo na mnohých místech ke zvěrstvům na českém národu, jako bylo vypálení Lidic 10.června 1942, po nich Ležáky 13.července 1942 a další místa a vesnice. V důsledku stálého německého šílenství a trestání českého národa probíhají letní prázdniny tohoto roku pod vlivem pokračuje období tzv. Heydrichiády a útlaku obyvatelstva, na které dohlíží tajemník úřadu říšského protektora K.H. Frank, jenž je v srpnu 1943 jmenován německým státním ministrem pro Protektorát Čechy a Morava.
Po skončení 2. světové války se Josef Topič opět krátce navrací do školského prostředí, které se řídí nově vydanými dekrety prezidenta, jimiž byla obnovena činnost místních školních rad a Zemské školní rady. Pomáhá tak při novém fungování českého školství, oproštěného od německých předpisů. Časem je mu tak dopřáno odchodu do zaslouženého důchodu, při kterém je stále činný v místní samosprávě.
Počátkem února 1948 dochází k vládní krizi a převzetí moci komunisty. Ve svém klidu domova tak tyto události vnímá při poslechu rozhlasu. Události dospějí až ke dnu 14.června, kdy je K.Gottwald zvolen prezidentem.
V roce 1952 při budování socialismu jeho rodinu postihne nepříjemná událost, kdy musí jejich rodinný domek ustoupit pro rozšiřování místního podniku Metaz. Dojde k jeho odkoupení a následnému zbourání. Na jeho místě je zahájena nová výstavba továrny. Jeho rodina se tak musí dočasně uchýlit v jiném pronajatém bydlišti. Pro stavbu nového domku je zakoupen pozemek na okrajové části Týnce. Tam se odváží zbouraný stavební materiál, vhodný k použití a ke stavbě nového domku, který se přebírá a připravuje k použití, aby se co nejvíce šetřili finance. Avšak zahájení stavby ještě zkomplikovala měnová reforma, která proběhla dne 1.6.1953. Josefu Topičovi je již 69 let a je tak odkázaný při stavbě domu na placené zedníky, své děti, jejich příbuzné a známé. Trvalý domov s ním užívá pouze dcera Zlata se synem. Stavba domku probíhá po částech po několik následných let.
O dění ve státě a učitelském prostředí se zajímá i nadále. Jeho dcera Mařenka plní své učitelské poslání, kde v této nové době se musí i o prázdninách účastnit kurzů, kde učitelé jsou seznamováni s novým směrem vyučovacích metod v socialistickém státě a vzdělání národa. Tak své dojmy z těchto kurzů probírá se svým otcem při krátkých návštěvách.
Počátkem roku 1964 se schází celá rodina k oslavám dožitých 80. let jejich tatínka a dědy. Rovněž se dokončují poslední práce na novém domě, kterého se rodina časem dočká ke své spokojenosti a užívá si zaslouženého odpočinku.
Dne 11.ledna 1967 pan Josef Topič při klidném nočním spánku ve věku 83 roků umírá, ač nebyli známé jeho žádné zdravotní potíže. Tím končí jeho život, který věnoval svému učitelskému poslání, jež každý školní rok začínal 1.září na který se vždy moc těšil.
Celá rodina, jejich přátelé a jeho bývalí studenti se schází 16.ledna v Praze, kde se v krematoriu obřadní síně ve Strašnicích koná poslední rozloučení s otcem a dědečkem Josefem Topičem, dlouholetým ředitele školy v Týnci nad Sázavou.
