Článek
Ještě dávno před touto oslavou leží na srdci místostarostovi špatný stav silnice v obci, který se snaží tuto situaci nějak vyřešit. Proto neustále tento problém písemně řeší na patřičných institucích. Za jeho snahu je mu odměnou, že asi týden před konáním oslav je nečekaně přivezeno na náves mnoho pracovních silničních strojů. Při rozhovoru s pracovníky se dozví, že bude proveden nový potah od začátku obce po její konec v jedné šířce, který neumožní žádný průjezd vozidel. Vše je nečekané, předem nenaplánované, ale o to více radostné. V průběhu prací se zhoršuje možnost dovozu obalovací hmoty z důvodu vzrůstající povodňové hladiny v Liběchově. Při trochu štěstí se práce povede dokončit pro všestrannou radost a spokojenost.
Ano, nový povrch silnice je proveden od začátku až ke konci hranice obce . Je tak jedinou vesnicí na trase mezi Želízy až Truskavnu, která má takto vylepšenou silnici.
Nečekaně byl tak omezen touto předem neohlášenou akcí průjezd vesnicí, ale všichni jsou nadšeni novým stavem silnice ve vsi, která je při nastávajících oslavách největším darem obyvatelům.
Oslavy proběhly při krásném počasí, dne 8.6. 2013 za účasti všech současných obyvatel, pozvaných bývalých obyvatel a široké veřejnosti. Slavnosti se účastní i bývalá první dáma našeho státu, která přijala pozvání od našeho místostarosty, který kdysi pracoval v její blízkosti na útvaru ochrany prezidenta. Zdařile vypracovaný „Pamětní list“ a výroční sitenské noviny dostává každý přítomný účastník oslav a jejich prohlídkou si krátí čas před zahájením oslav. Listiny nás provádí událostmi a historií této vesnice.
Pamětní list
k 650. výročí první písemné zmínky o vsi Sitné
Pro současné i bývalé obyvatele obce, jejich potomky a přátele dovolili jsme si předložit stručný přehled hlavních událostí, kterými tato obec prošla v průběhu staletí…
První zmínka o vsi Sitné je podle Místních jmen v Čechách (Profous, Svoboda, 1957) z roku 1363. V této době byla ves pravděpodobně rozdělena mezi dva vlastníky. Jedním vlastníkem byl místní vladycký rod a druhým byl klášter obutých augustiniánů z Pšovky založený v roce 1268.
V listině uložené v Národním archivu v Praze je napsáno, že převor Štěpán a celý konvent prodali Michalovi ze Sitného, jeho manželce Jaroslavě a jejich dědicům eufemickým právem (lidově nazývaným purkrecht) půl lánu dědiny ve vsi Sitném. Michal a jeho dědicové měli za to platit ročně 60 grošů pražských.
Později v roce 1379 klášter eufemistickým právem prodal dědinu v Sitném Matyášovi ze Sitného za roční plat jedné kopy grošů pražských.
V roce 1421 byl klášter augustiniánů zpustošen husity a jeho državy se staly součástí panství Houska, které v té době bylo ve vlastnictví rodu Smiřických ze Smiřic. Část panství v 16. století odkoupil Oldřich Hřán z Harasova, pán na Vidimi. Vesnice Sytné v té době byla vedena jako zboží, v roce 1654 zde bylo zaznamenáno 7 usedlostí, z toho 5 selských a 2 chalupnické.
V 17. století se na Sitném nacházel svobodný dvůr, který patřil šlechtické rodině Ratzenbergů. Jméno Ernest Heinrich von Ratzenberg ze Sitné je zmíněno v záznamu o cechu krejčovském v Dubé 10. listopadu 1650.
Koncem 18. století bylo ve vsi 24 domů se 153 obyvateli katolického vyznání, kteří patřili do farnosti vidimské. Školu zde navštěvovalo průměrně 34 dětí.
V roce 1705 bylo panství rozděleno na panství Vidim a panství Stránka, vesnice Sitné spolu s některými dalšími (Týn, Olešno, Konrádov, Tubož, Blatečky, Dobřeň, Dolní Vidim, Střezivojice, Jestřebice, Kadlín…) byly pod správou panství Stránka. Toto panství zdědili postupně hrabě Konrád Watthaus von Sparr, později císařský generál Albert rytíř von Benda, který 1. července 1756 panství prodal řádu českých augustiniánů, v jejichž držení byl až do r. 1888 (Bernau, 1888).
V r. 1864 zde byla správcem majetku ve Stránce panem Rudolfem Franzem založena školní knihovna, v níž bylo evidováno 124 knih. Rada obecní byla tvořena starostou, dvěma radními a 6 dalšími členy. U starosty byl uložen dobře vedený vesnický archiv, bohužel - nebyly zde žádné majetkové knihy.
Obyvatelstvo vesnice Sitné se ponejvíce zabývalo zemědělstvím - pěstováním chmele a ovoce, chovem dobytka - hlavně prasat a krav a včelařením.
Klášter augustiniánů zde vlastnil statek pro produkci mléka a mléčných výrobků, který byl pod správou Stránky.
Vesnice, která je založena na výšinách s převážně pískovcovým základem je ze 4 stran obklopena doly (Truskavenským, Zimořským a Sitenským), měla vždy nedostatek pitné vody a potřebná pitná voda se dovážela z Tupadel. Kolem r. 1880 bylo započato s výstavbou podzemní shromažďovací nádrže na vodu z pískovcových kvádrů u jednoho ze 3 pramenů, které se nacházejí asi 15 minut chůze jižním směrem od obce Sitné. Voda do jednotlivých domácností byla dovážena voznicemi.
Za jádro obce středověkého původu snad můžeme považovat skupinu velkých domů soustředěných kolem nevelké návsi. V 18. a 19. století vznikla v obci početnější zástavba chalupnická – zejména kolem svažité uličky na východním ostrohu obce. Podle vyprávění starousedlíků byly tyto domy původně roubené, ale kolem r. 1880 (nedoložený údaj) v důsledku neopatrné hry dětí s ohněm domy vyhořely a místo nich byly postaveny domy zděné, některé i na základech bývalých stodol.
V roce 1938 je v obci uváděno 26 popisných čísel, do roku 1939 zde byla škola česká, v době okupace škola německá. V roce 1945 zde žilo obyvatelstvo z 50% české a 50% německé národnosti. Dne 24. září 1945 byla opět otevřena česká škola, která byla definitivně zrušena v roce 1961. Děti odsud dojíždějí do škol v Želízích, Liběchově nebo Mělníku.
Po odsunu německého obyvatelstva se do obce přistěhovalo několik českých rodin a započalo budování
nové éry.
V roce 1947 byla obec elektrifikována, v květnu 1952 bylo zavedeno autobusové spojení s Mělníkem .
V roce 1964 přešla obec pod správu MNV Želízy
Od roku 1976 je obec součástí Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, v roce 1995 byla obec Sitné
zařazena mezi vesnické památkové zóny.
V současné době je zde evidováno 29 adres a k trvalému pobytu je přihlášeno XXX obyvatel. Většina domů je
využívána k trvalému bydlení, pouze několik domů je v rekonstrukci nebo je využíváno k rekreaci.
K obci Sitné je přičleněna i osada Nové Tupadly, (Bauštel), která byla založena kolem roku 1790 panem Prokopem Hartmanem z Karlštejna. Od roku 1801 patřila jako součást liběchovského panství rodu Veithů. V roce 1843 měla osada 8 domů a 50 obyvatel převážně německé národnosti. V roce 2009 zde bylo evidováno 9 domů, z nichž pouze 2 jsou obývány trvale, ostatní slouží k rekreaci.
Použité prameny:
Bernau 1888: Der politische Bezirk Dauba, s. 399-400; Pešta 2003: Encyklopedie českých vesnic, díl 1., str 206-208; Antonín Profous – Jan Svoboda: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny. Díl IV., Praha 1957, str. 64.
Kronika obce Želízy, kronika Sitné, osobní sdělení místních obyvatel a paní Hedviky Kuchařové z archivu Strahovského kláštera.
V určený čas a příchodem vzácného hosta, paní Lívie Klausové byla zahájena oficiální část oslav. Svým proslovem pan starosta Steinz seznámil s historií obce, kde i jeho děda byl občanem Sitné. Bydlel zde v domě čp.2 a on sám má zde tak svoje kořeny. Prošel tak historií obce od poválečných dob po současnost, kde vyzvednul provedená místní stavební díla a popřál vše dobré do budoucnosti a rozvoje vesnice..
Na památku těchto oslav k výročí 650 let od první písemné zmínky o obci je vysazena nová lípa, která bude pro další léta připomínat tuto památnou událost v obci. Lípu zakoupil OÚ Želízy za 2 436,- Kč. Nákup a dopravu zajistil St. Veselý.
Těžkou práci při jejím usazení provádějí místní chlapi a to: Vl. Šlechta, St. Resl, L. Bohuslav, St. Veselý ml., J.Sova, J. Ulbrich a další. Její symbolické zasazení provádí paní Klausová.
Lípa je tak zasazená s přáním, aby zdárně rostla pro naše další generace a přispěla ke kráse
návsi naší obce.
Při přátelském posezení pod památnou lípou si paní L. Klausová pohovořila s návštěvníky oslav.
V průběhu oslav bylo poskytováno občerstvení od napečených sladkostí a uvařeném gulášku. Vše připraveno od místních obyvatel. K dobré náladě zde hrála živá hudba.
Účastníci si prohlíželi zde vystavené pamětní fotografie, které jim připomenuli jejich zde prožitá mladá léta. Od rána se na rožni grilovalo selátko, které bylo darováno od místních zemědělců Luňákových. Jeho správné grilování měl na starosti Zdeněk Vošlajer.
Oslava pokračovala při živé hudbě, dobrém jídle a pořádáním zábavných pořadů a soutěží pro přítomné děti. Ideální pro tyto sportovní výkony byl nový povrch silnice.
Závěrečné ohodnocení sportovních výkonů dětí bylo v předávání cen, které předával pan starosta a Bára Vošlajerová. Z udělených diplomů a medailí měli všichni děti velkou radost.
Na závěr dětských soutěží se na památné lípě objevil maskot obce – plch, který dětem rozhazoval sladké odměny za jejich sportovní výsledky.
Pořádané oslavy byly připraveny i na možnost nepříznivého počasí, což zajišťovaly postavené obecní „párty“ stany.
Za večera se pokračovalo sousedským posezením v obecní místnosti.
Celé oslavy zastihuje svým fotoaparátem místní dokumentaristka Pavlína Šlechtová.
Následně o průběhu a pořádání těchto oslav informoval tento článek v okresním týdeníku.
Oslavy obce Sitné.
Obec Sitné je malá víska, spadající pod obec Želízy,v chráněné oblasti kokořínska.
V současné době zde je 58 trvale hlášených obyvatel a i přes to,že se nejedná o žádnou velkou obec a není zde ani obchod či hospůdka, rozhodli se obyvatelé uspořádat oslavu 650ti let od první písemné zmínky o této vesničce.
Oslava se nesla v duchu sousedského setkání za účasti součastných i bývalých obyvatel a pozvaných hostů. Bezesporu jedním z velmi příjemných hostů zde byla bývalá první dáma paní Lívia Klausová, která se podílela na zasazení památného stromu a jako správná žena se chopila přípravy sladkého pohoštění, které napekly místní obyvatelky. Velmi hezký byl i proslov pana starosty Steinze, poděkoval v něm občanům, kteří se o blaho této obce zasazují, i těm kteří už bohužel nejsou mezi námi a pro obec mnohé udělali. Jejich památku uctil minutou ticha.Vzhledem k tomu, že navzdory medardovské pranostice panovalo velmi hezké počasí, mohly se uskutečnit soutěže pro děti, ze kterých měli velkou radost a to i díky tomu, že je za laskavého přispění obyvatel a sponzorů čekaly hezké ceny. Jelikož se podařilo panu místostarostovi před oslavou vyjednat opravu místní silnice, bavily se například závodem na odstrkovadle ze sitenského kopceJ. Jako vyvrcholení celého dne byla pro děti připravena nadílka sladkostí, která byla pojata jako odměna sitenského plcha.Ten dětem z korun památné lípy gratuloval ke splnění úkolů, jež jim zadal a následně se k nim snesla sladká odměna. K poslechu po celé odpoledne hrála živá hudba a servírovaly se dva druhy guláše a výtečné pečené selátko, což se samozřejmě zapíjelo vychlazeným pivem a mnoho napečených dobrot.
K výročí byly vydány noviny, brožurka obce a pamětní list o minulosti i současnosti obce. Oslava byla hezká a nutno podotknout, že jen díky velké obětavosti většiny obyvatel, kteří se na přípravách usilovně podíleli a záštity obce Želízy, se podařilo takto malé obci uspořádat velmi důstojnou a příjemnou oslavu.
