Článek
Jak došlo ke vzniku a vyhlášení „Sudet“ je všeobecně známo a historicky zaznamenáno.
Dnem jejich vzniku je uváděn 1.říjen 1938. Ujednáním tzv. „Mnichovské dohody“, kterou uzavřelo nacistické Německo, Itálie, Francie a Británie a jejíž jednání probíhalo od 29.9 až do nočních hodin, čímž došlo k podepsání této dohody fakticky až po půlnoci, tedy dne 30.9.1038. Tento akt se taky uvádí jako zrada či verdikt mocností, které Německu přislíbily požadované nároky a mocenské požadavky. Jejich představa byla, že tak ukonejší fašistické Německo, které tím ukončí svoji snahu o rozšíření svého území a zabrání se tak následné válce. Uzavřená dohoda, nebo spíše diktát pro náš stát, kterým tyto státy rozhodovaly o našem státu, (tzv. „o nás, bez nás“), určovala, že do 10.10. musí Československo postoupit pohraniční území obývané Němci Německu. Avšak německý vůdce ani nečekal na splnění uzavřených podmínek a hned následující den, 1.10.1938 rozhodl o vzniku nové německé oblasti, dnes nazývané „Sudety“, a to na základě výnosu vůdce a říšského kancléře o správě sudetoněmeckých území. Čímž byla ustavena správní jednotka pro sudetoněmecká území, která byla zřízeno podle zákona „O opětovném sjednocení sudetoněmeckých území s Německou říší “.
Zde čtenáře seznámím o události, která se stala v této vesnice a nevím zda byla pouze ojedinělá, nebo se stala i na jiných místech v zájmu německého národa.
K okolnostech vzniku Sudet jsem se dostal a začal se o ně více zajímat při své práci na sepsání historii naší vesnice Sitné (někdy uváděno Sitná) od dob dávných, které si pamatuji z vyprávění svých rodičů. Nyní, v důchodovém věku jsem asi jeden z posledních, kdo je může zaznamenat pro další pokolení. Ve své paměti mám některé informace, které jsem si ještě ověřoval v kronice této obce. Zde jsem si potvrdil své známé skutečnosti o dění v této malé vesnici, kde žili společně Němci i Češi zhruba ve stejném poměru. České obyvatelstvo zde žilo jako domkaři, kteří se převážně živili obděláváním svých políček, nebo jako drobní řemeslníci. Oproti nim německé obyvatelstvo mělo větší zemědělské usedlosti, přesto vesnice žila svým klidným společným životem. Avšak i zde se postupem času začal projevovat německý fašismus a pocit nadřazenosti jejich rasy.
Po vyhlášení výnosu říšského kancléře o vzniku nové správní jednotky, která se všeobecně nazývá vyhlášením „Sudet“, se toto území stalo dnem 1.10.1938 součástí Velkoněmecké říše. Vznikly tak nové hranice Německa, které již naši obec nezahrnovaly. Místní německé obyvatelstvo však toužilo být součástí této říše, což by podpořilo jeho pocit nadřazenosti. Zaslali proto písemnou žádost adresovanou samotnému vůdci, ve které vyjádřili přání, aby i tato vesnice byla zahrnuta pod správu Německé říše. V kronice je tak zaznamenáno, že ode dne 24.11.1938 se zde místní hranice posunula a obec s poněmčeným názvem „Zittnai“se stala součástí Velkoněmecké říše, což přineslo velkou radost zde žijícím německým občanům a mnoho změn pro místní české občany.
Katastrální mapy
Po začlenění této vesnice k Velkoněmecké říši projevovali někteří zde živící Němci jistou nadřazenost své rasy, tak jak byla již propagována rostoucím vlivem německého fašismu a nových vůdců německého národa. Pro zde žijící české občany nastali mnohé povinnosti na základě německých zákonů.
Místní obecná škola přešla plně pod německé školní osnovy, podle kterých se tak musely učit i české děti. V obci úřadovala i německá pohraniční policie a dění v obci bylo plně pod nadvládou zde žijících Němců.
Vznik nových hranic mezi říší a protektorátem způsobil, že někteří vlastníci měli své pozemky na obou stranách hranic a k jejich obdělávání potřebovali propustky pro kontrolovaný přechod. V obci byla zavedena německá úřední pracovní povinnost a českým občanům byly vydány německé pracovní knížky („Arbeitsbuch“). Někteří Češi samozřejmě v noci pašovali lesem hospodářské produkty s nůší na zádech. Měli strach a obavy ze zadržení německou pohraniční policií, která měla své stanoviště v domku u cesty z obce do lesa pod posledním dome čp.12, kterým končila dolní ulice.
Co k tomuto více dodat. Vesnice tak prožila válečné období jako součást Velkoněmecké říše. V probíhajících změnách na válečných frontách se časem očekávalo i ukončení války.
Při následných květnových událostech roku 1945 se již německá vojska z těchto míst stahovala ze strachu před Rudou armádou. Ta do vsi, dle zápisu v kronice dorazila 2.5.1945, kde byla s radostí přijata. Po krátkém odpočinku opět pokračovala ku Praze. Místní čeští občané pak naopak převzali moc ve vsi, která se časem stala opět součástí československého státu s vráceným názvem Sitné.
Poválečné foto příjezdu do obce
