Článek
Zákon 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím v praxi u Policie ČR a jeho KŘP Libereckého kraje.
Pro pochopení celé situace s mou snahu o získání informace dle citovaného zákona a následného konání složek Policie ČR se pokusím čtenářům takto přiblížit :
Po prvotní, ale neověřené telefonické informaci a následném marném čekání na výzvu od policie, týkající se mého motocyklu a jeho vyzvednutí z policejní úschovy, kam se měl dostat po údajné akci policie v zastavárně SATO v Hrádku nad Nisou, kde jsem měl svůj motocykl uložen a měl být policií zabaven. Na začátku je informace z doslechu o šetření policie na místě provozované zastavárny, kde měla být vozidla zde se nacházející zabavena a uložena ve skladu policie. Alespoň tak jsem získal informace, které byly potvrzeny mezi orgánem policie a moji manželkou prostřednictvím rozhovoru učiněným na její mobil. S představením volajícího, že se jedná o policistu nám tak říkajíc spadl kámen ze srdce, neboť v termínu vyzvednutí motocyklu jsme již zmíněnou zastavárnu na původním místě nenašli a neměli na ni žádný jiný kontakt. Tato informace mi tak připadala reálná a uklidnila nás při pomyšlení, že je motocykl někde uložen. Takže jsem byl nakonec rád za tuto informaci, kterou jsem více neprověřoval. Následně naší rodinu postihlo stěhování, kde jsem na novém místě neměl kde mít motocykl uložen. V evidenci vozidel jsem si občas kontroloval a měl potvrzeno, že jsem stále jeho vlastníkem. Po nějakém čase jsem však začal emailem obesílat různé útvary policie v tomto kraji a zajímal se o motocykl. Na mé žádosti jsem však nedostal žádnou odpověď. Po čase jsem psal svůj dotaz až na Policejní prezidium a MV ČR. Ke všemu přišel další problém když jsem byl postižen mozkovou mrtvicí, která oddálila můj zájem o motocykl. Až když jsem byl po této mrtvici v lázních Teplice přišel mi dne 13.5. 2024 z KŘP Libereckého kraje email, kterým mi odpovídali na můj opětovný dotaz tímto, že můj uváděný motocykl s upřesněním jeho údajů, které jsem uváděl není součástí žádného spisového materiálu v jejich kraji a dle dostupných informací ani u celé Policie ČR. S informací, že jestliže mi není známo kde se můj motocykl nachází můžu na kterékoliv služebně policie nahlásit jako odcizený. Tak jsem v těchto lázních i učinil.
S poděkováním za doručenou informaci, ale přesto s přetrvávající mé nedůvěry k činnosti této zastavárny, a k získání dalších informací jsem tak dle možností zákona 106/1999 Sb. zaslal emailem dne 13.5. 2024 žádost na KŘP Libereckého kraje, kde jsem žádal informaci k činnosti policie v této zastavárně. Zde je důležité uvést, že zde nebyl uváděn žádný časový rámec. Šlo jen o potvrzení jestli zde policie něco někdy řešila.
Na moji žádost přišlo emailem dne 23.5. 2024 jejich rozhodnutí, kde podle ustanovení
§ 15 zák. 106/1999 Sb. a na základě § 11b) zákona 106/1999 Sb. se žádost ODMÍTÁ.
Dle svého práva jsem podal odvolání jejich prostřednictvím k MV ČR. Toto při svém rozhodnutí potvrdilo jejich odmítnutí.
Co k celé věci můžu dodat ? Pouze citaci k uváděným paragrafům použitých k odmítnutí informace.
- K § 15, který stanoví, že v případě nevyhovění žádosti vydá povinný subjekt rozhodnutí
o odmítnutí. Tak se stalo.
- K § 11b) který uvádí: povinný subjekt může odmítnout informaci, jestliže požadovanou
informaci nemá a jestliže mu povinnost ji mít ze zákona nevyplývá, to neplatí pokud
povinný subjekt může požadovanou informací získat na základě jednoduchých úkonů
z jiných informací, které povinný subjekt má, případně poskytnout postupem podle
§ 4a), odst.1, věty třetí.
O tomto zdůvodnění by se již dalo polemizovat, jestli mohla policie konat a nejsou
ji známy žádné okolnosti z jejich archivů, případně řádně vedené jejich evidence.
Dále by připadalo za možné, dle § 11 b) uvedenou informaci získat a provést šetřením
ve zmíněné zastavárně.
Ale asi nebyl zájem se s tímto zabývat. Lépe je nedělat nic a zamítnout informaci !
Tímto jsem se s odmítnutím informace a nezájmu policie i smířil a neměl chuť toto více řešit.
Po mém doplnění spisového materiálu k mému původnímu oznámení podaného v Teplicích, o které mě požadovalo OO Policie v Hrádku nad Nisou jsem tak učinil. Poskytl údaje o rok trvajícím prodlužování zástavy, původního místa této zastavárny, které se neslučovalo s místem uváděným k vydání živnosti, kdy jsem z tohoto důvodu v minulosti nemohl svůj motocykl vyzvednout, protože zde již neexistovala. Ze svého zájmu a opět použitím zákona 106/1999 Sb. jsem požádal o informace Živnostenský úřad města Liberce, který mi vyhověl a oznámil, že činnost této živnosti byla v období od 3.4. 2017 do 3.4. 2019 přerušena. V e vydaném povolení živnosti byla uvedena adresa, jejíž místo nikdo neprověřoval a nezakládalo se tak dle skutečného umístění zastavárny. Získané informace jsem rovněž předal policii. Ta však své šetření nakonec odložila s tvrzením, že moje sepsaná smlouva v zastavárně mě již neopravňuje za vlastníka tohoto motocyklu, ani stále vedené moje jméno v evidenci vozidel je pouze přestupkem údajným novým majitelem, který si motocykl nepřehlásil. Další moje doplnění bylo posouzeno jako neodůvodněné, protože uběhla promlčecí doba od možného přečinu. Bohužel jsem se s tímto rozhodnutím musel smířit, akorát jsem následně žádal zadání motocyklu do pátrání, které by napomohlo najít současného uživatele motocyklu. Tato možnost byla Oo Policie v Hrádku nad Nisou odmítnuta a rovněž tak i Policejním prezidiem, kam jsem zaslal žádost o pátrání z obav, že by se s tímto motocyklem, který je stále hlášen na moje jméno mohlo být konáno něco nezákonného a zadání motocyklu do pátrání, by možná přispělo při běžných policejních kontrolách ke zjištění současného uživatele motocyklu. Na moji žádost mi složkami policie nebylo vyhověno.
Tímto končím popis události, které proběhlo na základě doručené informaci od KŘP s doporučeným postupem pro jeho oznámení na kterékoliv služebně Policie ČR.
Když mi však byl dne 16.8. 2024 doručen dopis napsaný dne 12.8. na Obvodním oddělení Policie ČR v Hrádku nad Nisou, nadepsaný jako odpověď na Váš podnět z 31.7. 2024, ve kterém se mimo jiného dozvídám a zde cituji: „Dále bylo zjištěno, že v autobazaru SATO ve Stráži nad Nisou byl za celou dobu jeho fungování policií nalezen jeden osobní automobil, který procházel pátráním a dále tam byl jednou soudní exekutor, kdy se ale rovněž nejednalo o motocykl. Tímto je potvrzena moje domněnka o pochybném fungování a protizákonném jednání této zastavárny ve které jsem přišel o svůj motocykl.
Teď se nám nabízí otázka ke zdůvodnění odmítnutí poskytnutí informace od KŘP Libereckého kraje. Bylo toto odmítnutí oprávněné ?? Nebo šlo o jejich lajdáctví, profesní pochybení nebo krytí protizákonného jednání ke kterému zřejmě docházelo v této zastavárně. A už se zde nabízí odůvodnění jak jsem přišel o svůj motocykl a proč se tato zastavárna uzavřela.
Když jsem pro rozdílné skutečnosti v odmítnutí poskytnutí informace a popsané písemné skutečnosti v doručené písemnosti, která tak jasně svědčí o činnosti policie v zastavárně požádal Odbor vnitřní kontroly KŘP Libereckého kraje dne 18.8 a bez jejich reakce, následně 20.8. 2024 o vysvětlení těchto nejasností uváděných v rozdílných zprávách. Jejich následná vysvětlení bylo paradoxně směřováno na to, že bylo šetření vedeno od doby, kterou jsem uvedl při své prvotní výpovědi, a to kdy jsem uložil motocykl do této zastavárny. Avšak v žádosti jak jsem již uvedl nebylo žádné časové omezení.
Proběhlo mnoho vzájemných emailů, kdy jsem s jejich tvrzení nesouhlasil a měl pro ně jasné zdůvodnění, které tak se zakládalo na poskytnutých důkazech.
Závěr ze šetření OVK policie tohoto kraje kdy odpověděla zprávou ze dne 26.8. ze které uvádím jejich závěr: „Vzhledem k tomu, že šetřením OVK tak nebylo zjištěno pochybení žádného ze zpracovatelů, kteří Vám odpovědi zaslali, čímž došlo k řádnému vyjasnění Vámi uváděných údajných písařských nejasností, sdělujeme Vám, že Vaše podání ze dne 20.8. tak bylo ze strany OVK vyhodnoceno jako nedůvodné a celou věc zakládáme bez dalšího opatření“. Pro moji zaslanou nesouhlasnou reakci pro tento závěr jsem následně obdržel dne 18.9. z OVK odpověď ze které cituji:
“ Náš odbor neposuzuje , ani není v jeho pravomoci, přezkoumávat odmítnutí vaší žádosti dle zák. č. 106/1999 Sb., kdy v dané věci se tak budete muset obrátit na nadřízený orgán tohoto odboru, který Vám dotčené odmítnutí vystavil“. Domnívám se, že nadřízený orgán KŘ Policie je Policejní prezidium. Nebo si mám stěžovat u toho, kdo své rozhodnutí učinil a čekat, že přizná své pochybení ? Když jsem však zaznamenal z proběhlé komunikace nezájem přiznat něčí lajdáctví, v horším případě i nezájem mi poskytnou pravdivé informace.
Rozhodl jsem se obrátil na Policejní prezidium zaslaným emailem dne 10.9. a pro nepotvrzení doručení následně 11.9. 2024 na OVK Policejního prezidia, které je podle mého mínění nadřízeným orgánem Krajské správy. Z PP jsem obdržel dne 12.9. 2024 odpověď ze které tak hlavní část cituji:“Posouzením bylo zjištěno, že se v nich neztotožňujete s obsahem sdělení vedoucího odboru vnitřní kontroly Krajského ředitelství policie Libereckého kraje č.j. KRPL-81201-2/ČJ-2024-180066 ze dne 26.srpna 2024, jímž bylo reagováno na Vaše podání ze dne 20.srpna 2024. Jelikož zdejší kontrolní útvar není věcně příslušný k přijetí v dané věci konat, byla podání po jejich posouzení postoupena podle věcné příslušnosti k přijetí případných dalších opatření na kancelář ředitele Krajského ředitelství policie Libereckého kraje“. Takže místo toho, aby jasně rozhodlo, předá věc tomu, kdo v minulosti odmítl poskytnout žádanou informaci. Pro mne je to nepochopitelné a podivný postup nadřízeného orgánu, který se vyhýbá prošetřit uváděné a doložené něčí pochybení !
V tomto stanovisku tak pouze potvrzují můj nesouhlas a zbavují se rozhodnutí z důvodu uváděné věcné příslušnosti. Od údajného předání k řešení uplynulo více jak 10 měsíců a žádné stanovisko mi nepřišlo. Asi se čeká až věc sama vyšumí jak je často stává v našem státě.
Opět pro moji nespokojenost s řešením problému, které by mohlo být ukončeno jednoduchým přiznáním pochybení na straně KŘP Libereckého kraje jsem se obrátil 17.12. 2024 přímo k MV ČR, který je podle mého nejvyšším orgánem nad dohledem v činnosti Policie ČR.
Dne 20.12. 2024 jsem obdržel jejich odpověď, ze které zde opět část cituji: „Ministerstvo vnitra nemá zákonem svěřenou kompetenci k přešetřování postupů Policie ČR při plnění jejich služebních úkolů. Při realizaci zákona č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 106/1999 Sb.) je Ministerstvo vnitra dle ustanovení § 16 odst.2 a ustanovení § 16a odst. 4 cit zákona nadřízeným orgánem příslušným k rozhodování o odvoláních proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informací , případně jejich částí a stížnostech proti postupu při vyřizování žádosti dle zmíněného zákona povinného subjektu Policie ČR“ Dále ve svém obsáhlém vyjádření uvádí plno paragrafů a důvodů, který bych musel dlouho studovat, což pro mě nemá žádnou cenu.
Dále zde však uvádí, což snad dobře chápu, že činnost polici řídí Policejní prezidium a odpovídá za ni policejní rezident. Ten resp. Jim pověření pracovníci, jsou tak oprávněni provádět kontrolu výkonu činnosti policie včetně dodržování právních předpisů a řádných služebních postupů. Čím tak potvrzují moji stížnost jim zaslanou, které se svým postupem a postoupením věci na původní ředitelství takto zřekli.
Na tento dopis jsem opět reagoval, ale dalšího jejich vyjádření jsem se nedočkal. Je tudíž toto ministerstvo u nás potřeba ?
Dalším mým pokusem bylo celé toto jednání oznámeno na GIBS. Zde jsem se rovněž dočkal odpovědi ve které uvádějí, že to taky nespadá do jejich kompetence a podání bylo postoupeno na dle věcné příslušnosti řediteli KŘP Libereckého kraje.
Tak po celé proběhlé zkušenosti zjišťuji, že si Policie může ohýbat zákon č. 106/1999 Sb. podle svého zájmu, či potřeb v lenosti, krytí pochybného jednání zastavárny, nebo uvádění nepravdy dle zájmu vedení policie tohoto kraje.
A když se jako v mém případě zjistí jasné doložené lhaní povinných subjektů, nemá nikdo zájem je zkontrolovat a potrestat. Proč by si někdo lámal hlavu a usvědčil ze lží své spolupracovníky. Jak je v našem státě již zvykem, kdy se čeká a nekoná, až se snad na vše zapomene !!! Jen když používá heslo „Pomáhat a chránit“.
