Článek
Jedním z faktorů, který zvyšuje šanci udělat blbé rozhodnutí, je naše schopnost nechat svůj úsudek zcela ovlivnit rozličnými vlivy, které si ani neuvědomujeme. Tato ovlivnění nejsou ani tak klasickými zkresleními, ale spíše čímsi, čemu se říká šum. Psycholog Daniel Kahneman o tom s kolegy napsal dokonce celou knihu, která se naprosto nečekaně jmenuje Šum.
Když se špatně vyspíte, dobře se ráno vyprázdníte nebo se předešlý večer pohádáte s manželkou, zcela zásadně to ovlivní vaše rozhodování po celý den. Existuje nespočet studií, které zkoumají, jak moc je naše rozhodování ovlivněno různými vnějšími vlivy.
Mnoho z těchto studií se zabývá vlivy na rozhodování soudců a porotců. Je poměrně známé, že v USA dostávají za stejný čin v průměru vyšší tresty lidé s černou barvou pleti. Zajímavé ale je, že velké brýle na očích souzeného působí na soudce opačně a mohou vést k mírnějšímu rozsudku. Výhodou může být i fyzická atraktivita souzeného. Některé studie naznačují, že krásní lidé mají větší šanci na mírnější trest. Na soudce má dopad také jeho osobní nastavení i prostředí, ve kterém pracuje. Na konci dne i týdne jsou soudci přísnější a ukládají vyšší tresty. Šance na podmínečné propuštění je v těchto časech naopak nižší. To je pravděpodobně způsobeno jejich únavou a tlakem na dokončení případu. Tato data jsou výsledkem korelačních studií. Neznamená to, že se tak musí chovat každý soudce.
To, jestli vás přijmou do práce nebo na vysokou školu, může značně ovlivnit fakt, že předseda přijímací komise zrovna trpí zácpou nebo má dobrou náladu ze včerejší výhry Sparty, kvalitního sexu s manželkou nebo dokonce obojího. V jedné studii vědci volali lidem a ptali se jich, jak jsou spokojeni se svým životem. Vcelku banální otázka. Jenže výsledky byly silně ovlivněny… (dramatická pauza 😊) … počasím. Ano, v místech, kde bylo zrovna ošklivo, bylo procento nespokojených vyšší než tam, kde bylo hezky. Je vaše štěstí ovlivněno tím, jestli zrovna prší? Ne, není! Ale váš momentální pocit ano. A pokud se v daný okamžik o něčem rozhodujete, tak to nevědomky zohledníte.
Takže zpět k nadpisu. Když se rozhodujete o koupi nového domu, na který dost možná jen tak tak máte, možná bude mít větší váhu než cena fakt, že ho prodává atraktivní makléřka, které v jarním slunci prosvítá halenka a která vám několika naučenými triky pošimrá zbytnělé ego. Pokud vám navíc trochu připomíná vaši první holku a půl hodiny předtím hráli v rádiu váš oblíbený dvacet let starý song, obchod pro ni nejspíš dopadne dobře. Logika nebo kalkul v tom mohou hrát jen vedlejší roli.
Ekonom Fischer Black použil už v 80. letech minulého století pojem „obchodníci-šumaři“ (noise traders) pro jedince, kteří nereagují na skutečné informace, ale nechávají se při obchodování ovlivnit něčím, co s obchodem příliš nesouvisí. Ovlivnění šumem staví do protikladu s rozhodováním na základě informací. Všichni jsme šumaři, jen někdo víc a někdo míň.
Tento blog zakončím odkazem na další zásadní knihu pro ty, kteří se chtějí zabývat vším, co okolo nás „šumí“, aniž by nám to pomáhalo. Statistik Nate Silver napsal zhruba pětisetstránkové pojednání s názvem Signál a šum, které se zabývá nejen šumy (nepodstatnými informacemi) a signály, tedy skutečně důležitými informacemi, ale hlavně vlivem šumu na naše předpovídání budoucnosti. Podle něj lidé v systémech plných dat a šumu často zaměňují signál za šum. Silver se zabývá na jedné straně seismologií a meteorologií, na druhé straně třeba baseballem, pokerem nebo politickými a ekonomickými otázkami, přičemž hlavní důraz klade na prognózování budoucnosti. Předvídání výkonu hráče, ceny akcií nebo politického vývoje má kupodivu dost společného.
A ve všech těchto systémech je moře šumu. Stejně tak jako v našich životech.
