Článek
Provokace s drony v Polsku ukázala zranitelnost aliance vůči hybridním taktikám. Aby byla zajištěna bezpečnost a důvěryhodnost, je třeba posílit soudržnost, urychlit atribuci odpovědnosti a bránit kodifikované normy. Největší nebezpečí představují hybridní operace, které využívají politické a společenské rozdělení na Západě. Účinná reakce vyžaduje rychlé, transparentní a normativně důsledné jednání, aby se hybridní válčení zbavilo svého nástrojového charakteru a obnovila se důvěryhodnost odstrašování.
Úvod – článek 4, drony a poplach
Sestřelení ruských dronů nad polským územím a okamžitá reakce NATO (operace „Eastern Sentry“) jsou varovným signálem: mechanismy aliance fungují, ale byly testovány ve scénáři, který kombinuje hybridní prostředky s politickým dopadem. (Reuters)
Nástin problému
- V noci z 9. na 10. září 2025 narušily ruské drony polský vzdušný prostor („drone incursion“). Polsko několik z nich sestřelilo a odvolalo se na článek 4 smlouvy NATO. Tento incident odhalil zranitelnost boků NATO. The Washington Post
- NATO reagovalo operací Eastern Sentry s cílem společně posílit východní křídlo. ABC
Eroze západní soudržnosti jako strategická zranitelnost
Největší nebezpečí v současné době nepředstavují pouze otevřené konvenční útoky Ruska, ale také hybridní operace, které systematicky využívají rozkladný účinek politického a společenského rozdělení na Západě. Kdo odkládá opatření k odstrašení a obraně, oslabuje alianci – s potenciálně nevratnými důsledky.
Hybridní aktéři využívají politickou polarizaci, rozdíly v národních prioritách a fragmentaci informačního prostoru. Tam, kde vlády reagují nejednotně, vzniká prostor pro dezinformace, zdržování a faktické znemožnění kolektivní obrany. CSIS a CEPA analyzují právě tento mechanismus jako klíčovou výhodu hybridní války. (csis.org)
- Politická polarizace a nejednotné vedení. Rozdílné priority vnitrostátní politiky podkopávají rychlá a jednotná rozhodnutí aliance. Odlišná prohlášení velkých partnerů NATO vytvářejí dojem rozporů, které využívají protivníci. fdd.org
- Informační/dezinformační ekosystémy. Fragmentované informační trhy umožňují paralelní narativy. Falešné nebo zmanipulované události mohou mít účinek v časovém okně přiřazení. CEPA
- Nerovnoměrná ochota nést břemeno. Rozdílná ekonomická zranitelnost a veřejné mínění vedou k asymetrické ochotě nést sankce nebo vojenské náklady. To zvyšuje politickou cenu kolektivních reakcí. ecipe.org
- Institucionální setrvačnost. Složité rozhodovací procesy (EU, NATO, národní parlamenty) prodlužují časové okno, ve kterém mohou hybridní opatření dosáhnout svého politického cíle. csis.org
Hypotetické scénáře útoku (kompaktní)
Pět útočných scénářů je realistických:
1) Systematické vlny dronů/kybernetických útoků;
2) bleskové konvenční údery (např. Suwałki koridor);
3) námořní operace v Černém moři;
4) inscenované provokace pod falešnou vlajkou;
5) taktická demonstrace jaderné síly jako ultima ratio.
Každá cesta využívá různé páky – přiřazení odpovědnosti, logistiku, kontrolu informací. Strategicky významný příklad Suwałki zůstává osvědčeným scénářem v plánech a studiích. (jilc.syr.edu)
Jaderná „deeskalace“ – rétorika versus realita
Ruské novější doktríny a veřejná rétorika rétoricky snižují práh pro použití substrategických jaderných zbraní. To vyvolává nejistotu a zvyšuje riziko pokusů o vydírání a odstrašování. V praxi však zůstává použití jaderných zbraní vysoce riskantní, těžko kalkulovatelnou možností s globálními důsledky. Tato nesrovnalost činí hrozbu nebezpečnou, nikoli její pravděpodobné provedení. (nipp.org)
Vnitřní připravenost: Jakou cenu zaplatí Západ?
Ústřední normativní otázka zní: Kdo je ochoten vzdát se národních center nebo politických priorit ve prospěch územní obrany? Historické mobilizace (např. 11. září) ukazují, že soudržný narativ a široká politická jednota jsou předpokladem pro kolektivní jednání. Pokud tato jednota chybí, odstrašování ztrácí na věrohodnosti. To je přesně ten pákový efekt, o který hybridní aktéři usilují. (Analýza podložená poznatky CSIS/CEPA). (csis.org)
Multiplikátor eskalace: důsledky pro Asii a Blízký východ
Vázání významných kapacit USA v Evropě otevírá strategické příležitosti jinde. Čína zvažuje rizika a zisky (ovládnutí Tchaj-wanu). Nejedná se o automatický proces, ale o reálné riziko: dostupnost americké moci má vliv na kalkulace Pekingu. Současně nejnovější regionální dynamika (např. izraelské operace v Dauhá) zvyšuje pravděpodobnost regionálních reakcí (panarabská odpověď na útok v Kataru) a vytváření bloků. (Reuters)
Závěr a politické důsledky
- Soudržnost se musí stát obranným prostředkem. Jednotné zprávy vedení v prvních 24–72 hodinách po incidentu nejsou rétorickým doplňkem. Jsou operační nutností. (nato.int)
- Urychlit přiřazení odpovědnosti. Dohodnutá „forenzní transparentnost“ (protokoly OSINT/COMINT) zkracuje časové okno, ve kterém dezinformace působí. (csis.org)
- Investovat do hybridní odolnosti. „Drone-wall“, mobilní ISR, SCADA-izolace a společná forenzika NATO jsou v krátkodobém horizontu účinnější než pouhá rétorika. (ft.com)
- Obnovit soudržnost norem. Obrana společných, kodifikovaných norem (Charta OSN, mezinárodní právo) musí být závazná. Kritika chování západních spojenců porušujících normy (např. protiprávní operace porušující humanitární normy) není známkou slabosti. Naopak: otevřené a konzistentní postoje zabraňují dvojím standardům, které využívají protivníci. (Reuters)
Závěrečná myšlenka – silný dopad na Západ
Soudržnost je strategická síla. Pokud hodnoty uplatňujeme pouze selektivně, poskytujeme našim protivníkům nástroj k rozdělení našich politických reakcí. Nejúčinnější odpověď proto není ani vojenská, ani morální: je institucionální. Musíme jednat rychle, transparentně a v souladu s normami. Jedině tak lze zabránit zneužití hybridní války a obnovit důvěryhodnost odstrašování.
Nejdůležitější zdroje (pro ověření)
- Reuters: NATO spouští „Eastern Sentry“ po incidentu s dronem v Polsku. (Reuters)
- NATO: Tisková zpráva k operaci „Eastern Sentry“. (nato.int)
- CSIS: Analýzy hybridní války a odolnosti NATO. (csis.org)
- Studie JILC / Suwałki-Gap: operační zranitelnosti. (jilc.syr.edu)
- NIPP / USIP / RUSI: Odhady týkající se ruské jaderné doktríny 2024/25. (nipp.org)
- Reuters / Al Jazeera: Incident mezi Izraelem a Katarem a jeho regionální důsledky. (Reuters)
- CSIS, „Udržení soudržnosti NATO v šedé zóně“. csis.org
- NATO Review, „Hybridní válka – důvěra jako protijed“. nato.int
- FDD, „Assessing the Challenges Facing NATO“. fdd.org
- H. Hardt, „NATO po invazi na Ukrajinu“ (2024). link.springer.com
- CEPA, „Vývoj ruské hybridní války“. CEPA
