Hlavní obsah
Umění a zábava

Měsíc do premiéry filmu Děti Nagana. Příběh vypráví i mé dětství, říká režisér Pánek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: V hlavní roli se představí Hynek Čermák (archiv Dana Pánka)

22. února 2023 vstoupí do českých kin film Děti Nagana. Bude to na den přesně 25 let, kdy čeští hokejisté zvítězili na zimních olympijských hrách v japonském Naganu.

Článek

Příběh vypráví o snu jedenáctiletého Doma, který by chtěl hrát hokej, ale jeho rodiče na to nemají peníze. Se svým kamarádem Honzou vybudují hokejbalový tým, který pojmenují podle týmu Buffalo Sabres, ve kterém chytal Dominik Hašek, „Šavle“.

Domův tým čeká zápas proti klukům z vedlejší vesnice. Nejde ale jen o hokej. Mimo něj chce Dom vyhrát i srdce spolužačky Katky.

Po úvodním neúspěšném utkání se Doma a spol. ujímá Karel Dvořák (v hlavní roli Hynek Čermák), bývalý extraligový hokejista. Tréninkem, nadšením a pílí směřuje vše k odvetě.

Režisérem snímku Děti Nagana je Dan Pánek, který odpověděl na několik otázek.

Dane, když se řekne „Nagano“. Co se ti vybaví?

Emoce, které jsem od čtvrtfinále prožíval. Komentář pánů Záruby a Vichnara, který i teď po 25 letech spolehlivě navozuje husí kůži. A národní hrdost, kterou jsem pocítil v těch deseti letech tenkrát poprvé, byl to krásný pocit.

Film je se sportovní tématikou, ale nejde v něm tedy primárně jen o hokej?

Pro mě to je od začátku příběh jedenáctiletého kluka jménem Dom (Tom Brenton), který si jde přes různé překážky za svým snem stát se hokejovým brankářem, jako je jeho vzor Dominik Hašek, aby ukázal, že to není takový ničema, za kterého ho všichni, včetně rodičů, považují. A také aby získal srdce své spolužačky Káti (Johanka Racková). Trnitá cesta za naplněním snů je tedy hlavní téma filmu a celé se to odehrává na pozadí hokejového boomu ve společnosti, které Nagano rozpoutalo.

Foto: Štěpán Růžička

Režisér filmu Dan Pánek a Tom Brenton (archiv Dana Pánka)

Vypráví Děti Nagana tvůj příběh z dětství?

Z velké míry ano. A nejen můj, ale i mých kamarádů a hlavně rodiny.

Kdy si pociťoval největší nervozitu?

Na úplném začátku. Když jsem jel pouze s napsaným námětem za Dominikem Haškem a přál si od něj slyšet, že to, co chci udělat, není blbost a že se za ten příběh, jako jeho ambasador, osobně zaručí. To, že se mu to líbilo a že ve filmu nakonec i účinkuje, pro mě osobně, moc znamená. Spolupráce s největším vzorem z mého dětství, kruh se zkrátka uzavřel.

A můžeš prozradit, v jaké situaci ho diváci spatří?

Prozradím jen to, že se objeví v klíčové scéně v poslední třetině filmu a hraje samozřejmě sám sebe.

Foto: Štěpán Růžička

Ve filmu se objeví také Dominik Hašek (archiv Dana Pánka)

Dětí se ujme v roli bývalého extraligového hokejisty Karla Dvořáka Hynek Čermák. Hynkovi si psal, jak tvrdíš, „roli na tělo“. Povedlo se? A dokázal by sis ho představit jako trenéra i v reálném životě?

U Hynka bylo mým cílem ukázat ho v roli, ve které jsme ho ještě nikdy neviděli. To je ostatně vždycky můj cíl u každého z herců a v Dětech Nagana mi to celkem i vyšlo. Hynkovi, stejně tak i Kláře Issové se „na tělo“ píše poměrně snadno, jelikož jsou to fantastičtí herci a jejich rejstřík toho, co mohou nabídnout, je podle mě neomezený. Spíš šlo o to vyhnout se něčemu, co už v minulosti dělali. Když jsem viděl, jak Hynek trénoval děti i mimo samotné natáčení, tak jsem přesvědčen, že mají zážitek na hodně dlouhou dobu, ne-li do konce života. Pojal to až otcovsky. Hynek by nejen mohl být dobrým trenérem, mind-koučem, ale (a říkám mu to pořád) i skvělým režisérem.

Foto: Štěpán Růžička

archiv Dana Pánka

Pro film je důležitá i hudba. Kdo za ní stojí?

A pro tento film obzvlášť. Hudba je v něm velice výrazná. Skoro, jak se říká, další postava filmu. Devadesátá léta měla velmi specifickou hudební fasádu, kterou jsme se snažili vystihnout. Zároveň jsme ale museli správně podpořit všechna témata, od těch křehkých (emotivních), až po ta velká sportovní. Za to, že se to povedlo vděčím skladateli Jiřímu Hájkovi a jeho týmu. Plus mnoha dalším umělcům, kteří se na tvorbě soundtracku podíleli.

Mottem filmu je věta „Nikdo není víc než tým.“. Řídíš se tímto mottem ve svém profesním či soukromém životě?

Je pravda, že tohle používané sportovní motto platí i pro řadu dalších profesí. Film je určitě jednou z nich. Bez týmového konsensu ve štábu se k ničemu konstruktivnímu nikdy nedoberete. Vždycky bych tak volil spíše tým, než upřednostňoval talentovaného jednotlivce nebo profesi.

Foto: Štěpán Růžička

První natáčecí den Dětí Nagana (archiv Dana Pánka)

Ve kterých kinech se budou Děti Nagana promítat?

Ve všech, dokud diváci budou na film chodit. Obzvláště bych si přál, aby na snímek přišli v prvních dnech jeho uvedení. To je doba, kdy se rozhoduje o jeho budoucnosti.

Dane, moc ti děkuji za rozhovor a přeji tvým Dětem Nagana mnoho úspěchů a spokojených diváků.

Děkuju a já zase přeji všem divákům, aby si užili film a vypnuli u něj na 100 minut všechny starosti. Dělal jsem ho přesně pro to.

Foto: Štěpán Růžička

Oficiální plakát filmu Děti Nagana

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:
Film Děti Nagana
Taťjana Medvecká
Simona Babčáková

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz