Král zvířat jako položka v e-shopu na smrt - šokující realita all-inclusive poprav

Kdo mě zná, ví, že můj život je hluboce propojený s přírodou. Vnímám energii míst, kam chodím, cítím tlukot srdce země v ranní rose a s posvátnou úctou chráním vše živé. K témuž vedu i své děti. Chci, aby znali čistou pravdu o světě, ne její plastové náhražky. Chci, aby jejich duše zůstaly divoké, svobodné a spojené s pravým zdrojem Země.

Jednoho dopoledne jsme si chtěli společně pustit film. Žádný hloupý, umělý animák plný mluvících autíček, ale něco, co má skutečnou duši a sílu. Příběh s opravdovými zvířaty. Vybrala jsem film Mia a bílý lev. Seděli jsme spolu na gauči, děti ani nedýchali a já s úžasem vnímala tu obrovskou, čistou kosmickou energii přátelství mezi holčičkou a lvem uprostřed divoké savany. Plakala jsem dojetím nad tou nádherou a nad posvátným poutem, které mezi člověkem a zvířetem může existovat, když ho nezmrzačí lidské ego.

Jenže pak v tom filmu přišla scéna s prvním odstřelem lva v ohradě. Zasáhlo mě to jako blesk z čistého nebe. V mžiku jsem prožila totální vnitřní zkrat. Vstala jsem, srdce mi bušilo až v krku, tělem mi projela vlna čistého vzdoru, sedla jsem k počítači a začala horečně vyhledávat na internetu lví farmy, zastřelení lva a podobně zda to existuje? Moje duše křičela, prosila vesmír, aby to byla jen hollywoodská fikce. Aby lidstvo nebylo tak energeticky prohnilé, temné a zvrácené.

A tehdy přišel ten největší šok. Zjistila jsem, že je to realita. A že je to naprosto legální.

V ten moment se mi úplně zasklily oči. Po celém těle mi naskočila šílená husí kůže, projela mnou ledová zima a já se začala nekontrolovatelně třást, jak se mé tělo čistilo od té hrůzy. Po tvářích se mi začaly valit obrovské, horké slzy a padaly mi dolů na stehna. Sjížděla jsem ty webové stránky a zvrácenost lidského ega mě ochromila. Narazila jsem na texty chovatelských a loveckých stanic a zjistila jsem, že na to nabízí regulérní „all-inclusive balíčky“. Jako by to byla luxusní rodinná dovolená u moře. Vymysleli pro to chladný, korporátní název Canned Hunting – lov v ohradě. Je to tak neskutečně sprosté, až se mi zvedal žaludek.

Pochopte tu zrůdnost, kterou lidé stvořili. Je to zvrácený matrix, který parazituje na tom nejčistším, co v nás je. Tyto farmy žijí ze lží a dezinformací. Lákají dobrovolníky z celého světa, včetně mladých lidí z Česka. Ti jim platí obrovské peníze za svůj zhruba šestitýdenní pobyt v takzvaných „záchranných stanicích“ nebo „rezervacích“. Lidé sami platí za to, aby na těch farmách mohli pracovat! Krmí lví koťata z lahve a dávají jim svou čistou lásku v domnění, že je zachraňují pro divočinu. Je to ta nejšpinavější lež, s ochranou přírody to nemá nic společného. Dobrovolníci svými vlastními penězi nevědomky podporují odporný průmysl a vraždění.

Jen v Jihoafrické republice funguje přes 160 těchto zvrácených farem. Ti lvi jsou od narození vychováváni lidskou rukou. Zvyknou si na lidi, na jejich pach, na jejich přítomnost. Člověka vnímají jako přítele, jako nositele bezpečí a jídla. Jako mláďata nejdřív slouží jako turistická atrakce – turisté si je fotí, hladí, platí za to, že s nimi mohou jít na procházku. Čistá, upřímná zvířecí duše je tímto brutálně oklamána a ochočena. Jakákoliv farma nebo rezervace, která lidem nabízí procházky se lvy, je jen maskovaná firma, která zvířata později nabídne k odstřelu.

Do tohoto pekla navíc podle oficiálních zpráv proudí zvířata z míst, kde bychom čekali bezpečí. Některé zoologické zahrady se zbavují svých přebytečných lvů tak, že je odprodají právě těmto farmám, které je následně předhodí lovcům trofejí. Zrada ze strany lidí tak nemá žádné hranice.

Když lev dosáhne věku mezi 4 až 7 lety, je pro ně dostatečně starý a reprezentativní, aby se stal trofejí. Král zvířat, bytost se solární, majestátní energií, zavřený v malé drátěné kleci, doslova jen čeká na smrt. Majitelé ho vyfotí do online katalogu jako věc z e-shopu. Bohatý lovec si ho vybere, zaplatí statisíce korun za svůj „all-inclusive“ zážitek a přiletí si ukojit své ubohé, zakomplexované ego. V ceně má luxusní postel, vybrané jídlo, stopaře a průvodce.

Mnoho z těchto lovců přitom nemá ani lovecký lístek, ani žádné zkušenosti. Nemusí umět ani střílet – legislativě těchto farem je to úplně jedno. Lva pak vyvezou na oplocený pozemek bez šance na útěk. Předhodí ho střelci přímo pod nos, jako na stříbrném podnose. Zvířata jsou navíc záměrně lákána na návnadu, nebo jsou pod vlivem silných sedativ a drog! Lovec o tom v mnoha případech ani neví. Někdy lvy na poslední chvíli odvezou do ohraničené „divočiny“, aby v kupujícím vyvolali falešný pocit hrdinského lovu. Omámený lev, který sotva stojí na nohou, potácí se a lidi bere jako kamarády, jde k autu s čistou důvěrou.

A lovec, bezpečně schovaný, začne střílet. Protože to tito neumětelové často neumí, lev neumírá hned. Je zasahován na několikrát, střely mu trhají různé části těla a zvíře umírá v šílených, dlouhých mukách. Lovecké organizace navíc střelcům záměrně zakazují mířit na hlavu, aby se nezničila lebka a hříva. Aby si nezkazili tu krásnou trofej na stěnu.

Žádný fér boj. Žádná divočina. Jen chladnokrevná zrada tvora, který lidem věřil do poslední vteřiny svého života. A když lev padne a lovec si odveze kůži, zbydou kosti. Ty se pak rozemelou a prodávají jako lživé „nápoje lásky“ a elixíry pro asijskou medicínu. Z krále zvířat nezbyde vůbec nic. Jen čistý zisk pro lidskou chamtivost.

Celé tohle peklo má navíc šílené globální důsledky. Tahle poptávka po lví masové mašinerii, obchodu s tradiční medicínou a kostmi na Dálný východ přímo podporuje nelegální obchod. Pytláci kvůli tomuto průmyslu začali ve velkém lovit a trávit poslední zbytky divokých lvů ve volné přírodě, protože legální farmy slouží jako dokonalá zástěrka pro mezinárodní kriminalitu.

Podívala jsem se pak na své děti a cítila neskutečný hněv a stud za to, čeho je lidstvo schopné. Podívejte se na ta čísla, sundejte si růžové brýle, otevřete oči a čtěte tu mrazivou realitu:

Chovají tam krále zvířat jako vepře na jatka, v trojnásobném počtu, než kolik jich v té zemi žije svobodně. Tyto továrny prosperují jen z naší nevědomosti a slepoty. Dokud budeme v Africe platit za hlazení lvíčat, fotky na sociální sítě nebo zážitkové procházky se šelmami, budeme tuhle krvavou mašinerii sponzorovat. Nesmíme zavírat oči. Když mlčíme, stáváme se spolupachateli.

Abychom pochopili, jak obrovský podvod tyhle komerční farmy páchají, musíme se podívat na člověka, jehož stránky mi otevřely oči. Kevin Richardson je jihoafrický behaviorista a ochránce přírody, kterému svět přezdívá „The Lion Whisperer“ (Zaříkávač lvů).

Kevin dokáže se lvy komunikovat na hluboké, spirituální úrovni. Přijali ho do svých smeček ne skrze bič, strach nebo drogy, ale skrze absolutní respekt, lásku a pochopení jejich divoké povahy. Spí s nimi, hraje si s nimi a mluví o nich jako o osobnostech, které mají své emoce, strachy a rodinná pouta.

Když Kevin Richardson založil svou nadaci (Kevin Richardson Foundation), udělal to proto, aby světu ukázal přesně tento šokující rozdíl: