Sendvičová generace: Péče o seniory jako druhá práce. Týká se i vás?

Podle průzkumu Ministerstva práce a sociálních věcí z roku 2024 má zkušenost s péčí o jinou osobu v posledních pěti letech (2020–2024) až 40 % dospělých obyvatel ČR a jejich počet narůstá.

„Samotná podoba péče může nabývat mnoha podob. Nemusí se vždy jednat o intenzivní každodenní pomoc například s podáváním jídla, léků, hygienou anebo polohováním v případě dlouhodobě ležících osob. Já vždy upozorňuji na to, že pečovat znamená i pomáhat s úklidem, nákupy, vařením, doprovodem k lékaři, volat si a chodit na procházky, řešit nenadálé situace a hlídat, zda se zdravotní stav našich blízkých nezhoršuje,“ říká Lenka Špaková, která se tématu sendvičové generace dlouhodobě věnuje a už 23. dubna se s ní můžete potkat na webináři od Stříbrné generace na téma Jak se připravit na péči o stárnoucí rodiče.

Lidé, kteří se ocitli v této situaci, často balancují mezi zaměstnáním, výchovou dětí, péčí o rodiče a snahou zachovat si čas pro své koníčky, rodinu a přátele. Nejčastěji se potýkají s nedostatkem času a energie, pocity viny, vyčerpáním, obavou ze zhoršení zdravotního stavu blízkého nebo strachem, že sami onemocní.

K tomu se často přidává i finanční tlak, který se dotýká zejména žen, které kvůli péči odcházejí z práce, nebo si snižují úvazek. Podle zmiňovaného výzkumu MPSV muselo až 12 % pečujících opustit své zaměstnání nebo přerušit podnikání.

Nezřídka se pečující osoby setkávají i s výčitkami ze strany širší rodiny. Ta má mnoho rad a doporučení, co a jak by se mělo dělat, ale se samotnou péčí nepomůže. To následně zhoršuje komunikaci a vztahy s příbuznými, a pečujícímu tak akorát přibývají další starosti.

„U maminky to šlo hrozně rychle, zhoršila se po dvou pádech v bytě. Z aktivní ženy se během pár týdnů stala osoba, která potřebovala pomoc s každodenními činnostmi. S bratrem a sestrou jsme v dospělosti moc dobře nevycházeli a nedokázali jsme se na střídání u maminky rozumně dohodnout. Zůstala jsem na všechno několik měsíců sama, cítila jsem se bezmocná a vyčerpaná,“ popsala 57letá Jana svou zkušenost.

V neposlední řadě je nutné zmínit, že služby, které by blízký potřeboval, jsou často nedostupné, a nedostatečná je také informovanost, kde hledat pomoc.

Zátěž spojená s péčí může vést k syndromu vyhoření. Proto je důležité věnovat pozornost varovným signálům jako jsou únava, nespavost, nezájem o běžné aktivity, apatie nebo úzkost.

Je zcela v pořádku požádat o pomoc, sdílet své starosti, vyhledat psychoterapeuta nebo podpůrnou skupinu. I malá změna v organizaci dne nebo delegace jednoho z úkolů může přinést obrovskou úlevu.

Tu vám může zajistit i příspěvek na péči, jímž lze hradit pomoc blízké osoby nebo některou z forem pečovatelské služby. Žádá o něj osoba, která péči potřebuje, na úřadu práce v místě trvalého bydliště a je navázán na sociální šetření a zdravotní posouzení žadatele.

Péče o druhé je velká starost, ale zároveň je máloco naplněno tak velkou láskou. Pokud se už sami o někoho staráte, nebo vás to v blízké době čeká, pokud se cítíte nepochopeni, vyčerpáni, chcete se na péči dobře připravit, abyste vše zvládli nejlépe, jak je to možné, zúčastněte se webináře Stříbrné generace.