Hlavní obsah

Uprostřed noci jsem se restartovala – a bylo to slyšet

Uprostřed noci rána jako z výbuchu. Elektřina nevypadla – vypadla jsem já. A v tom tichu mi došlo, že jsem právě sundala ze zad batoh, který mě táhl ke dnu.

Článek

Uprostřed noci mě probudila rána. Jako by venku spadla elektrárna, nebo někdo shodil obří kontejner. Vyletěla jsem z postele, ticho. Nikde nic. Elektřina běžela. Jen já stála uprostřed ložnice s bušícím srdcem a pocitem, že se stalo něco velkého.

Poslední týdny jedu na autopilota. Práce, audity, pohovor, úkoly, děti, večeře, prádlo, úsměvy, trpělivost. Všechno zvládnu, všem pomůžu, za všechno zodpovídám. Jen na sebe jsem zapomněla.

A pak přišlo to lupnutí. Nejen v hlavě, ale i v těle – pravé rameno, moje věčné břemeno, udělalo cvak. A já cítila úlevu. Jako když ze mě někdo sundal těžký batoh.

Dcera taky nemohla spát. Energie v domě byla jiná. Neklidná, ale očistná. Jako když se vyvětrá zatuchlý pokoj.Dcera taky nemohla spát. Energie v domě byla jiná. Neklidná, ale očistná. Jako když se vyvětrá zatuchlý pokoj.

Dcera taky nemohla spát. Energie v domě byla jiná. Neklidná, ale očistná. Jako když se vyvětrá zatuchlý pokoj.Došlo mi, že to nebyla náhoda. Že tahle „noční rána“ byl můj osobní reset. Zastavení, které přišlo přesně ve chvíli, kdy jsem to potřebovala – dřív, než mě moje vlastní tempo semlelo.

Došlo mi, že to nebyla náhoda. Že tahle „noční rána“ byl můj osobní reset. Zastavení, které přišlo přesně ve chvíli, kdy jsem to potřebovala – dřív, než mě moje vlastní tempo semlelo.

Došlo mi, že to nebyla náhoda. Že tahle „noční rána“ byl můj osobní reset. Zastavení, které přišlo přesně ve chvíli, kdy jsem to potřebovala – dřív, než mě moje vlastní tempo semlelo.Došlo mi, že to nebyla náhoda. Že tahle „noční rána“ byl můj osobní reset. Zastavení, které přišlo přesně ve chvíli, kdy jsem to potřebovala – dřív, než mě moje vlastní tempo semlelo.

Možná to znáte taky. Najednou se něco stane – rána, nehoda, nemoc, hádka – a vy stojíte v tichu a víte, že je něco jinak. A i když to bolí, je to vlastně úleva. Protože to, co jste nesli, už nést nemáte.

Já dneska vím, že do dalšího týdne vstupuju lehčí. Bez batohu na zádech.

A jestli mi v noci znovu „vypadne elektřina“? Možná si jen sednu a řeknu: „Díky. Potřebovala jsem to slyšet.“

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz