Zapomenuté ženy, které psaly dějiny: Ta, kterou Egypt umlčel

Když Victor Loret roku 1898 sestoupil do hrobky KV35 v Údolí králů, čekal královský sarkofág. Místo něj však narazil na výjev, který se nedá zapomenout. V malé předsíni ležela tři těla – odhozená, beze jmen, beze šperků, zabalená do ticha. Starší žena, malý chlapec a mezi nimi mladá žena s rozbitou levou tváří. Nikdo netušil, že právě ona se stane klíčem k jednomu z největších tajemství egyptské historie.

Dnes ji známe pod prostým označením Mladší dáma. Ironické jméno pro ženu, která byla dcerou, sestrou i matkou krále – a přesto po sobě nezanechala jediné jméno. Ležela v hrobce určené původně pro faraona Amenhotepa II., vedle takzvané Starší dámy, později identifikované jako královna Teje, a vedle chlapce, pravděpodobně prince Thutmose nebo Webensenu. Byli nalezeni spolu, jako by někdo jejich těla ukryl v poslední chvíli, aby přežila časy ničení a chaosu.

Až moderní analýzy DNA přinesly odpověď, kterou 19. století netušilo: Mladší dáma byla dcerou Amenhotepa III. a jeho hlavní manželky Teje, plnorodou sestrou muže z hrobky KV55 a matkou Tutanchamona. Tři generace faraonů spojené jedinou ženou, o níž neexistuje žádný nápis, žádná stéla, žádná socha. Egypt, který zbožňoval hieroglyfy, po ní nezanechal ani slovo. Proč?

Její tělo napovídá víc, než jakkoli opatrný text v kameni. Byla drobná, měřila asi 1,58 metru, zemřela mladá – mezi 25 a 35 lety. V levé části obličeje měla rozsáhlé smrtelné poranění: rozraženou čelist, poškozený lícní oblouk, lebku otevřenou prudkým úderem. Zranění vzniklo před smrtí a bylo pravděpodobně příčinou úmrtí. Balzamovači ránu vyplnili lněnými obvazy nasáklými pryskyřicí, srdce ponechali v těle – neobvyklé, protože u královských mumií konce 18. dynastie se běžně odstraňovalo. Mozek však zůstal uvnitř lebky, další výjimka, která dodnes mate odborníky. Dvojitě propíchnutý levý ušní lalůček naznačuje, že žena patřila ke dvoru – podobné ozdoby se v té době nosily jen u příslušnic královské rodiny.

Odborníci se shodují, že byla členkou dynastie, ale její jméno zůstává neznámé. Nejpravděpodobnějšími kandidátkami jsou princezny Nebetah nebo Baketaten, dcery Amenhotepa III. a Teje, o nichž se po několika letech zcela přestává psát. Teorie, že by šlo o Nefertiti nebo Kiju, se dnes považují za málo pravděpodobné – žádný z dochovaných nápisů je totiž neoznačuje titulem „králova dcera“ ani „králova sestra“.

Zůstává však klíčová otázka: kdo leží v hrobce KV55? Pokud Achnaton, pak byla Mladší dáma jeho sestra i manželka, matka jejich syna Tutanchamona. Pokud Smenchkare, celý rodokmen se přepisuje. A právě to dělá z jejího příběhu jednu z největších hádanek egyptologie – vědu, která se mění s každým novým rozborem DNA.

Jisté je, že zemřela v mládí, násilně, někdy na konci 18. dynastie. Ležela beze jmén, odsunuta z paměti, ukrytá do cizí hrobky. Zatímco její syn se stal symbolem nesmrtelnosti, ona se proměnila v mlčící prázdné místo v dějinách. Možná ji chtěli uchránit. Možná umlčet. Možná obojí.

A přesto – tři tisíce let po smrti o ní mluvíme. Tělo, které kdysi někdo chtěl schovat, se stalo svědkem. Ukazuje, jak kruté umí být zapomnění i v civilizaci, která věřila ve věčnost.
Mladší dáma, matka krále bez jména. Žena, kterou Egypt zapomněl — a kterou svět už zapomenout nedokáže.

Zdroj: