Článek
Když máš pocit, že už tě nikdo nevidí
Seděla jsem u kuchyňského stolu. Bylo po šesté večer, v hlavě mi hučelo, ruce voněly po dezinfekci z práce. Dcera byla venku a manžel — kdo ví kde. Na sporáku bublala omáčka a já měla pocit, že i kdybych se zvedla a navždy odešla, nikdo si toho nevšimne.
Ten pocit, že jsem jen obsluha. Že všechno běží přes mě — a já nejsem nikde. Nevidí mě manžel, který se radši toulá než by se mnou seděl u stolu. Nevidí mě dcera, protože puberta je teď její hlavní kamarádka. A hlavně už sebe nevidím ani já sama.
Žena, co se ztratila mezi rolemi
Každý den dávám. Dceři pozornost, trpělivost, svačiny, vyprané tričko na tělocvik. Práci energii, aby běžela výroba, aby dokumenty seděly a audity prošly. Muži podporu a klidné zázemí — i když mám pocit, že už o mě nestojí. A pak přijde večer a zjistím, že sama pro sebe nemám vůbec nic. Žádný čas, žádnou energii, žádný prostor.
Jsem máma, zatím manželka, vedoucí výroby, kuchařka, terapeutka, řidič, plánovač.
Ale kde je ta ženská, co se uměla smát, měla sny a líčila se jen tak, protože chtěla? Kde je ta, co se nebála být vidět?
Bod zlomu
Někdy to přijde nenápadně. Dítě po tobě štěkne kvůli úkolu a ty na něj vybouchneš, i když víš, že není vina v něm. Manžel řekne jednu malou větu a tobě se spustí lavina slz. Nebo si uvědomíš, že nevíš, jaký parfém máš ráda — protože sis už roky žádný nekoupila.
Mně to došlo, když jsem seděla na zemi v koupelně mezi prádlem a sušákem. Brečela jsem tak, až jsem lapala po dechu. Najednou mi došlo, že žiju život všech ostatních, jen ne svůj. A že jestli s tím něco neudělám, sežere mě to.
Poselství
Nechci se ztratit. Nechci, aby moje existence byla jen řada povinností. Chci být viděná — já i moje potřeby.
Tak si ten prostor beru zpět. Pomalými kroky, někdy bolestivě, někdy v slzách, ale každý den.
Možná to není dokonalé, možná to občas zabolí i ostatní. Ale jestli mám znovu začít vidět sama sebe, musím to udělat.
A jestli to máš stejně, dovol si aspoň malý krok. Dnes si dej kafe v tichu, zítra řekni jedno jasné „ne“. Začni maličkostí — protože když začneš vidět sebe, uvidí tě i ostatní.
