Článek
Nejvýrazněji je posun vidět v Sasku-Anhaltsku, kde se 6. září volí zemský parlament. AfD se ještě v srpnu pohybovala kolem 41 procent, nejnovější průzkum citovaný Reuters jí už dává 42 procent proti 22 procentům CDU. V Meklenbursku-Předním Pomořansku, kde se hlasuje 20. září, měla AfD kolem 36 procent. Na spolkové úrovni už navíc nejde jen o východoněmecký fenomén: srpnový Politbarometr jí přisoudil 27 procent, CDU/CSU 22 procent.
Takový výsledek by změnil německou politiku i bez toho, aby AfD okamžitě vládla. Ostatní velké strany s ní odmítají koalice, takže čím silnější AfD je, tím složitější je sestavit většinu bez ní. V Sasku-Anhaltsku by při výsledku kolem 42 procent mohla získat přes dvě pětiny mandátů a podle počtu stran nad pětiprocentní hranicí se přiblížit i většině křesel. Vedení AfD proto bere zářijové volby jako první krok k mnohem většímu vlivu před spolkovými volbami v roce 2029.
Po sjednocení přišel odchod lidí
Východní Německo má za sebou 36 let dohánění západu, rozdíly ale nezmizely. Reuters připomíná, že v Meklenbursku-Předním Pomořansku je HDP na obyvatele jen kolem 76 procent německého průměru a produktivita práce asi 86 procent. Sasko-Anhaltsko má současně nejvyšší podíl lidí v důchodovém věku v zemi: na 100 lidí v produktivním věku připadá 52 seniorů.
Dopad transformace byl tvrdý. Na konci roku 1989 mělo v NDR práci asi 9,8 milionu z 16 milionů obyvatel; o deset let později byl počet zaměstnaných zhruba poloviční. V Sasku-Anhaltsku nezaměstnanost v roce 2003 vystoupila na 22 procent, dnes už je kolem osmi. Reuters navíc uvádí, že majetek obyvatel východu dosahuje jen asi čtvrtiny majetku lidí na západě. I proto část lidí dnes mluví o nedokončeném sjednocení.
Do politiky se tak propisuje něco víc než samotná migrace. Reuters upozorňuje, že na západě Německa je odpor k přistěhovalectví pro podporu AfD důležitější, zatímco na východě silněji působí úbytek obyvatel, nedostatek kvalifikovaných lidí, vyšší nezaměstnanost a nižší příjmy. AfD i tyto rozdíly spojuje s kritikou Berlína, energetické politiky a fungování státu.
Jiný je i vztah k Rusku. Ve východních zemích přetrvává zkušenost s desetiletími soužití se sovětskou armádou a část voličů odmítá dnešní kurz Berlína vůči Moskvě. AfD slibuje konec sankcí, omezení podpory Ukrajině a návrat k levnějším ruským energiím. I tím se od vládních stran výrazně odlišuje. Na východě to zabírá. Tím získává další volební bod.
AfD těží i z pocitu přehlížení
Výzkumy citované Reuters ukazují, že AfD je silnější tam, odkud odcházejí mladí lidé, kde je více obyvatel nad 60 let a hospodářské možnosti jsou omezenější. Část voličů tak nehlasuje pouze o migraci. Hlasuje proti systému, který podle nich po sjednocení slíbil rychlé srovnání životních podmínek, ale část rozdílů ponechal.
Paradoxem je, že některé návrhy AfD by mohly právě východ poškodit. Studie DIW citovaná Reuters odhaduje, že případný odchod Německa z EU a eura, omezení migrace a škrty ve státních výdajích by v Sasku-Anhaltsku mohly snížit roční příjem v průměru o 1 600 eur na obyvatele a připravit zemi o 10 tisíc pracovních míst.
Politický problém pro kancléře Friedricha Merze je proto dvojí. Pokud CDU převezme rétoriku AfD, může ji dál normalizovat. Pokud ji ignoruje, riskuje, že frustraci na východě nechá soupeři. Zářijové zemské volby ukážou, zda takzvaná protipožární zeď kolem AfD ještě stačí, nebo zda se německá politika začne po roce 2026 přestavovat podle nové reality.
Zdroje:
