Článek
Za českým párkem v rohlíku stál řezník Václav Masopust. V roce 1972 se vydal na dovolenou do Španělska a v Madridu si všiml jednoduchého způsobu prodeje teplého párku. Pečivo se nahřálo na kovovém trnu, uvnitř vznikl otvor a do něj se zasunula uzenina.
Masopusta zaujala hlavně rychlost.
Po návratu do Českých Budějovic princip upravil pro místní podmínky. Novinku začal prodávat v provozovně v Krajinské ulici. Místo rozříznuté housky použil rohlík. Ten se napíchl na rozpálený kovový trn, prohřál a současně vydlabal. Pak stačilo přidat hořčici nebo kečup a zasunout párek.
Vznikl pikador.
Jméno si Masopust přivezl ze stejné cesty. Picador je účastník býčích zápasů, který na koni používá dlouhé kopí. Podobnost s párkem zasunutým do úzkého rohlíku byla dostatečně výrazná, aby se název uchytil.
V Českých Budějovicích přežil dodnes.
České Budějovice.
Od prvního prodeje letos uplynulo 54 let. Za tu dobu se z místní novinky stal jeden z nejběžnějších pokrmů českého rychlého občerstvení. Název pikador se však mimo jižní Čechy téměř neprosadil. Zbytek republiky si vystačil s doslovným pojmenováním párek v rohlíku.
Rychlé jídlo bez talíře a příboru
Úspěch měl jednoduchý důvod. Párek v rohlíku se dal připravit během několika desítek sekund. Nebyl potřeba talíř ani příbor a zákazník mohl odejít s jídlem v ruce.
Takový princip fungoval na nádražích, koupalištích, trzích i u stánků v centrech měst.
Důležitý byl také samotný přístroj. Kovový trn rohlík zároveň zahřál a vytvořil prostor pro párek. Omáčka zůstala uvnitř a při jídle tolik nevytékala. Oproti klasickému americkému hot dogu nebylo pečivo podélně rozříznuté.
Právě tento rozdíl zůstal typický dodnes.
V sedmdesátých, osmdesátých a devadesátých letech patřil párek v rohlíku mezi stálice rychlého občerstvení. Později dostal mnohem větší konkurenci. Přibyly hamburgery, kebab, pizza i propracované hot dogy s několika druhy příloh.
„Nabízím ho s kečupem, hořčicí a ti, co mají rádi mls, si dávají tatarku,“ popsala letos přípravu budějovická prodejkyně Jaroslava Hofmanová.
Dnes podle ní zákazníci častěji sahají také po sekané, hamburgerech nebo řízcích.
Pikador přesto nezmizel.
Budějovický název zůstal, princip znají i za hranicemi
V Českých Budějovicích je pikador pořád součástí místní identity. Objevuje se v turistických textech i současné nabídce rychlého občerstvení. Regionální název je natolik známý, že místní často ani nepotřebují vysvětlovat, co znamená.
Ve světě je situace složitější.
Podobné výrobky dnes existují v zahraničí a varianta s párkem vloženým do otvoru v pečivu se objevuje také pod označením French hot dog. Mezinárodní gastronomický portál TasteAtlas vede český párek v rohlíku jako samostatnou podobu hot dogu a jeho původ spojuje právě s jižními Čechami.
Česká varianta tak získala mezinárodní jméno, i když samotné slovo pikador zůstalo hlavně budějovické.
Rozdíl proti dnešním americkým hot dogům je dobře vidět i na množství přísad. Klasický pikador si vystačí s párkem a jednou omáčkou. Moderní hot dog může obsahovat sýr, zelí, smaženou cibulku nebo několik omáček najednou.
„Hodně velký,“ popsala Hofmanová rozdíl mezi oběma jídly.
Zdroje:
