Článek
Nejkonkrétnější příklad přišel letos na jaře. Ministerstvo zdravotnictví vedené Adamem Vojtěchem prosadilo do sněmovní verze zákona, aby firmy mohly ve zvýhodněném daňovém režimu platit zaměstnancům nadstandardní preventivní péči. Týkat se má rozšířených onkologických screeningů, vyšetření kardiovaskulárního rizika, diabetu nebo některých očkování.
Vláda změnu prezentuje jako cestu k dřívějšímu záchytu nemocí. Politicky citlivý je však jeho průnik s Babišovým majetkem. Reuters v červenci připomněl, že premiér si po vstupu do vlády ponechal jiná aktiva mimo Agrofert, včetně desítek zdravotnických a reprodukčních klinik prostřednictvím fondu Hartenberg.
Novinky v červenci upozornily, že právě daňové zvýhodnění preventivních programů může podle Transparency International prospět klinikám napojeným na SynBiol, který Babiš dál vlastní. Znamená to však, že premiér stojí v čele vlády, která vytváří nový trh i pro segment, v němž má vlastní podnikatelský zájem.
Podle ministerstva má být nový režim bez dosavadního stropu. Pokud by například firma zaplatila 500 zaměstnancům preventivní balíček za 10 tisíc korun, jde o výdaj pět milionů korun. Při sazbě daně z příjmů právnických osob 21 procent představuje daňový efekt až 1,05 milionu korun proti situaci, kdy by náklad nebyl daňově uznatelný.
Babiš si zdravotnictví ponechal
Rozdíl oproti Agrofertu je podstatný. Babiš letos tvrdí, že zemědělský a potravinářský holding nevratně vložil do svěřenského fondu, aby vyřešil střet zájmů. Reuters ale uvedl, že další majetek si ponechal, včetně zdravotnických a fertilitních klinik držených přes Hartenberg.
To samo o sobě automaticky neznamená porušení zákona. Problém vzniká v okamžiku, kdy vláda nastavuje pravidla trhu – na kterém premiérovy firmy podnikají. Ve zdravotnictví stát rozhoduje o tom, co se hradí z veřejného pojištění, jaké výkony dostanou vyšší úhradu, jak se nastaví podpora prevence a které soukromé služby získají daňovou výhodu.
Ministerstvo zdravotnictví samo uvádí, že chce podporu zaměstnavatelů zaměřit na vyšetření, která nejsou běžně hrazena z veřejného pojištění. Právě zde vzniká pro soukromé poskytovatele nový prostor: účet nezaplatí pacient ze své čisté mzdy, ale zaměstnavatel, který náklad uplatní daňově. Pro kliniky se tím může rozšířit skupina lidí ochotných službu využít a tím zvýšit jejich tržby.
Kde končí politika a začíná byznys
Nejcitlivější je proto samotné nastavení rolí. Premiér řídí vládu, jejíž ministerstva rozhodují o zdravotní politice, a zároveň přes své další firmy zůstává ekonomicky přítomen v oboru. Novinky citují právníka Transparency International Kryštofa Doležala, podle něhož existují předpisy, které mohou společnostem spojeným s Babišem přímo pomoci.
U prevence je mechanismus snadno představitelný. Jestliže stát daňově zvýhodní firemní nákupy vyšetření, zvýší tím poptávku po službách soukromých poskytovatelů. Pokud z každých tisíce zaměstnanců využije balíček za 10 tisíc korun jen desetina, vzniká tržba jeden milion korun. U deseti tisíc zaměstnanců už jde při stejném podílu o deset milionů.
To stále není důkaz, že Babiš změnu prosadil proto, aby zvýšil zisk vlastních firem. V dostupných podkladech takový důkaz není. Faktem však zůstává, že kabinet rozšiřuje daňově podporovanou prevenci v době, kdy premiér dál vlastní zdravotnický byznys, který se na nově podporovaném trhu může ucházet o stejné klienty jako jeho konkurenti.
Zdroje:
https://www.reuters.com/world/czech-prime-minister-says-he-took-200-million-payout-his-former-company-2026-07-01/
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-dotacni-stavidla-se-otevrela-zakony-ktere-jdou-na-ruku-babisovu-byznysu-40588025
