Článek
Nejviditelnější změna přišla letos v rozdělení dotací. Celkový objem státních podpor má podle Novinek klesnout z loňských 650,5 miliardy na 632,3 miliardy korun, tedy o 18,2 miliardy. Rozdíl odpovídá poklesu o 2,8 procenta proti roku 2025. Zemědělství však patří mezi oblasti, kde vláda peníze naopak přidává. Ministerstvo navíc v Bruselu prosazuje rozvolnění dotačních stropů pro velké farmy.
Právě zde se zájem státu potkává se strukturou Agrofertu. Holding patří k největším zemědělským podnikům v Česku a v minulosti podle Novinek získával na dotacích více než 1,5 miliardy korun ročně. Pokud by se limity pro velké podniky zmírnily, nemusí to znamenat automatickou výhodu pouze pro Agrofert, prospět by to ale mohlo právě firmám jeho velikosti.
Směr je opačný než návrhy Evropské komise pro období 2028 až 2034. Ta chce podporu více zaměřit na mladé a malé farmáře a u velkých příjemců dotace omezovat. Český kabinet argumentuje produktivitou, robotizací a potřebou větších investic. Asociace soukromého zemědělství naopak tvrdí, že vláda lobbuje za největší podniky.
Mění se i zákon o střetu zájmů
Ještě citlivější je návrh poslanců ANO, SPD a Motoristů na změnu zákona o střetu zájmů. Dnes platí plošný zákaz poskytovat dotace a veřejné zakázky firmám, které alespoň z 25 procent ovládá člen vlády. Novela má zákaz zúžit jen na resort, který konkrétní člen kabinetu přímo řídí.
Praktický příklad: kdyby člen vlády vlastnil zemědělskou firmu, problém by se podle nového modelu řešil hlavně tehdy, pokud by současně vedl ministerstvo zemědělství. U premiéra by zákaz automaticky na zemědělský resort nedopadal. Návrh navíc výslovně vyjímá takzvané nárokové dotace, tedy hlavně přímé platby na půdu a zvířata, které čerpají zemědělci včetně firem Agrofertu.
Další změna se týká vymáhání peněz. U Státního zemědělského intervenčního fondu se má lhůta pro zpětné vymáhání některých podpor zkrátit z deseti na čtyři roky. U plateb z let 2017 až 2021 by tak mohla být velká část případů za nových pravidel mimo dosah. Předkladatelé tvrdí, že chtějí zpřesnit nejasný zákon a odstranit situace, kde reálné riziko ovlivňování neexistuje.
Agrofert znovu dostává dotace
Babiš v únoru vložil akcie Agrofertu do fondu RSVP Trust a opakovaně říká, že firmu nevlastní, neovládá a nebude z ní mít prospěch. Český Státní zemědělský intervenční fond následně obnovil některé platby. Evropská komise však dál požadovala vysvětlení, zda je nové uspořádání skutečně dostatečné.
Pochybnosti už mají i trestněprávní rovinu. Reuters v červenci uvedl, že Úřad evropského veřejného žalobce zahájil prověřování současných i minulých dotací firmám spojeným s Babišem. Česká policie na něm spolupracuje. Samotné zahájení řízení neznamená, že byl spáchán trestný čin nebo že bude někdo obviněn.
Ve hře jsou vysoké částky. Reuters s odkazem na Seznam Zprávy napsal, že prověřování se týká i otázky, zda Česko nemělo vymáhat zpět přibližně 300 milionů eur dotací vyplacených během Babišova předchozího premiérského období v letech 2017 až 2021. Při kurzu 24 korun za euro jde asi o 7,2 miliardy korun.
Pro posouzení není rozhodující, zda změny Agrofertu skutečně peníze přinesou. Podstatné je, že vláda a její poslanci mění dotační a právní rámec způsobem, který velkým zemědělským podnikům může otevřít širší přístup k veřejným penězům, zatímco premiérovo někdejší podnikatelské impérium patří mezi největší hráče v oboru.
Zdroje:
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/stret-zajmu-andrej-babise-agrofert-novela-zakona-o-stretu-zajmu-rusi-plosny_2606091504_tec
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-vlada-skrta-dotace-na-zateplovani-vyzkum-a-humanitarni-pomoc-ale-pro-agrofert-chce-vic-40578403
