Článek
Samotný titul sice stále přináší významnou finanční výhodu, rozdíl v zaměstnanosti mezi vysokoškoláky a lidmi se středoškolským vzděláním je však v Česku překvapivě malý. Podle OECD mají dospělí s vysokoškolským vzděláním zaměstnanost jen o čtyři procentní body vyšší než lidé s maturitou či jiným vyšším středoškolským vzděláním. Jde o jeden z nejmenších rozdílů mezi členskými zeměmi organizace.
To souvisí i s českým pracovním trhem. Země má dlouhodobě velmi nízkou nezaměstnanost a silnou tradici odborného školství. V roce 2025 činila obecná míra nezaměstnanosti pouze 2,8 procenta, jedna z nejnižších v Evropské unii. Dobře placenou práci tak lze v řadě technických profesí získat i bez univerzitního diplomu.
Tři až pět let, kdy člověk může vydělávat
Největším nákladem české vysoké školy nemusí být školné, ale čas. Standardní bakalářský program trvá tři až čtyři roky, navazující magisterský další jeden až tři roky. Student tedy může několik let odkládat plný vstup na pracovní trh, zatímco jeho vrstevník získává zkušenosti a vydělává. Právě u profesí, kde není titul podmínkou výkonu povolání, je proto rozumné počítat i s ušlou mzdou. OECD ji ostatně zahrnuje do výpočtu návratnosti vysokoškolského studia.
Český systém má na druhou stranu zásadní výhodu. Na veřejných vysokých školách se za standardní studium běžně neplatí klasické školné. Zákon stanovuje poplatek především tehdy, pokud student překročí standardní dobu studia o více než rok; zvláštní pravidla platí také pro programy v cizím jazyce. Finanční riziko je tak proti zemím s vysokým školným výrazně menší.
Rozhodující je proto volba oboru. OECD uvádí, že mezi vysokoškoláky mají v členských zemích nejvyšší zaměstnanost absolventi informačních a komunikačních technologií. Na druhém konci jsou v průměru humanitní a umělecké obory či společenské vědy, žurnalistika a informační studia. Samotný titul tedy není zárukou stejného výsledku bez ohledu na to, co člověk vystuduje.
Titul se pořád vyplácí, jen ne každému stejně
Bylo by ale chybou tvrdit, že vysoká škola v Česku ekonomicky nedává smysl obecně. Podle údajů OECD zveřejněných ministerstvem školství vydělávají čeští vysokoškoláci v průměru zhruba o 60 procent více než lidé se středoškolským vzděláním. Výhoda se navíc s věkem zpravidla zvětšuje. Napříč OECD dosahuje příjmový náskok vysokoškoláků v průměru 54 procent.
Smysl vysokoškolského studia je navíc neoddiskutovatelný u profesí, kde je kvalifikace zákonnou či praktickou podmínkou – například u lékařů, právníků nebo řady odborných a vědeckých pozic. Jinde ale může být výhodnější začít pracovat, získat praxi a vzdělání doplňovat průběžně.
Otázka proto nestojí tak, zda se vysoká škola vyplatí, ale komu a jaká. Český pracovní trh dokáže dobře zaměstnat i lidi bez titulu a OECD upozorňuje, že u nás mohou mít pro pracovní uplatnění někdy větší význam skutečné dovednosti než samotná úroveň formálního vzdělání. Pro člověka, který jde na vysokou školu pouze proto, že „se to očekává“, tak mohou být tři až pět let studia horší investicí než cíleně zvolená praxe. U dobře vybraného oboru ale statistiky stále mluví výrazně ve prospěch vysokoškolského vzdělání.
