Článek
Podle nejnovějších údajů ministerstva financí vybral systém od ledna do konce června na důchodovém pojištění 375,39 miliardy korun. Na penze a související správu naopak vydal 378,71 miliardy. Rozdíl tak činil přibližně 3,32 miliardy korun. Ještě na konci března přitom schodek dosahoval téměř osmi miliard, v dalších měsících se však začal rychle zmenšovat.
Příjmy rostou rychleji než výdaje
Hlavním důvodem obratu jsou rostoucí příjmy z pojistného. Stát během prvního pololetí vybral na sociálním pojištění meziročně o 6,4 procenta více. Pomohl především růst mezd a platů, protože s vyššími výdělky zaměstnanců automaticky stoupají také odvody placené zaměstnanci a firmami.
Do vyššího výběru se promítlo rovněž zvýšení minimálního vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných. Ten se od začátku roku zvedl z 35 na 40 procent průměrné mzdy. Tato změna však byla od července zrušena a základ se vrátil na loňskou úroveň. Část živnostníků navíc může žádat o vrácení rozdílu zaplaceného v první polovině roku, takže dosavadní výsledek může být ještě zpětně upraven.
Výdaje na penze mezitím rostou pomaleji než v době vysoké inflace. V letech 2022 a 2023 stát důchody několikrát mimořádně valorizoval, což výdaje skokově zvýšilo. Inflace od té doby oslabila a valorizace jsou umírněnější. Pomohlo také zpřísnění pravidel pro mimořádné valorizace a předčasné důchody.
Z miliardových propadů téměř k rovnováze
Rozdíl proti nedávné minulosti je výrazný. V roce 2023 skončil důchodový systém ve schodku přes 67 miliard korun, při započtení správních výdajů se uváděl propad kolem 73 miliard. O rok později se deficit snížil zhruba na 50 miliard a v roce 2025 už činil pouze 9,2 miliardy korun.
Ministerstvo práce proto pro letošní rok očekávalo, že by se systém mohl po několika ztrátových letech dostat dokonce do přebytku. Podle dřívější predikce ministerstva financí mohl kladný výsledek dosáhnout 15,6 miliardy korun. Pololetní čísla ukazují, že vyrovnané hospodaření není nereálné, výsledek ale mohou ovlivnit další vývoj mezd, zaměstnanosti i vracení části odvodů živnostníkům.
Dobré zprávy neřeší stárnutí populace
Aktuální obrat neznamená, že se vyřešil dlouhodobý problém českého důchodového systému. Současné saldo zachycuje pouze rozdíl mezi letošními příjmy a výdaji. Neříká nic o tom, jak bude systém vypadat za deset, dvacet nebo třicet let, kdy do penze odejdou početné generace a na trhu práce bude méně lidí.
Národní rozpočtová rada dlouhodobě upozorňuje, že stárnutí obyvatel zvýší tlak na veřejné finance. Počet příjemců důchodu už na konci roku 2025 dosahoval téměř 2,83 milionu a celkové výdaje na penze za rok překročily 700 miliard korun. Krátkodobé zlepšení tak dává státu více prostoru, ale samo o sobě nezaručuje, že budou penze dlouhodobě financovatelné bez dalších změn.
Letošní výsledek je přesto důležitý. Ukazuje, že kombinace růstu mezd, vyšších odvodů a pomalejšího zvyšování důchodových výdajů dokáže hospodaření systému rychle změnit. Z desítek miliard v minusu se důchodový účet během několika let posunul téměř k rovnováze. Zda v ní vydrží i na konci roku, rozhodnou především příjmy z pojistného v dalších měsících.
