Článek
Velká část zvýšení totiž vyplynula přímo ze zákonných valorizačních pravidel. Důchody se v Česku zvyšují podle inflace a vývoje mezd. Když ceny prudce rostou, vláda nemůže jednoduše rozhodnout, že penze nechá beze změny. Nařízení kabinetu v takovém případě především převádí statistické údaje do konkrétního zvýšení.
První stovky připravila předchozí vláda
Do výsledku, kterým se Fialův kabinet chlubil, se započítávala také lednová valorizace roku 2022. Průměrný důchod tehdy vzrostl o 805 korun. Parametry tohoto zvýšení ale byly známé a schválené už v roce 2021, kdy zemi vedla vláda Andreje Babiše. Ta navíc prosadila mimořádné přidání 300 korun nad rámec běžného zákonného výpočtu.
Fialova vláda nastoupila v prosinci 2021, tedy jen několik týdnů předtím, než seniorům přišly vyšší penze. Politicky se proto lednové zvýšení odehrálo už za nového premiéra, jeho obsah ale vznikl za předchozího kabinetu. Připsat celé zvýšení pouze Fialovi by tak bylo podobné, jako kdyby nový majitel firmy vydával za svůj zisk zakázku, kterou uzavřel jeho předchůdce.
Další výrazné valorizace už proběhly za Fialovy vlády. V červnu 2022 se procentní část penzí zvýšila o 8,2 procenta a v září o dalších 5,2 procenta. Ani v těchto případech však nešlo o volný politický dárek. Mimořádné valorizace spustila vysoká inflace podle tehdy platného zákona.
Rekordní růst zaplatilo rekordní zdražování
Nominální zvýšení penzí proto samo o sobě neříká, zda se důchodcům skutečně žilo lépe. Pokud penze vzroste o deset procent, ale potraviny, energie a bydlení zdraží ještě více, senior si za vyšší částku koupí méně než dříve. Rekordní růst důchodů byl do velké míry reakcí na rekordní inflaci, nikoliv čistým zvýšením životní úrovně.
Fialův kabinet přesto nelze z celého vývoje vynechat. Musel vysoké valorizace financovat, prosadil příspěvek 500 korun za vychované dítě a rozhodoval o dalších změnách systému. V roce 2023 naopak mimořádnou valorizaci snížil. Průměrná penze vzrostla od června o 760 korun místo původně očekávaných přibližně 1770 korun. Vláda krok zdůvodňovala ochranou veřejných financí.
Právě tento zásah ukázal, že vláda nebyla jen pasivním vykonavatelem zákona. Když jí automatický výpočet připadal příliš drahý, pravidla jednorázově změnila. Ústavní soud později postup potvrdil, důchodci však kvůli úpravě dostali méně, než by jim náleželo podle původního mechanismu.
Fialovo tvrzení o rekordním růstu penzí tedy nebylo vymyšlené. Bylo ale politicky výhodně zjednodušené. Část zvýšení připravila Babišova vláda, velkou část nařídila inflace a zákon a jeden očekávaný růst Fialův kabinet naopak omezil. Senioři skutečně dostali tisíce korun navíc, nešlo však o peníze, které by jim premiér jednoduše rozdal ze své vůle.
