Článek
Termín vychází z práce amerického ekonoma Hymana Minskyho. Ten tvrdil, že právě dlouhé období klidu vede investory a firmy k většímu riziku. Nejprve si půjčují tak, že zvládají splácet jistinu i úroky. Později už dokážou platit jen úroky a spoléhají na refinancování. V poslední fázi potřebují další růst cen aktiv, jinak se konstrukce začne hroutit.
Ekonom Desmond Lachman nyní upozorňuje, že část podmínek pro podobný zlom je znovu na místě. Po pandemii pomohly téměř nulové sazby rozjet úvěrový i akciový boom. Výnos desetiletého amerického dluhopisu tehdy klesl pod jedno procento. Dnes se pohybuje kolem 4,7 procenta a třicetiletý výnos v srpnu vystoupal nad 5,3 procenta, nejvýše za 19 let. Pro dlužníka, který musí starý úvěr obnovit, je rozdíl zásadní.
Příklad: firma, která refinancuje dluh deset miliard dolarů z úroku dvě procenta na pět procent, zaplatí ročně na úrocích o 300 milionů dolarů více. Právě takový skok může oddělit podnik, který své závazky zvládá, od firmy nucené prodávat majetek nebo omezovat investice. Lachman proto píše, že další Minského moment nemusí být daleko. Americké akcie jsou přitom podle Lachmana oceněné na úrovních srovnatelných s obdobím před prasknutím internetové bubliny na začátku století. To zvyšuje citlivost trhu na vyšší sazby.
Dva biliony v méně průhledném úvěru
Největší pozornost míří na takzvaný private credit, tedy úvěry poskytované mimo tradiční bankovní systém. Podle Mezinárodního měnového fondu má globální trh přímých soukromých úvěrů velikost zhruba dva biliony dolarů. Asi 15 procent, tedy 300 miliard dolarů, připadá na pololikvidní struktury, ze kterých mohou investoři za určitých podmínek vybírat peníze.
MMF v dubnu uvedl, že běžná míra selhání v tomto segmentu se pohybuje přibližně mezi dvěma a třemi procenty. V nepříznivém scénáři by mohla stoupnout na čtyři až šest procent. Při trhu o velikosti dvou bilionů dolarů znamená rozdíl mezi dvěma a šesti procenty růst objemu problémových úvěrů ze 40 na 120 miliard dolarů.
Fond současně varuje před vysokým zadlužením nebankovních investorů, napjatými cenami akcií a koncentrací kolem firem spojených s umělou inteligencí. Rizikem je řetězová reakce. Pokud ceny začnou prudce klesat, zadlužení investoři musí doplnit zajištění nebo pozice prodat. Výprodej pak tlačí ceny ještě níž a nutí k prodeji další hráče.
AI může být další článek řetězu
Lachman připomíná také investiční horečku kolem umělé inteligence. Podle jeho propočtů se AI investice v posledním roce podílely přibližně třetinou na růstu americké ekonomiky. Vysoké sazby a drahá energie ale zhoršují návratnost datových center a dalších projektů, zatímco technologické firmy zároveň vydávají další dluh.
Reuters Breakingviews upozorňuje, že výnosy vypadají dramaticky hlavně ve srovnání s érou nulových sazeb. Fed drží základní sazbu mezi 3,5 a 3,75 procenta a rozdíl proti třicetiletému americkému dluhopisu činí asi 1,6 procentního bodu, což odpovídá dlouhodobému mediánu od roku 1977.
Zdroje: Washington Examiner, Reuters
