Článek
Základem Babišova jmění se stal především Agrofert, který během tří desetiletí vyrostl z malé obchodní firmy v koncern s více než dvěma stovkami společností. Cesta k miliardám ale nezačala podnikáním po roce 1989. Babiš získával zkušenosti v zahraničním obchodě už za socialismu.
Po absolvování Vysoké školy ekonomické v Bratislavě nastoupil v roce 1978 do podniku zahraničního obchodu Chemapol. Od roku 1985 působil v Maroku jako delegát Petrimexu a po návratu na Slovensko pracoval jako ředitel obchodní skupiny. Právě na obchod s chemickými surovinami a hnojivy pak navázal v Česku.
Od hnojiv k vlastnímu holdingu
Agrofert vznikl v lednu 1993 v Praze. Babiš a čtyři jeho kolegové zpočátku obchodovali především s hnojivy, společnost byla původně českou součástí slovenského Petrimexu. Podle agentury Reuters získal Babiš nad firmou kontrolu v polovině 90. let, vlastnické podíly však skupoval postupně. Do roku 2004 se stal jediným vlastníkem.
Právě financování tohoto převzetí je částí Babišova podnikatelského příběhu, kterou veřejně dostupné údaje neumožňují popsat úplně přesně. Radiožurnál v roce 2021 na základě zveřejněných příjmů, obchodního rejstříku a dalších databází spočítal, že do roku 2004 mohl mít po známých výdajích k dispozici nanejvýš zhruba 29 milionů korun. Kupní ceny všech podílů ale zveřejněny nebyly, takže z těchto údajů nelze určit, kolik za celý Agrofert skutečně zaplatil. Auditoři, z jejichž přehledu příjmů analýza částečně vycházela, navíc upozornili, že neměli k dispozici všechna data.
Babiš uváděl, že akcie nakupoval relativně levně a že do jejich ceny se promítala hodnota, kterou firmě jako manažer přinesl. V roce 2017 také odmítl, že by nákup financoval úvěrem. Veřejně známé podklady tak umožňují popsat jednotlivé převody, nikoliv sestavit úplný účet toho, kolik za postupné ovládnutí firmy skutečně zaplatil.
Největší peníze přišly s růstem Agrofertu
Podstatná část jeho bohatství vznikla až následným růstem skupiny. Agrofert postupně nakupoval zemědělské podniky, potravináře i chemické továrny a expandoval do zahraničí. Dnes firmy koncernu působí mimo jiné v zemědělství, výrobě hnojiv, potravinářství, chemii či lesnictví. V roce 2024 měl Agrofert podle Reuters tržby kolem 212 miliard korun a čistý zisk přibližně sedm miliard.
S růstem Agrofertu rostly také Babišovy osobní příjmy. Radiožurnál připomněl například prodej jeho podílů ve společnostech Profrost a Afeed Agrofertu v roce 2009 za více než půl miliardy korun. V dalších letech získával peníze také z dividend a dalších výnosů. Před převedením Agrofertu do nového fondu si podle svého letošního vyjádření nechal vyplatit dividendu pět miliard korun, přičemž Agrofert z ní odvedl 750 milionů korun na dani.
Babišovo bohatství tedy nevzniklo jedním obchodem. Jeho hlavním základem byl Agrofert, který převzal v 90. letech a následně desítky let rozšiřoval prostřednictvím akvizic a investic.
