Článek
Od té doby se odstup výrazně zmenšil. V roce 2025 bylo Česko na 92 % průměru EU, zatímco Polsko na 81 %.
Poláci nás tedy v HDP na obyvatele zatím nepředstihli. Překonávají ale Česko tempem růstu a rychle stahují náskok. Polská ekonomika loni vzrostla o 3,6 procenta, česká o 2,6 procenta. Evropská komise letos očekává u Polska další růst o 3,5 procenta, zatímco u Česka jen o 1,8 procenta. Rozdíl proto není příběhem náhlého českého propadu, ale dlouhodobě rychlejšího polského dohánění.
Polsko využilo velikost, investice i peníze z Unie
Jednou z polských výhod je velký domácí trh. Země má přes 36 milionů obyvatel a spotřeba domácností je nyní jedním z hlavních motorů její ekonomiky. Evropská komise zároveň upozorňuje na vysoké investice podporované evropskými fondy. Výdaje financované z unijních grantů mají mezi roky 2024 a 2026 v Polsku vzrůst o více než jeden procentní bod HDP.
Kořeny úspěchu jsou ale starší. OECD uvádí, že se polská ekonomika za poslední dvě desetiletí přibližně zdvojnásobila. Reálný HDP na obyvatele mezi lety 2005 a 2021 rostl v průměru o 3,9 procenta ročně, rychleji než v sousedních zemích střední a východní Evropy. Pomáhaly zahraniční investice, zapojení do evropských výrobních řetězců i rozvoj exportu. Jeho hodnota vzrostla z 27 procent HDP v roce 2000 na 63 procent v roce 2022.
Polsko zároveň lákalo zahraniční firmy prostřednictvím zvláštních ekonomických zón, infrastruktury, grantů a daňových pobídek. Evropské peníze pak pomáhaly modernizovat infrastrukturu. Výsledkem nebyl jeden zázračný krok, ale kombinace dohánění produktivity, investic a rostoucího domácího trhu.
Český motor začal ztrácet tah
Český model byl dlouho mimořádně úspěšný. Země těžila z průmyslu, zahraničního kapitálu a silného zapojení do evropského obchodu. OECD ale upozorňuje, že růst produktivity po globální finanční krizi výrazně zpomalil a od pandemie se prakticky zastavil. Zatímco v letech 2000 až 2007 rostlo HDP na odpracovanou hodinu téměř o pět procent ročně, mezi roky 2010 a 2019 už o méně než dvě procenta. OECD zároveň odhaduje, že česká produktivita zůstává přibližně o pětinu pod průměrem organizace.
Česko je navíc výrazněji opřené o automobilový průmysl. Podle Eurostatu vytvářel tento sektor v roce 2024 zhruba 4,6 procenta české hrubé přidané hodnoty, zatímco v Polsku 1,3 procenta. Slabší evropská poptávka a proměna automobilového průmyslu proto představují pro českou ekonomiku citelnější riziko.
Ani polská cesta však není bez problémů. Evropská komise letos čeká rozpočtový deficit kolem 6,5 procenta HDP a OECD upozorňuje na stárnutí populace, nedostatek pracovníků a potřebu dalších investic do inovací. Polsko tedy Česko stále nedohnalo v ekonomické úrovni na obyvatele. Pokud ale bude růstový rozdíl pokračovat, prostor mezi oběma zeměmi se bude dál zmenšovat.
