Článek
Další pětistovka by následovala v 85, 90 a 95 letech. Po stých narozeninách by se důchod zvýšil o dalších tisíc korun. Člověk, který by prošel všemi věkovými stupni, by tak měl proti běžné penzi celkem tři tisíce korun měsíčně navíc. Zvýšení by se přiznávalo automaticky, bez žádosti a bez posuzování zdravotního stavu nebo příjmů.
Juchelka změnu vysvětluje tím, že skutečné náklady stáří se prudce zvyšují právě ve vysokém věku. Senioři častěji platí za léky, kompenzační pomůcky, pečovatelské služby nebo pobyt v zařízení. Pětistovka proto podle něj nemá být odměnou za narozeniny, ale pomocí s výdaji, které mladší důchodci ještě často nemají.
Pětistovka není na radosti
Ministr při obhajobě návrhu použil nezvykle otevřená slova. Uvedl, že zvýšení není primárně určeno k tomu, aby si senioři peníze „užili“. Má jim pomoci zaplatit péči ve chvíli, kdy už se o sebe nedokážou plně postarat. Zmínil sociální služby, neziskové organizace i léčebny dlouhodobě nemocných.
Právě tato formulace vyvolala mezi částí seniorů rozpaky. Pět set korun dnes nemusí pokrýt ani několik hodin domácí péče a v pobytových službách představuje jen malou část měsíčního účtu. Kritici se proto ptají, zda vláda pouze symbolicky nepřidává lidem v době, kdy už potřebují pomoc za tisíce korun.
Návrh má zároveň jednu méně nápadnou změnu. Dnes se důchod v 85 letech zvýší rovnou o tisíc korun a ve 100 letech o další dva tisíce. Nový systém stejné celkové tři tisíce rozloží do více kroků. Výhodou je, že část peněz přijde už v osmdesáti. Naopak člověk, který právě dosáhne 85 let, už nedostane jednorázově celou tisícovku, ale bude mít dvě postupné pětistovky.
Plošná pomoc rozděluje politiky
Věková valorizace nezkoumá, zda je senior nemocný, osamělý nebo odkázaný na pomoc. Stejnou částku dostane člověk s nízkou penzí i senior s nadprůměrným důchodem a vysokými úsporami. Juchelka to hájí jednoduchostí a tím, že vyšší věk sám o sobě přináší větší riziko ztráty soběstačnosti.
Opozice by peníze raději směřovala přes příspěvek na péči nebo přímo do sociálních služeb. Taková pomoc by se dostala především k lidem, kteří ji skutečně potřebují. Plošný příplatek je naopak administrativně snadný a nikdo o něj nemusí žádat, část peněz však získají i senioři bez zvýšených nákladů.
Podle ministerstva by změna měla začít platit od 1. ledna 2027. Návrh ale ještě musí projít Parlamentem a konečná podoba se může změnit. Vláda počítá s tím, že vyšší podpora nejstarších seniorů bude stát v prvním roce více než dvě miliardy korun.
Juchelkův plán tak přináší peníze dříve, než je senioři dostávají dnes. Současně ale ukazuje tvrdou realitu dlouhověkosti. Pětistovka navíc nemá být kapesným na výlety nebo dárky pro vnoučata. Stát ji nabízí hlavně proto, že poslední roky života bývají drahé a bez cizí pomoci je zvládá stále méně lidí. A účet dál roste.
