Článek
Pohled na dlouhou řadu cen působí překvapivě. Podle statistik Autohled.cz stál litr Naturalu 95 v roce 2012 v průměru 34,64 koruny a nafta 34,30 koruny. V roce 2025 vyšel benzin průměrně na 32,58 koruny a nafta na 31,16 koruny. Benzin tak byl po třinácti letech nominálně o 5,9 procenta levnější, diesel o 9,2 procenta.
Ve stejné době se cenová hladina v Česku posunula úplně jinam. Z údajů Českého statistického úřadu vychází, že po složení průměrných ročních inflací od roku 2013 do roku 2025 vzrostly spotřebitelské ceny přibližně o 58,5 procenta. Zboží za 100 korun v roce 2012 by tedy při čistém kopírování inflace stálo loni asi 158,50 koruny.
Kdyby stejně zdražoval benzin, litr by místo loňských 32,58 koruny vyšel zhruba na 54,90 koruny. U nafty by inflačně přepočtená cena činila asi 54,40 koruny. Rozdíl proti skutečnosti tedy dělal přes 22 korun u benzinu a více než 23 korun u nafty. U padesátilitrové nádrže jde o více než tisícikorunu na jedno tankování.
Letošek ukazuje druhou tvář paliv. K 2. září stál Natural 95 podle stejné databáze 40,50 koruny a nafta 43,90 koruny. Proti průměru roku 2012 je to růst o 16,9, respektive 28 procent. Stále výrazně méně než dlouhodobý růst celkové cenové hladiny.
Ropa se neřídí českými cenami
Hlavní vysvětlení je jednoduché: litr benzinu není rohlík ani služba kadeřníka. Velkou část jeho ceny určuje světová komodita obchodovaná v dolarech. Cena ropy může během několika měsíců spadnout o desítky procent a stejným směrem stáhne velkoobchodní ceny paliv. Jindy udělá přesný opak.
Právě rok 2026 ukazuje, jak rychle se situace mění. Autohled zatím u Naturalu 95 eviduje letošní minimum 30,50 a maximum 41,90 koruny za litr. Rozpětí činí 11,40 koruny, tedy 37,4 procenta proti minimu. U nafty je rozdíl ještě větší: od 29,50 do 46,90 koruny, což představuje výkyv o 59 procent. Takový pohyb nemá s běžnou dvouprocentní inflací téměř nic společného. Je to jiný trh.
Českou cenu zároveň tlumí nebo zvyšuje kurz koruny k dolaru. Silnější koruna část zdražení ropy smaže, slabší jej naopak zesílí. Do výsledku vstupují také rafinérské marže, náklady na dopravu, biopaliva a konkurence mezi pumpami. Proto paliva kopírují domácí spotřebitelskou inflaci jen velmi volně.
Pevná daň časem relativně zlevňuje
Druhým důvodem je konstrukce daní. Spotřební daň z paliv není procentem z prodejní ceny, nýbrž pevnou částkou na litr. U nafty se po skončení letošní mimořádné úlevy vrátila standardní sazba 9,95 koruny za litr. Celní správa uvádí, že od dubna do 19. července byla dočasně snížena o 1,939 koruny na 8,011 koruny.
To má při dlouhé inflaci zvláštní efekt. Jestliže ceny a mzdy rostou, pevná desetikoruna či jiná pevná částka se sama od sebe nezvyšuje. Její reálná váha proto klesá. Procentní DPH se samozřejmě s cenou mění, spotřební daň však bez zásahu zákonodárců nikoliv.
Nafta letos ukázala tento mechanismus velmi názorně. Po návratu sazby z 8,011 na 9,95 koruny se samotná spotřební daň zvýšila o 1,939 koruny na litr, tedy o 24,2 procenta. Po připočtení DPH je dopad na konečnou cenu ještě vyšší. Padesátilitrová nádrž tak jen kvůli návratu původní daně znamená téměř 97 korun spotřební daně navíc ještě před DPH.
Při dnešní ceně nafty 43,90 koruny tvoří samotná spotřební daň 22,7 procenta konečné ceny. K tomu se přidává 21procentní DPH, jejíž podíl v litru vychází asi na 7,62 koruny. Daně tak dohromady dělají přibližně 17,57 koruny z každého litru v Česku.
Zdroje:
