Článek
Jedním z nejviditelnějších příkladů je Katar. V zemi vznikly uzavřené klimatizované autobusové zastávky, které mají cestujícím umožnit čekat na spoj i během nejteplejších měsíců. Jak upozornil Gulf Times, zastávky jsou součástí širší modernizace autobusové infrastruktury. V místech, kde mohou letní teploty vystupovat vysoko nad 40 stupňů, se tak z běžného přístřešku stává malá klimatizovaná místnost.
Silnice jsou přes den výrazně chladnější
Úplně jinou cestou se vydal americký Phoenix. Město v Arizoně začalo na asfalt nanášet světlý reflexní povrch, který odráží větší část slunečního záření. Nejde tedy doslova o bílou barvu, princip je ale podobný. Tmavý asfalt se na slunci silně rozpálí, zatímco světlejší povrch část dopadající energie odrazí.
Výsledky programu Cool Pavement ukázaly, že ošetřená vozovka může být během poledne a odpoledne přibližně o 10,5 až 12 stupňů Fahrenheita, tedy zhruba o šest stupňů Celsia, chladnější než běžný asfalt. Phoenix proto pilotní projekt změnil na trvalou součást údržby ulic.
Má to ale háček. Samotný vzduch nad vozovkou se ochladil jen nepatrně. Reflexní povrch navíc může během dne zvýšit tepelnou zátěž chodce, protože část sluneční energie odrazí jeho směrem. „Bílení“ silnic proto není zázračným řešením a největší efekt může mít v kombinaci se stínem, stromy nebo dalšími úpravami veřejného prostoru.
Medellín vsadil na miliony rostlin
Kolumbijský Medellín šel opačným směrem než pouštní státy. Namísto další klimatizace začal ve velkém sázet stromy a další vegetaci podél silnic a vodních toků. Městské zelené koridory vytvořily pásy stínu tam, kde předtím dominoval asfalt a beton.
Podle Programu OSN pro životní prostředí město mezi lety 2016 a 2019 vytvořilo 36 zelených koridorů, z toho polovinu podél hlavních silnic a polovinu kolem vodních toků. Celkem pokryly více než 36 hektarů. V některých místech se díky nim podařilo snížit teplotu až o čtyři stupně Celsia. Zeleň zároveň pomáhá zachytávat znečištění a poskytuje stín lidem pohybujícím se po městě.
Jednotlivá města tak volí velmi rozdílné recepty. Katar spotřebovává energii na chlazení zastávek, Phoenix mění povrch rozpálených ulic a Medellín se snaží využít především přírodu. Společné mají jedno: s rostoucími vedry už nestačí řešit pouze klimatizaci uvnitř budov. Stále větší roli hraje to, jak vypadají samotné silnice, chodníky, zastávky a další místa, kde lidé tráví čas venku.
