Článek
Základem klasických žvýkaček bývá takzvaná gumová báze. Výrobci její přesné složení obvykle neuvádějí a na obalu se schovává právě pod souhrnným označením „gum base“ nebo „žvýkačková báze“. Může přitom obsahovat syntetické polymery, které dodávají výrobku pružnost a zajišťují, že se při žvýkání nerozpadne.
Výzkumníci z Kalifornské univerzity v Los Angeles zkoumali pět syntetických a pět přírodních žvýkaček. Zjistili, že z jednoho gramu výrobku se může do slin uvolnit až 637 částic mikroplastů. Přibližně 94 procent zachycených částic se uvolnilo během prvních osmi minut žvýkání. Překvapením bylo, že přírodní výrobky nedopadly výrazně lépe než běžné syntetické žvýkačky.
Tisíce částic za rok
Výsledky neznamenají, že každý člověk spolkne z jedné žvýkačky přesně stejné množství plastu. Hodnoty se mezi jednotlivými značkami výrazně lišily a studie měla pouze omezený rozsah. Podle orientačního propočtu vědců by však člověk, který žvýká jednu až dvě žvýkačky denně, mohl za rok přijmout desítky tisíc mikroskopických částic.
Ve srovnání s celkovým množstvím mikroplastů, které se do lidského těla dostává z vody, potravin, obalů nebo vzduchu, nemusí být žvýkačky největším zdrojem. Jde však o výrobek, který lidé vkládají přímo do úst a často jej žvýkají desítky minut. Většina zákazníků navíc netuší, že pružná hmota může být tvořena materiály podobnými plastům.
Otázkou zůstává, co částice po spolknutí udělají v lidském organismu. Pokusy na buňkách a zvířatech naznačují, že některé mikroplasty mohou vyvolávat oxidační stres, zánětlivé reakce nebo narušovat fungování tkání. Z toho ale nelze automaticky vyvodit, že stejné následky nastávají také u lidí při běžném množství.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin upozorňuje, že zatím nemá dostatek podkladů pro úplné posouzení zdravotních rizik mikroplastů a nanoplastů v potravinách. Není tedy stanoveno množství, od kterého by jejich příjem představoval prokazatelné nebezpečí.
Rakovina prokázaná není
Tvrzení, že plasty ze žvýkaček přímo podporují vznik rakoviny, je proto v současnosti příliš kategorické. Vědci sice zkoumají, zda dlouhodobé vystavení mikroplastům může přispívat ke vzniku nádorových onemocnění, spolehlivá data z rozsáhlých studií na lidech však chybějí.
Samostatnou otázkou jsou sladidla. Řada žvýkaček bez cukru obsahuje aspartam, který Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny v roce 2023 zařadila mezi látky „možná karcinogenní pro člověka“. Toto označení však popisuje možné nebezpečí, nikoliv skutečné riziko při běžné spotřebě. Expertní výbor Světové zdravotnické organizace současně ponechal přijatelný denní příjem aspartamu na 40 miligramech na kilogram tělesné hmotnosti.
Lidé, kteří chtějí množství spolknutých částic snížit, mohou omezit četnost žvýkání nebo jednu žvýkačku používat delší dobu, protože nejvíce částic se uvolňuje na začátku. Na trhu se objevují také výrobky založené na přírodním chicle. Ani označení „přírodní“ ale podle nové studie automaticky nezaručuje, že žvýkačka žádné mikroplasty neuvolní.
Důvod k panice tedy vědci zatím nevidí. Výsledky jsou však dalším upozorněním, že člověk může přicházet do styku s plasty i prostřednictvím výrobků, u kterých by to na první pohled nečekal.
