Článek
Příběh zveřejnil server Dřevostavitel. Senior Josef podle něj žije na sídlišti přes třicet let a vadilo mu zanedbané místo u zastávky, kde dříve býval záhon. Proto se rozhodl jednat sám. Nakoupil sazenice, odstranil plevel a prostor osázel. Několik týdnů nato ale dostal předvolání kvůli podezření z přestupku. Úřad následně výsadbu vyhodnotil jako nepovolený zásah a uložil mu sankci 5000 korun. Senior se proti rozhodnutí odvolal.
Město ani úřad však článek nejmenuje a zveřejněno není ani samotné rozhodnutí. Konkrétní případ proto nelze z veřejně dostupných podkladů nezávisle ověřit. Z právního hlediska je ale podobný spor možný. Pozemek před panelákem totiž nemusí patřit obyvatelům domu a bez souhlasu vlastníka na něm nelze libovolně provádět úpravy.
Dobrý úmysl nestačí
České předpisy umožňují postihnout i neoprávněný zásah do veřejného prostoru. Zákon o některých přestupcích uvádí, že fyzická osoba se dopustí přestupku, pokud poškodí nebo neoprávněně zabere veřejné prostranství, veřejně přístupný objekt či veřejně prospěšné zařízení. Za takové jednání může hrozit pokuta až 50 tisíc korun, při opakování až 75 tisíc.
Samotných 5000 korun z popsaného případu tedy není zákonným stropem. Výše sankce závisí na posouzení konkrétního jednání. Dobrá vůle automaticky neznamená, že byl zásah dovolený. Ani skutečnost, že nová výsadba okolí zkrášlí a nikomu na první pohled nepřekáží, sama o sobě souhlas vlastníka nenahrazuje.
Další háček přináší občanský zákoník. Pokud někdo osází cizí pozemek vlastními rostlinami, po zapuštění kořenů připadne to, co přibylo, vlastníkovi pozemku. Člověk, který si tedy strom či keř koupí ze svého a vysadí jej na cizí parcele, se nemůže spoléhat na to, že mu bude rostlina dál patřit.
Nejdřív zjistit, komu pozemek patří
Podobné zásahy mohou být problém také z praktických důvodů. Pod místem mohou vést vodovody, plynovody, elektrické kabely nebo jiné sítě a nová výsadba může komplikovat jejich údržbu. Strom či keř navíc musí někdo dlouhodobě zalévat, stříhat a udržovat. Právě na inženýrské sítě a následnou péči upozorňuje i popis Josefova případu.
Kdo chce prostor před domem zvelebit, měl by proto nejdříve zjistit, komu pozemek patří, a domluvit se s vlastníkem. U obecní parcely tedy s městem či městskou částí, u společného pozemku bytového domu s jeho vlastníky. Teprve potom má smysl nakupovat stromky a brát do ruky rýč.
Josef podle Dřevostavitele udělal přesný opak. Místo, které považoval za zanedbané, upravil bez předchozí dohody. Výsledkem nebyla odměna za aktivitu, ale správní řízení a pětitisícová pokuta. Jeho případ tak připomíná jednoduché pravidlo: veřejná zeleň je sice pro všechny, sázet na ní ale každý podle svého nemůže.
