Článek
Spekulace zesílily poté, co vláda otevřela možnost prodeje výrobce výbušnin Explosia a začala debatovat také o budoucnosti dalších státních podniků. Budějovický Budvar se však mezi firmami určenými k privatizaci neobjevil. Naopak premiér Andrej Babiš jej používá jako příklad podniku, který státu vydělává.
Na tiskové konferenci po jednání vlády 25. května uvedl, že Budvar od roku 2013 odvedl do státního rozpočtu 3,6 miliardy korun. Pro srovnání: ČEPRO podle stejného přehledu přineslo 14 miliard, MERO osm miliard a Lesy ČR 48,7 miliardy. Babiš tím vysvětloval, proč podle něj není možné na všechny státní firmy používat stejný metr. U Explosie naopak připustil prodej, protože podnik peníze reinvestuje a do rozpočtu podle něj nic neodvádí. Vláda tehdy zdůrazňovala, že jde zatím pouze o úvahy.
Budvar je z tohoto pohledu úplně jiný případ. Pivovar je ziskový, má silnou značku a většinu produkce prodává v zahraničí. Hospodářské noviny v červenci připomněly, že stát vlastní přibližně stovku firem a podílů a právě Budvar patří mezi podniky, u nichž se otázka smyslu státního vlastnictví vrací opakovaně. Současná vláda ale jeho prodej mezi své konkrétní plány nezařadila.
Zisk přes 360 milionů ročně
Ekonomická logika prodeje přesto existuje. Budvar loni dosáhl čistého zisku přes 360 milionů korun a stát by při privatizaci získal jednorázově částku odpovídající mnoha rokům těchto výnosů. Dnes tedy ne. Právě v tom spočívá základní spor: zda si ponechat pravidelný příjem, nebo podnik prodat a získat větší sumu okamžitě.
Pokud bychom čistě modelově počítali s cenou odpovídající patnáctinásobku ročního čistého zisku, vycházelo by ocenění kolem 5,4 miliardy korun. Při dvacetinásobku by to bylo zhruba 7,2 miliardy. Skutečná hodnota může být úplně jiná, protože u Budvaru se neoceňují jen budovy, technologie a výsledky hospodaření, ale také značka, exportní síť a práva spojená s názvem Budweiser Budvar.
Právě pravidelné výnosy ale nejsou podle státní Strategie vlastnické politiky samy o sobě dostatečným důvodem, aby stát firmu držel. Hospodářské noviny upozornily, že podle tohoto dokumentu má stát podnikat především tam, kde existuje strategický veřejný zájem, přirozený monopol nebo selhání trhu. U pivovaru se tak nabízí nepříjemná otázka: proč má stát vařit pivo, když stejnou činnost běžně zvládá soukromý sektor?
Kuba mluví o národním podniku
Debatu znovu rozvířilo srpnové jmenování jihočeského hejtmana Martina Kuby do dozorčí rady Budvaru. Část politiků začala spekulovat, zda personální změny nepředcházejí širší debatě o vlastnictví. Kuba to 26. srpna pro iDNES.cz odmítl. Úvahy o privatizaci označil za naprostou absurditu a uvedl, že v radě chce hájit zachování Budvaru jako národního podniku.
Tomu odpovídají i současné investice. Budvar připravuje rozšíření návštěvnického centra, parkovací dům pro 300 aut a úpravy areálu za více než 800 milionů korun. Náklady chce zaplatit ze svých peněz. Počet návštěvníků se má postupně zvýšit ze současných zhruba 60 tisíc na 200 tisíc ročně.
Personální změna navíc není jediná. Do dozorčí rady spolu s Kubou přišli rovněž bývalý poslanec ANO Jan Volný a olomoucký krajský radní Dan Chromec z SPD. Naopak odešli volební manažer ODS Jan Kočí a Miroslav Nosek z TOP 09. Rada tak dostala výrazně nové politické složení právě ve chvíli, kdy vláda otevírá debatu o tom, co má stát vlastnit a co už ne.
